Životodárné slunce láká lidi v létě k vyšší aktivitě. Slunce nás ale umí i potrápit, pokud tempo nepřizpůsobíme kondici i aktuálnímu počasí a v horku nebudeme pravidelně doplňovat tekutiny. Tělesná dehydratace totiž může způsobit nebezpečné kolísáním krevního tlaku.

Jak poznat, že jsou lidé pouze přehřátí kvůli horku, potíže způsobil úžeh nebo úpal, nebo že už jim hrozí srdeční kolaps?

Podle kardiologů je v létě nebezpečná především kombinace horkého a vlhkého prostředí. Tehdy se infarkt nevyhýbá ani dosud zdravým lidem. Podle předsedy českých kardiologů prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., o sobě nemocné srdce v létě dává vědět čtyřmi nejčastějšími způsoby. 

1. Potíže s dechem

Nemožnost volně dýchat lidé často přisuzují horku, špatné kondici nebo důsledkům kouření. Potíže přitom může způsobovat nemocné srdce, které selhává. 

„Řadu lidí ani nenapadne spojovat si obtížné dýchání se srdcem, přitom jde o jeden z nejčastějších projevů srdečního selhání. Obzvláště pokud nemohou volně dýchat ani v klidu, bez jakékoli zátěže, je namístě vyhledat lékaře," vysvětluje prof. Linhart. 

2. Bolest na hrudi

Dalším typickým projevem nemocného srdce, při kterém by měli lidé zbystřit, je palčivá bolest na hrudi. Tento příznak může poukazovat na ucpanou tepnu, která zásobuje srdce krví. Nemocnému hrozí infarkt a každá minuta je otázkou života, nebo smrti. Pokud bolest do pár minut neustoupí, je proto nutné zavolat záchrannou službu.

„Umíme cévu zprůchodnit a zachránit velkou část srdečního svalu od záhuby pouze v případě, že nemocný přijde včas. Lepší je přijít stokrát zbytečně než jednou pozdě. Nebezpečná je v létě především kombinace horka a vlhka. Pozorujeme, že v takovém počasí přijíždí do nemocnice s infarktem a srdečními potížemi i relativně mladí lidé," popisuje prof. Linhart a dodává: „Problémy se srdcem se mohou objevit kdykoli. Nikdo totiž neví, kdy zažije svou první srdeční příhodu." Infarkt se projevuje také bolestí vystřelující do zad, ramene, paží nebo do čelisti. Provází ho často pocit celkové nevolnosti, pocení, obtížný dech či nepravidelný tep. 

3. Nepravidelný srdeční tep

Pro srdce jsou také náročné změny teplot spojené s prudkým ochlazením, nebo naopak oteplením. Nemocný může na velké výkyvy reagovat například nepravidelným srdečním tepem. Ten způsobuje i přemíra alkoholu spojená s velkou fyzickou námahou.

„Když někdo kope ve třiceti stupních za pravého poledne studnu, a ještě do toho popíjí pivo, tak si může lehce uhnat poruchu srdečního rytmu," varuje prof. Linhart.

Těžké poruchy zvyšují riziko mozkové příhody neboli mrtvice i srdečního selhání.

4. Bezvědomí

Změny v dosud bezchybném srdečním rytmu může ohlásit i ztráta vědomí, kterou lidé v létě často přisuzují pouze přehřátí a nedostatku tekutin. Specialisté na srdce doporučují, aby se lidé zbytečně nevystavovali nadměrnému slunečnímu záření a spíše vyhledávali stín. Nabádají také k dodržování pitného režimu dostatečným přísunem vody, minerálních a iontových nápojů.

„Je třeba dávat si pozor na nevětrané, dusné místnosti. Pobyt ve špatně větraném, byť stinném bytě je pro srdce často horší než vystavení se přímému slunci v tropických teplotách. Ohroženi jsou především senioři, kteří se snadno přehřívají, ztrácí tekutiny a kvůli obavě z horka neotevírají okna," uzavírá prof. Linhart. 

Zdroj: MaVePR