Online informace pro lékárny
DEHYDRATACE MĚNÍ TVAR I AKTIVITU LIDSKÉHO MOZKU A SNIŽUJE VÝKONNOST
Pomocí skenu mozku a jednoduchého, opakujícího se úkolu, který testuje mozkovou reaktivitu, zkoumali fyziologové na Technologickém institutu v Gruzii dobrovolníky, kteří se obvykle hodně potili a nedostatečně se hydratovali. Úloha, kterou dobrovolníci měli absolvovat, byla jednoduchá a opakovaná. Po dobu 20 minut měli stisknout tlačítko pokaždé, když se na monitoru objevil žlutý čtverec. Někdy se čtverec objevil v pravidelném intervalu, jindy náhodně. Úkol byl nudný a monotónní záměrně. Pomohlo to vyhnout se kognitivní komplexnosti, která se využívá při řešení komplikovaných úkolů, a nasměrovat kognici k nejjednoduššímu fungování. Úkol byl navržen tak, aby zasáhl podstatné nervové procesy, nutné k vykonání přímočarých a opakovaných pohybů.
Dřívější studie naznačily, že tento druh úkolů odráží nervové procesy, které se podílí na řízení motorických funkcí, zejména u běžných manuálních pracích nebo vojenských cvičeních. Monotónnost, která je v těchto činnostech častá, vyžaduje zvýšenou pozornost, kterou může zhoršit teplo, napětí či ztráta tekutin. Ztráta tekutin vedla většinu dobrovolníků k vyšší chybovosti v řešení úkolů a mozky účastníků vykazovaly nápadné změny.
Působením námahy a tepla se výkon testovaných subjektů snížil, ztráta vody však způsobila, že se jejich výkon snížil až dvojnásobně.
V experimentech, kdy účastníci cvičili, potili se a pili vodu, se mozkové komory naplněné tekutinou kontrahovaly. Při námaze spojené s dehydratací komory udělaly opak - rozšířily se. Funkční zobrazování pomocí magnetické rezonance (fMRI) odhalilo rozdíly. Zvláštní bylo, že rozšíření komor u dehydratovaných testovaných subjektů pravděpodobně nemělo nic společného s úbytkem na výkonu jejich práce. Výkonnostní rozdíly v úlohách tedy nemohly být vysvětleny změnami ve velikosti těchto oblastí mozku. Oblasti mozku potřebné pro splnění tohoto úkolu se aktivovaly více než normálně a rovněž byly aktivovány oblasti, které se nutně nemusely na řešení úkolu podílet. Je možné, že právě to může být odpovědí na fyziologický stav, kdy tělo vydává signál typu "jsem dehydratovaný".
Vědci doufají, že tento výzkum nabídne pohled na to, jak může snížení kognitivních pochodů, zapříčiněné působením namáhavé práce v horkém prostředí společně se špatnou hydratací, ohrozit bezpečnost práce, zejména při práci s těžkými stroji nebo vojenským materiálem. Snížená kognice může také přispět ke snížení výkonů ve sportu.
Mgr. Filip Kňažek ze zdroje: https://medicalxpress.com/news/2018-08-dehydration-human-brain-slackens-task.html
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
