V průběhu 30 květnových a červnových dní měli lékárníci možnost vstoupit do virtuálního prostřední slavného Pasteurova ústavu, kde probíhal 3D 360° kongres s názvem: MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH. Pro účastníky bylo připraveno celkem 11 odborných přednášek v Kongresovém sálu. A protože mikrobiota lidského těla představuje soubor všech mikroorganismů, které kolonizují lidské tělo, týkala se jednotlivá sdělení aktuálních poznatků o problematice střevního, kožního, orálního, urogenitálního či plicního mikrobiomu. Lektoři se zaměřili na lokální i komplexní mikrobiotu člověka od narození po seniorní věk, a to ve zdraví i v patologiích. Jakou roli hrají pre-, pro- a postbiotika v prevenci a léčbě obezity, diabetu, atopické dermatitidy, psychických potíží, zánětlivých či nádorových onemocnění? Jak může aplikovaný výzkum pomoci lékařům a lékárníkům v praxi?

Studující měli možnost zasílání doplňujících dotazů k jednotlivým přednáškám. A my je nyní pro ně, i pro ty, kteří se kongresu nezúčastnili, ale problematika je zajímá, přinášíme v tomto článku na Magazínu.

Dotaz k přednášce: Orální mikrobiom v nemoci a ve zdraví

Lektor: Assoc. Prof. RNDr. Petra Bořilová Linhartová, PhD, MBA

Dobrý den paní docentko, ráda bych se zeptala, co poradit dětem, resp. rodičům dětí, které mají mnohočetné kazy dočasného chrupu. Primární je pro manžela - zubaře hygiena. Shodneme se na zdravé životosprávě. Doporučila byste dlouhodobé užívání probiotik a případně jakých?

Dobrý den,

souhlasím s tím, že pro prevenci zubního kazu nejen u dětí je nejdůležitější důsledná orální hygiena. Velmi důležité je také eliminovat podávání slazených a kyselých nápojů dětem. 

Přehled doporučení pro snížení kazivosti dočasného chrupu je v publikaci Nové metody v primární prevenci zubního kazu u dětí uveden na str. 60-61.

V odborné literatuře zatím není dostatek důkazů o významném efektu orálních probiotik na snížení kazivosti dočasného chrupu. Je potřeba provést klinická hodnocení na dostatečně velkých souborech, což je limitováno tím, o jak citlivou skupinu testovaných osob se jedná. Doporučuji: https://karger.com/cre/article/53/5/514/86389/Critical-Appraisal-of-Oral-Pre-and-Probiotics-for

Dotaz k přednášce: Mikrobiom a jeho role u onkologických pacientů

Lektor: Mgr. Iva Kotásková, Ph.D.

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, co byste mi jako nositeli HBV (nepodaná vakcína a protilátky po porodu) doporučila za přístup ke snížení rizika nádorového onemocnění. V současnosti jsem na monoterapii 245 mg Tenofoviru 1× denně.

Odpověď I. K.:

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Bylo prokázáno, že HBsAg seropozitivita je spojena s vyšším výskytem rakoviny. Nejčastěji se jedná o hepatocelulární karcinom, dále pak karcinomy žaludku, kolorekta, nebo lymfomy. Snížit riziko rakoviny jater způsobené HBV je možné očkováním. V případě novorozence, jehož matka je prokazatelně HBV pozitivní, je nutná pasivní imunizace do 12h po porodu. Snížit riziko jakéhokoliv nádorového onemocnění je pak možné dodržováním jednoduchých principů zdravého životního stylu, které shrnuje Evropský kodex proti rakovině vydaný WHO. Jeho jednotlivé body najdete zde: https://cancer-code-europe.iarc.fr/index.php/cs/

Dotaz k přednášce: Postbiotika - nadějné látky v boji s infekcí

Lektor: RNDr. Lubomír Janda, Ph.D.

Dobrý den, pane doktore, jaký produkt s obsahem pre/probiotik dostupný na našem trhu byste doporučil mimo Smartprobio? 

Odpověď L. J.:

Vážená paní magistro, produktů s obsahem pre/probiotik dostupných na našem trhu je velké množství. Člověk není schopen všechny vyzkoušet. A i kdyby toho byl schopen, ne každému musí moje doporučení vyhovovat. Dobré je si probiotika vyzkoušet sám na sobě, jak mu budou sedět. Obecně bych se řídil dvěma pravidly: dávkou probiotik a pro můj problém/nemoc doporučovaná probiotika. Světová gastroenterologická organizace doporučuje denní dávku 20 mld. probiotických bakterií. Pokud probiotikum obsahuje 1 mld. CFU (živých bakterií), je to málo.

Co se týká výběru probiotických bakterií, tak záleží, jestli mám průjem (L. gasseri; L. johnsonii; L. acidophilus; Bifidobacterium adolescentis; B. bifidum nebo B. clausií), nebo potřebuji podpořit imunitní systém (L. acidophilus; L. brevis; L. casei; L. johnsonii; L. salivarius; Bifidobacterium breve; B. longum). A tak bych mohl pokračovat i u dalších obtížích nebo zdravotních problémů. Osobně jsme velmi spokojeni se NatureVia Laktobacily 5.

