Asi šest minut trvá, než mozek začne reagovat na alkohol. Počáteční euforie a uvolnění se s počtem skleniček ale vytrácí a přijdou poruchy koordinace pohybů, snížení soustředění i vnímání reality. Alkohol ale nemate jen mozek, způsobuje i chronické poškození dalších orgánů, pokud je konzumován pravidelně. Únor, spojený s výzvou měsíce bez alkoholu, každoročně otevírá téma zátěže jater. Věděli jste, že játra patří v ČR mezi nejčastěji transplantované orgány?¹ Alkohol přitom není jediným kamenem úrazu. Důvodem jejich selhání je většinou souhra dvou faktorů - nadměrná zátěž a zanedbávání prevence. Nemocná játra totiž nebolí, a to až do chvíle, kdy je jejich záchrana už často nemožná.

............

Téma alkoholismu u žen bravurně zmapoval český film z roku 2024 - Zápisník alkoholičky, který byl natočen na základě autentické zpovědi abstinující ženy a při jehož vzniku byli osloveni i odborní konzultanti z oboru adiktologie. Platí, že ženy jsou vůči alkoholu biologicky zranitelnější než muži. V játrech, která jsou hlavním centrem pro odbourávání toxinů, vykazují enzymatické procesy u žen určité odlišnosti od mužského organismu. Vědecké studie prokázaly, že aktivita enzymu alkohol-dehydrogenázy u žen může být až o 50 % nižší než u mužů.²

............

PROČ SI JÁTRA NECHAT PREVIDELNĚ KONTROLOVAT:

1. Nezdravé stravování

Dlouhodobě nevhodné stravování patří dnes k nejčastějším příčinám poškození jater. Nadměrný příjem tuků, živočišných bílkovin a jednoduchých cukrů vede k ukládání tuku v jaterních buňkách, které pak nejsou schopny tuto zátěž efektivně zpracovat a postupně dochází ke zpomalení funkce celého orgánu. Stejně tak může mít na játra vliv i úprava stravy, typicky přílišné kořenění, smažení a grilování.

2. Častá konzumace alkoholu

Jakožto čistička lidského těla jsou játra hlavním orgánem, který odbourává alkohol. Při jeho pravidelné konzumaci jsou tak vystavena zvýšené zátěži, která může vést k zánětlivým změnám jaterní tkáně a při dlouhodobém působení i k vážnějšímu poškození.

„Riziko roste s množstvím a pravidelností konzumace, ale i s přítomností dalších faktorů, jako je nevhodná strava, užívání některých léků nebo metabolické onemocnění," upozorňuje MUDr. Ladislav Krajči, CSc. z ambulance interního lékařství SYNLAB.

3.  Kontakt s toxickými látkami

Zvýšené riziko poškození jater mají také lidé, kteří přichází často do kontaktu s chemickými látkami. Pokud s nimi například pracujete nebo je často používáte na zahradě, měli byste se při manipulaci s nimi co nejvíce chránit. Opatrně je třeba nakládat i s běžnými přípravky proti hmyzu nebo čisticími prostředky na údržbu domácnosti. Nebezpečné toxiny jsou například hliník, fluorid, formaldehyd nebo těžké kovy. 

4. Užívání antibiotik nebo jiných léků

„Některé druhy léků mohou vážně ovlivňovat jaterní funkci, a to dokonce i v případě, že je přípravek označený jako přírodní. Vždy je tak důležité číst příbalové informace, kde se dozvíte, zda vaše léky játra zatěžují, či nikoliv, případně jejich složení konzultovat s lékařem," radí lékař. Ohrozit mohou i běžně dostupné léky proti horečce, například ty s obsahem paracetamolu. Riziko vzniká v případě nadužívání nebo také u lidí, kteří mají játra narušená, například alkoholem. Tato kombinace může mít fatální následky. Orgánu neprospívá ani časté užívání antibiotik.

5. Zkušenost s onemocněním zatěžujícím játra

Nemoci jako žloutenka či mononukleóza způsobují zánět jater, a tím dlouhodobě snižují jejich obranyschopnost vůči dalším onemocněním. Pokud jste prodělali některé onemocnění jater, můžete být k vážným jaterním potížím více náchylní.

