Životodárné slunce láká lidi v létě k vyšší aktivitě. Slunce nás ale umí i potrápit, pokud tempo nepřizpůsobíme kondici i aktuálnímu počasí a v horku nebudeme pravidelně doplňovat tekutiny. Tělesná dehydratace totiž může způsobit nebezpečné kolísáním krevního tlaku.
Jak poznat, že jsou lidé pouze přehřátí kvůli horku, potíže způsobil úžeh nebo úpal, nebo že už jim hrozí srdeční kolaps?
Podle kardiologů je v létě nebezpečná především kombinace horkého a vlhkého prostředí. Tehdy se infarkt nevyhýbá ani dosud zdravým lidem. Podle předsedy českých kardiologů prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., o sobě nemocné srdce v létě dává vědět čtyřmi nejčastějšími způsoby.
1. Potíže s dechem
Nemožnost volně dýchat lidé často přisuzují horku, špatné kondici nebo důsledkům kouření. Potíže přitom může způsobovat nemocné srdce, které selhává.
„Řadu lidí ani nenapadne spojovat si obtížné dýchání se srdcem, přitom jde o jeden z nejčastějších projevů srdečního selhání. Obzvláště pokud nemohou volně dýchat ani v klidu, bez jakékoli zátěže, je namístě vyhledat lékaře," vysvětluje prof. Linhart.
2. Bolest na hrudi
Dalším typickým projevem nemocného srdce, při kterém by měli lidé zbystřit, je palčivá bolest na hrudi. Tento příznak může poukazovat na ucpanou tepnu, která zásobuje srdce krví. Nemocnému hrozí infarkt a každá minuta je otázkou života, nebo smrti. Pokud bolest do pár minut neustoupí, je proto nutné zavolat záchrannou službu.
„Umíme cévu zprůchodnit a zachránit velkou část srdečního svalu od záhuby pouze v případě, že nemocný přijde včas. Lepší je přijít stokrát zbytečně než jednou pozdě. Nebezpečná je v létě především kombinace horka a vlhka. Pozorujeme, že v takovém počasí přijíždí do nemocnice s infarktem a srdečními potížemi i relativně mladí lidé," popisuje prof. Linhart a dodává: „Problémy se srdcem se mohou objevit kdykoli. Nikdo totiž neví, kdy zažije svou první srdeční příhodu." Infarkt se projevuje také bolestí vystřelující do zad, ramene, paží nebo do čelisti. Provází ho často pocit celkové nevolnosti, pocení, obtížný dech či nepravidelný tep.
3. Nepravidelný srdeční tep
Pro srdce jsou také náročné změny teplot spojené s prudkým ochlazením, nebo naopak oteplením. Nemocný může na velké výkyvy reagovat například nepravidelným srdečním tepem. Ten způsobuje i přemíra alkoholu spojená s velkou fyzickou námahou.
„Když někdo kope ve třiceti stupních za pravého poledne studnu, a ještě do toho popíjí pivo, tak si může lehce uhnat poruchu srdečního rytmu," varuje prof. Linhart.
Těžké poruchy zvyšují riziko mozkové příhody neboli mrtvice i srdečního selhání.
4. Bezvědomí
Změny v dosud bezchybném srdečním rytmu může ohlásit i ztráta vědomí, kterou lidé v létě často přisuzují pouze přehřátí a nedostatku tekutin. Specialisté na srdce doporučují, aby se lidé zbytečně nevystavovali nadměrnému slunečnímu záření a spíše vyhledávali stín. Nabádají také k dodržování pitného režimu dostatečným přísunem vody, minerálních a iontových nápojů.
„Je třeba dávat si pozor na nevětrané, dusné místnosti. Pobyt ve špatně větraném, byť stinném bytě je pro srdce často horší než vystavení se přímému slunci v tropických teplotách. Ohroženi jsou především senioři, kteří se snadno přehřívají, ztrácí tekutiny a kvůli obavě z horka neotevírají okna," uzavírá prof. Linhart.
Zdroj: MaVePR
26. října 1959 získal Jaroslav Heyrovský jako první Čech Nobelovu cenu. Uznání se mu dostalo za objev a rozvoj polarografie. Tato metoda umožňuje analyzovat chemické látky v roztoku pomocí měření elektrického proudu. Polarografie našla široké využití v chemii, zejména v analytické, také v biologii a dalších oborech. Zajímavé je, že se u nás začal polarograf vyrábět komerčně již od roku 1929. Jaroslav Heyrovský si tedy na Nobelovu cenu počkal celých 30 let. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský nominován celkem osmnáctkrát, z toho v oboru chemie čtrnáctkrát.
Podle SZÚ se nemocnost akutními respiračními infekcemi (ARI) pohybuje na úrovni 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel (ve 42 KT). Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Sezóna respiračních infekcí se zatím vyvíjí standardně, lze očekávat, že v dalším období budou infekce horních i dolních cest dýchacích přibývat. Stále je ideální čas na očkování zejména proti chřipce a covidu-19, myslet je vhodné podle epidemiologů i na očkování proti pneumokokovým onemocněním, a to zejména u seniorů a imunitně oslabených osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.