Duševních onemocnění celosvětově přibývá. Patří mezi ně také úzkostné poruchy charakteristické opakujícím se pocitem strachu, obav a úzkosti. Narozdíl od psychóz sice nedochází k narušení osobnosti ani k poruše vnímání reality, přesto je doprovázena i nepříjemnými somatickými příznaky.

Úzkost, stejně jako stres, jsou normální lidské emoce. Jedná se o důležité obranné a adaptační mechanismy, které nám pomáhají v určitých složitých situacích. Závažnost úzkosti hodnotíme podle míry vlivu na kvalitu života. Úzkostná porucha je někdy označována za neinfekční epidemii moderní doby.

Jak se projevuje? Co patří mezi rizikové faktory? Jak si poradit sám a kdy vyhledat pomoc? Nezisková organizace Loono, tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se neměli pacienti pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění, připomíná, že zdravá mysl je důležitou součástí celkového zdraví. Potřebuje stejnou pozornost jako tělo.

„Úzkost je běžná lidská emoce, jestliže se však objevuje nečekaně, v neadekvátních situacích, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, jedná se pravděpodobně o úzkostnou poruchu," vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.

Úzkost je běžná adaptační emoce, která nám pomáhá soustředit se a vydat ze sebe to nejlepší. Jestliže je však nepřiměřená situaci nebo věku, brání schopnosti normálně fungovat a narušuje vztahy, pracovní výkon nebo školní výsledky, jedná se o úzkostnou poruchu. Lidé s touto poruchou se obvykle vyhýbají situacím, které spouštějí nebo zhoršují jejich příznaky. 

........................

Během svého života se s úzkostnou poruchou setká každý 4. člověk, častěji se vyskytuje u žen, které mají obvykle také závažnější průběh onemocnění.

Úzkostnými poruchami mohou trpět ale také děti.

........................

Panické záchvaty i nekontrolovatelné nadměrné obavy

Úzkostná porucha má celou řadu fyzických a psychických příznaků. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se mohou také potíže se spánkem. Mezi další psychické projevy patří neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly, strach z budoucnosti, odosobnění nebo potíže se soustředěním.

Úzkostná porucha se může projevovat také některými fyzickými příznaky. Časté je bušení srdce, objevit se může pocení, třes, sucho v ústech nebo zrychlené dýchání. Člověk může pociťovat bolesti hlavy, břicha či na hrudi, dostavit se mohou i návaly horka a chladu, mravenčení nebo závrať. Typická je také neschopnost se uvolnit.

Úzkostné poruchy mají mnoho podob

Panickou poruchu provází panické záchvaty, které se projevují spíše fyzickými příznaky. Ty působí velmi závažně a řada lidí při nich může mít pocit, že mají srdeční infarkt nebo jinou život ohrožující nemoc. Tyto záchvaty vznikají náhle bez vazby na konkrétní situaci a zpravidla do 5 až 20 minut odezní. Mohou se objevit i u jiných duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha.

Dalším typem úzkostné poruchy je tzv. generalizovaná úzkostná porucha, kterou charakterizují nekontrolovatelné nadměrné obavy, které jsou přítomny neustále, i když se někdy dostanou do popředí více a jindy méně. Člověk trpící touto poruchou může být obecně velmi ustaraný, přestože mu není zcela jasné, před čím má vlastně strach. Bát se může o sebe, o své okolí, ale tyto starosti a obavy obvykle neodpovídají závažnosti situace.

Mezi úzkostné poruchy patří také fobie a sociální fobie. Fobie je intenzivní a nadměrný strach z určitého předmětu, situace nebo činnosti, která obecně není škodlivá. Pacienti vědí, že jejich strach je přehnaný, ale nedokáží svoje pocity potlačit. Lidem trpícím sociální fobií způsobují každodenní běžné interakce značnou úzkost a vyvolávají v nich rozpaky. Mají strach z negativních reakcí okolí, ale i z úzkosti samotné a z toho, že se jim to stane znovu.

Velké životní události i menší stresové situace

Rizikové faktory kombinují vrozené predispozice s vlivy okolního prostředí. Pokud má člověk v rodině někoho, kdo trpí úzkostnou poruchou, riziko, že se u něj projeví také, je vyšší. Vyšší riziko vzniku duševního onemocnění mají i lidé, kteří nějakým psychickým onemocnění trpěli v minulosti. Svou roli hrají také některé osobnostní rysy, jako jsou perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo tendence věci neustále analyzovat.

Riziko mohou zvyšovat závažné životní situace či traumata, jako jsou ztráta blízkého, vyhození z práce nebo prožité sexuální či fyzické obtěžování. Úzkosti může zhoršovat konzumace návykových látek, jako jsou alkohol nebo drogy. Mohou je vyvolávat velké životní události, ale také nahromadění menších stresových situací, jako je například pracovní stres, neustálé starosti o finance nebo právě velká očekávání a přetížení v období před vánočními svátky a v jejich průběhu.

6 tipů od Loono, které pomohou s péčí o duševní zdraví:

"Jestliže na sobě příznaky úzkostné poruchy zpozorujete, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře. Ten vás odešle k psychiatrovi, který doporučí léčbu," vysvětluje Kateřina Šédová. "Léčba obvykle spočívá v psychoterapii a psychoedukaci. V případě závažnějších příznaků se nasazuje i medikace," dodává.

Zdroj: PR materiály Loono
Autor úvodní fotografie: Adéla Šatalíková