Rostoucí výskyt hepatitidy A v České republice vedl loni ke zvýšenému zájmu o související vyšetření. Jen v laboratořích SYNLAB v roce 2025 jejich objem stoupl o více jak třetinu.

6. Příjem vysokoenergetické stravy

Vysokoenergetické potraviny, zejména proteinové a sacharidové nápoje, se většinou využívají pro naplnění energetických rezerv před sportovním výkonem či po něm. Přílišná konzumace těchto potravin však může vést ke steatóze neboli ztukovatění jater.

7. Cukrovka II. typu

Vyčerpáním a selháním jater jsou ohroženi také diabetici.

„U lidí s diabetem nejsou játra schopna zpracovávat a produkovat glukózu normálním způsobem, jelikož neumí rozeznat její množství v krvi. U diabetiků se netvoří adekvátní množství inzulinu, ale játra to neví a vycházejí z předpokladu, že tělo potřebuje glukózy více, ačkoliv je její hladina v krvi ve skutečnosti zvýšená," vysvětluje MUDr. Krajči.

8. Výskyt jaterního onemocnění v rodině

Mezi dědičné jaterní nemoci patří například hemochromatóza nebo Wilsonova nemoc. Tyto choroby v těle shromažďují nadměrné množství minerálů, jako je měď nebo železo, a tím játra zásadně zatěžují.

9. Játra jsou oknem do těla

Vyšetření může kromě prověření zdraví jater poskytnout celkový obraz o tom, co se děje uvnitř těla, a poukázat na potíže, které byste jinak neodhalili.

............

Standardně se v rámci jaterních testů měří hladina 4 enzymů:

• ALT (alaninaminotransferáza) - enzym nacházející se v jaterních buňkách. Jeho zvýšená hladina může poukázat na poškození jater zapříčiněné zánětem, tukovým onemocněním jater nebo působením alkoholu či léků.
• AST (aspartátaminotransferáza) - vyskytuje se nejen v játrech, ale i ve svalech a dalších orgánech. Pokud dojde k narušení těchto tkání, zvýší se jeho hladina v krvi.
• GGT (gamaglutamyltransferáza) - citlivý ukazatel zatížení jater často související s užíváním alkoholu či léků, případně onemocněním žlučových cest.
• ALP (alkalická fosfatáza) - spojena zejména s průchodností žlučových cest. Její zvýšené hodnoty mohou poukazovat na poruchu odtoku žluči, ale také na změny v kostní tkáni.

............

Všechny čtyři látky se v krvi běžně vyskytují v nízkém množství. Naměří-li se vysoká hladina některé z nich, je velmi vysoký předpoklad výskytu onemocnění nebo poškození jater, případně jiného orgánu.

„Součástí vyšetření jater je také stanovení hladiny bilirubinu - žlutého krevního barviva. Jeho zvýšené množství způsobuje žluté zbarvení kůže a může značit žlučové kameny, žloutenku, cirhózu, ale i jiná vážná onemocnění," upřesňuje internista.

Kdy máte na test jater nárok?

Jaterní testy jsou hrazeny ze zdravotního pojištění při vstupní preventivní prohlídce u praktického lékaře a u osob se zvýšeným rizikem nad 45 let věku. V dalších případech se provádí v závislosti na osobní anamnéze. Laboratorní testy pro samoplátce pomáhají sledovat aktuální zdravotní stav nad rámec preventivních lékařských prohlídek. Službu nabízí například laboratoře SYNLAB za necelých 200 Kč. Podstoupíte odběr krve a výsledky budete znát do druhého pracovního dne. Výsledky pak zkonzultujete se svým lékařem.

Zdroj: Tiskové oddělení SYNLAB

Reference:
1. www.ikem.cz/cs/ikem-opet-jednickou-v-transplantacich-loni-tu-chirurgove-transplantovali-nejvic-organu-v-historii/a-4824/
2. Frezza M, di Padova C, Pozzato G, Terpin M, Baraona E, Lieber CS. High blood alcohol levels in women. The role of decreased gastric alcohol dehydrogenase activity and first-pass metabolism. N Engl J Med. 1990 Jan 11;322(2):95-9. doi: 10.1056/NEJM199001113220205. Erratum in: N Engl J Med 1990 Aug 23;323(8):553.