Termín Blue Monday (trochu poeticky „modré pondělí") se ujal jako označení pro nejdepresivnější den v roce. Tradičně připadá na třetí pondělí v lednu, letos tedy na 19. ledna. Jde o pondělí, a to je obecně považováno za nejméně oblíbený den týdne.

Koncept, který slouží většinou jen médiím jako náplň lednového obsahu periodik, vznikl před více jak dvaceti lety. V roce 2005 sestavil britský psycholog Cliff Arnall na zakázku cestovní kanceláře Sky Travel vzorec, který měl vypočítat „index špatné nálady". Tento vzorec zahrnoval následující faktory: počasí, vyčerpání psychické i finanční po vánočních svátcích, návrat po vánoční dovolené do pracovního a školního stresu a neschopnost splnit novoroční předsevzetí.

Důvody depresivních myšlenek:

• Krátké dny, nedostatek slunečního svitu a chladno.
• Po vánočních nákupech klesá suma na účtech
• Kouzlo svátků vyprchalo a návrat do běžné rutiny je tvrdý.
• Kolem půlky ledna většina lidí zjišťuje, že své ambiciózní plány na zlepšení svého života nesplní
• Pocit, že do jara je ještě daleko a není se na co těšit.

Je důležité zdůraznit, že Blue Monday není vědecky podloženo. Původním cílem bylo motivovat lidi, aby si v zimních měsících koupili letenku na dovolenou v exotických destinacích, a tím zahnali zimní splíny. Psychiatři tento koncept často kritizují, protože klinická deprese je závažné onemocnění, které se neřídí kalendářem.

Cliff Arnall je často označovaný jako „bohémský psycholog". Do povědomí vešel právě svým vytvářením matematických vzorců pro emoce, a to většinou na zakázku velkých firem. Kromě vzorce, který definoval Blue Monday, vytvořil i vzorec pro „Nejšťastnější den v roce". Určitý protipól nejdepresivnějšího dne. Nepřekvapí, že to opět bylo na zakázku, tentokrát pro výrobce zmrzliny. Nejšťastnější den v roce se označuje jako Happiest Day of the Year a obvykle připadá na druhou polovinu června. Tento vzorec zahrnuje: pobyt venku, kontakt s přírodou, socializaci, teplotu vzduch a vzpomínky na dětství.

Zimní deprese ale existuje

I když je Blue Monday mýtus, sezónní afektivní porucha (SAD) je reálná. Jde o typ deprese, která se projevuje v závislosti na ročním období. Nejde jen o běžný „zimní splín", ale o klinický stav, který ovlivňuje každodenní fungování. Nejčastěji se objevuje s příchodem podzimu a zimy, kdy ubývá denního světla.

Příznaky se obvykle opakují ve stejném období po dobu alespoň dvou let:

• Extrémní únava, pocit vyčerpání i po dlouhém spánku, potíže s ranním vstáváním.

• Silná chuť na sladké a potraviny bohaté na sacharidy, což často vede k přibývání na váze.

• Sociální izolace, vyhýbání se přátelům a aktivitám, které osobu dříve bavily

• Poruchy koncentrace, mozková mlha, nerozhodnost.

• Smutek a podrážděnost, přetrvávající špatná nálada, pocity beznaděje nebo viny.

• Snížení libida.

Hlavní příčinou je nedostatek slunečního světla, který narušuje chemii v mozku. Tělo produkuje s nízkou intenzitou a délkou světla více melatoninu, což způsobuje ospalost a letargii. Méně světla vede rovněž k poklesu serotoninu, což spouští depresi. Vnitřní hodiny těla se rozhodí, protože se východ slunce posouvá.

Pomáhá pobyt venku. I když je zataženo, přirozené světlo je silnější než to v interiéru. Ideální je dopolední procházka. Také aktivní pohyb je důležitý - přirozeně zvyšuje hladinu endorfinů a serotoninu. Svou roli hrají i vitaminy a stopové prvky, kterých je v zimním období nedostatek - zejména vitamín D, jehož hladina v zimě dramaticky klesá, ale stav může zlepšit i suplementace hořčíku.

Co pro lepší psychický stav můžeme udělat?

• Využívat denní světlo. Přirozené světlo pomáhá regulovat biorytmy.
• Být k sobě laskaví a netrestat se. Nevyšlo nám novoroční předsevzetí? Nevadí, můžeme začít znovu, ale s menšími a reálnějšími cíli.
• Radovat se z maličkostí a plánovat si aktivity, které máme rádi. Naplánovat si kino, divadlo, setkání s přáteli, koupit si novou knížku, začít malovat...
• Hýbat se. Fyzická aktivita vyplavuje endorfiny, které přirozeně zlepšují náladu.

„Zimní smutek" patří mezi reálné psychické poruchy, přesto se o něm příliš nemluví. Častěji na nás vyskočí pojem Blue Monday. Sezonní afektivní porucha je jednou z mnoha forem deprese, kterou není dobré ignorovat. Léčba SAD zahrnuje fototerapii - účinek světla na lidskou duši byl znám a používán již před 2 tisíci lety starými Řeky, dále psychoterapii, pravidelný pohyb, dostatek spánku a zdravou stravu. Pokud se vyskytuje SAD dlouhodobě a není léčena, může z ní vzejít těžší forma deprese.

-red-