
Pomocí skenu mozku a jednoduchého, opakujícího se úkolu, který testuje mozkovou reaktivitu, zkoumali fyziologové na Technologickém institutu v Gruzii dobrovolníky, kteří se obvykle hodně potili a nedostatečně se hydratovali. Úloha, kterou dobrovolníci měli absolvovat, byla jednoduchá a opakovaná. Po dobu 20 minut měli stisknout tlačítko pokaždé, když se na monitoru objevil žlutý čtverec. Někdy se čtverec objevil v pravidelném intervalu, jindy náhodně. Úkol byl nudný a monotónní záměrně. Pomohlo to vyhnout se kognitivní komplexnosti, která se využívá při řešení komplikovaných úkolů, a nasměrovat kognici k nejjednoduššímu fungování. Úkol byl navržen tak, aby zasáhl podstatné nervové procesy, nutné k vykonání přímočarých a opakovaných pohybů.
Dřívější studie naznačily, že tento druh úkolů odráží nervové procesy, které se podílí na řízení motorických funkcí, zejména u běžných manuálních pracích nebo vojenských cvičeních. Monotónnost, která je v těchto činnostech častá, vyžaduje zvýšenou pozornost, kterou může zhoršit teplo, napětí či ztráta tekutin. Ztráta tekutin vedla většinu dobrovolníků k vyšší chybovosti v řešení úkolů a mozky účastníků vykazovaly nápadné změny.
Působením námahy a tepla se výkon testovaných subjektů snížil, ztráta vody však způsobila, že se jejich výkon snížil až dvojnásobně.
V experimentech, kdy účastníci cvičili, potili se a pili vodu, se mozkové komory naplněné tekutinou kontrahovaly. Při námaze spojené s dehydratací komory udělaly opak - rozšířily se. Funkční zobrazování pomocí magnetické rezonance (fMRI) odhalilo rozdíly. Zvláštní bylo, že rozšíření komor u dehydratovaných testovaných subjektů pravděpodobně nemělo nic společného s úbytkem na výkonu jejich práce. Výkonnostní rozdíly v úlohách tedy nemohly být vysvětleny změnami ve velikosti těchto oblastí mozku. Oblasti mozku potřebné pro splnění tohoto úkolu se aktivovaly více než normálně a rovněž byly aktivovány oblasti, které se nutně nemusely na řešení úkolu podílet. Je možné, že právě to může být odpovědí na fyziologický stav, kdy tělo vydává signál typu "jsem dehydratovaný".
Vědci doufají, že tento výzkum nabídne pohled na to, jak může snížení kognitivních pochodů, zapříčiněné působením namáhavé práce v horkém prostředí společně se špatnou hydratací, ohrozit bezpečnost práce, zejména při práci s těžkými stroji nebo vojenským materiálem. Snížená kognice může také přispět ke snížení výkonů ve sportu.
Mgr. Filip Kňažek ze zdroje: https://medicalxpress.com/news/2018-08-dehydration-human-brain-slackens-task.html
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.