Dotaz k přednášce: Postbiotika - nadějné látky v boji s infekcí

Lektor: RNDr. Lubomír Janda, Ph.D.

Pane doktore, pomohla by umělá inteligence algoritmem najít ideální postbiotikum? Jak vidíte tuto budoucnost?

Odpověď L. J.:

Nedávno jsme se právě s kolegy bavili o umělé inteligenci (AI): co je její výhodou, ale také limitem. V exaktních oborech, kde jsou známy pravidla a skutečnosti (říkejme tomu pravda), tak tam využití umělé inteligence bude určitě přínosem. V oborech, kam určitě patří problematika probiotik, kde jsou publikovány někdy i kontroverzní výsledky, si bude umělá inteligence hodně vymýšlet a fabulovat. Tady bych byl opatrný a doporučení AI bych určitě kontroloval.

Dotaz k přednášce: Střevní mikrobiota v prvních 1000 dnech života

Lektor: RNDr. Anna Janáková, Ph.D.

Paní doktorko, jak zásadní je pro novorozence, aby matka v těhotenství užívala probiotika? 

Odpověď A. J.:

Dobrý den, odpověď na Váš dotaz by určitě vydala na celý rozsáhlý článek, ale pokusím se na něj odpovědět alespoň ve zkratce. Předem se omlouvám, pokud tak nepostihnu všechny aspekty.

Mikrobiota maminky, zejména mikrobiota střevní, ovlivňuje přirozený vývoj plodu i dítěte. V průběhu těhotenství podporuje mateřská mikrobiota vstřebávání některých živin a tvorbu řady důležitých látek, které jsou potřeba ve zvýšeném množství pro správný prenatální vývoj, včetně vývoje imunitního systému. Mikroorganizmy mateřské mikrobioty, které masivně kolonizují miminko v průběhu přirozeného porodu, mají zásadní vliv na formování jeho vlastní mikrobioty. Klíčovou roli pro zdravý růst a vývoj dítěte po narození hraje kojení. Mateřské mléko obsahuje, kromě dalších látek, velké množství bakterií, tzv. mikrobiotu mateřského mléka, jejichž zdrojem je pravděpodobně střevní mikrobiota kojící ženy.¹

Z výše uvedeného vyplývá, že mikrobiota maminky, představuje pevný základ pro zdraví jejího potomka a je proto důležité, aby byla v dobré kondici. Bohužel náš současný životní styl a složení stravy má na naši fyziologickou mikrobiotu značně negativní vliv² (podrobně v článku prof. Krejska). Složení mateřské střevní mikrobioty může negativně alterovat především nevhodná strava, infekce, užívání antibiotik, stres, ale i četné další faktory. Dysbióza střevní mikrobioty může být zdrojem potenciálně velmi nebezpečných chemických substancí, jež mohou působit cytotoxicky a poškozovat genetický aparát buňky, navozovat epigenické změny a zvyšovat prozánětlivou aktivitu imunitního systému.

Probiotika, dle řady studií, mohou dysbiózu střevní mikrobioty těhotné ženy pozitivně ovlivnit a pomáhají také regulovat imunitní odpověď - zvyšují slizniční produkci IgA a redukují sekreci prozánětlivých cytokinů. Podle nedávno publikovaného přehledu³, který hodnotil recentní preklinické a klinické studie, má podávání vybraných probiotických kmenů těhotným ženám potenciál modulovat programování dlouhodobého zdraví dítěte - např. vývoj imunitního a nervového systému, tělesný růst a hmotnost dítěte, redukovat riziko kojenecké koliky či atopických onemocnění. Další studie, které zmiňuji ve své přednášce, dokladují pozitivní vliv profylaktického podávání probiotického kmene L. rhamnosus GG (LGG) v průběhu těhotenství na složení střevní mikrobioty dítěte po narození. Bakterie, které osidlují střevo novorozence, mají dle řady studií významný vliv na vývoj jeho imunitního systému.

V současné době nemáme bohužel k dispozici žádné doporučené postupy, které by na podkladě aktuálních vědeckých důkazů problematiku užívání probiotik v těhotenství přehledně shrnovaly a poskytovaly jasná doporučení pro klinickou praxi - kdy (profylakticky nebo terapeuticky), co (konkrétní probiotické kmeny), kolik (doporučená dávka) a po jak dlouhou dobu probiotika v těhotenství užívat. K dispozici tak máme pouze jednotlivé klinické studie, systematické přehledy a metaanalýzy.

Reference:
1. Musilová Š, Bunešová V, Rada V. Je mateřské mléko pro novorozence zdrojem prebiotik a probiotik? Pediatr. praxi. 2016; 17(1): 27-31.
Zdroj: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2016/01/06.pdf
2. Krejsek J. Přirozená mikrobiota člověka, obranné, metabolické a regulační funkce.
Zdroj: https://www.tribune.cz/archiv/prirozena-mikrobiota-cloveka-obranne-metabolicke-a-regulacni-funkce/
3. Cuinat C, Stinson SE, Ward WE et al. Maternal Intake of Probiotics to Program Offspring Health. Curr Nutr Rep 11, 537-562 (2022).
Zdroj: https://doi.org/10.1007/s13668-022-00429-w