
Pomocí skenu mozku a jednoduchého, opakujícího se úkolu, který testuje mozkovou reaktivitu, zkoumali fyziologové na Technologickém institutu v Gruzii dobrovolníky, kteří se obvykle hodně potili a nedostatečně se hydratovali. Úloha, kterou dobrovolníci měli absolvovat, byla jednoduchá a opakovaná. Po dobu 20 minut měli stisknout tlačítko pokaždé, když se na monitoru objevil žlutý čtverec. Někdy se čtverec objevil v pravidelném intervalu, jindy náhodně. Úkol byl nudný a monotónní záměrně. Pomohlo to vyhnout se kognitivní komplexnosti, která se využívá při řešení komplikovaných úkolů, a nasměrovat kognici k nejjednoduššímu fungování. Úkol byl navržen tak, aby zasáhl podstatné nervové procesy, nutné k vykonání přímočarých a opakovaných pohybů.
Dřívější studie naznačily, že tento druh úkolů odráží nervové procesy, které se podílí na řízení motorických funkcí, zejména u běžných manuálních pracích nebo vojenských cvičeních. Monotónnost, která je v těchto činnostech častá, vyžaduje zvýšenou pozornost, kterou může zhoršit teplo, napětí či ztráta tekutin. Ztráta tekutin vedla většinu dobrovolníků k vyšší chybovosti v řešení úkolů a mozky účastníků vykazovaly nápadné změny.
Působením námahy a tepla se výkon testovaných subjektů snížil, ztráta vody však způsobila, že se jejich výkon snížil až dvojnásobně.
V experimentech, kdy účastníci cvičili, potili se a pili vodu, se mozkové komory naplněné tekutinou kontrahovaly. Při námaze spojené s dehydratací komory udělaly opak - rozšířily se. Funkční zobrazování pomocí magnetické rezonance (fMRI) odhalilo rozdíly. Zvláštní bylo, že rozšíření komor u dehydratovaných testovaných subjektů pravděpodobně nemělo nic společného s úbytkem na výkonu jejich práce. Výkonnostní rozdíly v úlohách tedy nemohly být vysvětleny změnami ve velikosti těchto oblastí mozku. Oblasti mozku potřebné pro splnění tohoto úkolu se aktivovaly více než normálně a rovněž byly aktivovány oblasti, které se nutně nemusely na řešení úkolu podílet. Je možné, že právě to může být odpovědí na fyziologický stav, kdy tělo vydává signál typu "jsem dehydratovaný".
Vědci doufají, že tento výzkum nabídne pohled na to, jak může snížení kognitivních pochodů, zapříčiněné působením namáhavé práce v horkém prostředí společně se špatnou hydratací, ohrozit bezpečnost práce, zejména při práci s těžkými stroji nebo vojenským materiálem. Snížená kognice může také přispět ke snížení výkonů ve sportu.
Mgr. Filip Kňažek ze zdroje: https://medicalxpress.com/news/2018-08-dehydration-human-brain-slackens-task.html
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz