Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



COVID 19 A DĚTI. NEZAPOMNĚLI JSME ŘEŠIT TAKY JEJICH IMUNITU?



PharmDr. Gabriela Kroupová

Nemoc covid-19 vyčerpává imunitu dětí natolik, že její opětovné nastartování může způsobit vážné potíže, vedoucí v některých případech až k selhání orgánů. Jedná se o takzvaný Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí (PIMS-TS), který se projevuje po třech až čtyřech týdnech po kontaktu s koronavirem SARS-CoV-2. PIMS-TS je nová klinická jednotka v možné souvislosti s infekcí SARS-CoV-2, která byla poprvé hlášena v dubnu 2020 a jako nová choroba se syndrom začal objevovat v polovině loňského roku v Itálii, Velké Británii, Francii či USA.1 Nyní už víme o desítkách případů i u nás.

Podstatou nemoci je opožděná aberantní imunitní odpověď u disponovaných dětí, která vede k rozvoji vaskulitidy a postihne především myokard, ale může se rozvinout do multiorgánového selhání. V České republice byl větší výskyt PIMS-TS zaznamenán od poloviny listopadu, v návaznosti na vrchol druhé vlny epidemie. Další nové případy zaznamenáváme na prahu roku 2021, které již souvisejí s tzv. „třetí vlnou" covid-19. Pandemií sužované země nyní sázejí na očkování, to je však prozatím vyhrazeno jen pro osoby starší 16 let. Proto jsem si jako téma svého březnového sloupku vybrala posílení imunity dětí, na které se dle mého (a dle dat z lékáren) v posledním roce velmi zapomíná.

„Moderní terapie se stále častěji v komplementárním přístupu vrací k užití tradičních přírodních preparátů, neboť fytofarmaka nabízejí komplexnost účinků, jsou obvykle velmi dobře tolerována a vykazují minimum nežádoucích účinků. Je třeba ale sáhnout po ověřeném a standardizovaném přípravku. Bylina, kterou mám osobně velmi ráda, je bez černý," říká PharmDr. Gabriela Kroupová, vedoucí lékárník olomoucké lékárny AVE a autorka aktuálních sloupků z lékárenské praxe. 

„Před heřmánkem smekni a před bezem klekni"

Bez černý (Sambucus nigra L.) je prastará rostlina, o níž nacházíme zmínky již ve starověkých spisech řeckých, římských a středoasijských lékařů, jako byli např. Hippokrates, Galenos, Avicenna a později i Paracelsus. O černém bezu existuje velká řada pověstí a mýtů, které jsou založeny na léčivé síle rostliny, a proto je odedávna bez považován za rostlinu s nadpřirozenou mocí. Jeho květenství jsou ceněna pro obsah flavonoidů (zejm. rutinu /až 2,5 %/ kemferolu a isokvercitrinu), fenolických kyselin (kávová, chlorogenová a ferulová), cholinu, tříslovin a vo- latilních terpenických látek. Plody zas obsahují antokyany, polyfenoly, pektin, kyselinu jablečnou a v čerstvém stavu také vitamíny C, A B1, B2, B6 a B12.  V listech najdeme pryskyřici, sambucin, sambunigrin, glykosidy a velké množství vápníku. Asi nejdůležitější je obsah antokyanů, které mají antioxidační účinky, mají protizánětlivé, antivirové a protinádorové účinky, podporují správné funkce imunitního systému.2

 

Bez černý je tradiční léčivkou našich luhů a hájů, kterou lidé hojně používali v lidovém léčitelství, ale stala se i součástí běžné kuchyně. Naši předci uměli zpracovat květy, listy i plody. Na svá schválená zdravotní tvrzení zatím bez černý čeká. V seznamu zdravotních tvrzení - tzv. on hold seznamu* (kde jsou většinou rostliny a popis jejich vlivu na zdraví), najdeme tyto účinky bezu:

  • podporuje normální funkce dýchacího systému
  • pomáhá udržovat normální hladinu glukózy v krvi
  • posiluje přirozenou obranyschopnost a celkový imunitní systém
  • pomáhá kontrolovat tělesnou hmotnost
  • působí jako přírodní antioxidant

* Zdravotní tvrzení z tzv. on hold seznamu (týká se hlavně rostlin). Jedná se o seznam látek a jejich vztahu ke zdraví, které byly zaslány úřadu EFSA k posouzení, avšak EFSA doposud nevydal odborné stanovisko nebo EK doposud nevydala rozhodnutí.

Navíc se o bezu říká, že má antisklerotické a protirakovinové účinky, pomáhá regenerovat jaterní buňky, pomáhá při nachlazení, chřipce, kašli a rýmě, snižuje horečku, příznivě působí při žaludečních nevolnostech a křečích, uvolňuje plynatost, má potopudné a močopudné účinky, pomáhá při ledvinových potížích a žvýkání bezu pomáhá při bolestech zubů. Galenika z plodů bezu (šťáva, povidla, sirup) jsou tradičně užívána jako laxativum, antineuralgikum a antipyretikum (známý Epsteinův nápoj). 


Epsteinův nápoj

Do 0,5 litru horkého slazeného nálevu ze stejných dílů bezového a lipového květu se vmíchá po 1 lžíci bezinkových povidel a rumu (nebo koňaku). Nápoj se pije na noc; vyvolává silné pocení. 


Bez černý je dle mého přírodní a bezpečná cesta, jak posílit imunitu dětí, ale také pomocník při onemocnění dýchacích cest.

Skoro poeticky se o pozitivních účincích rostlinných flavonoidů z bezu černého rozpovídal imunolog, prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., v rozhovoru pro Magazín  

Velmi pozitivně hodnotím jeho antioxidační efekt, který je dnes velmi vyzdvihován ve spojitosti s onemocněním Covid 19. Můžeme jej nabídnout v lékárně jako bylinu, sirup či želatinové bonbóny se standardizovným extraktem. Určitě doporučuji přidat vitamín D v dostatečné dávce, přemýšlet nad probiotiky, ale o tom zase někdy jindy.

Zdroje:

1. Harwood R. et al. A national consensus management pathway for paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with COVID-19 (PIMS-TS): results of a national Delphi process. Lancet 2020, DOI:https://doi.org/10.1016/S2352-4642(20)30304-7

2. Jirásek R. Fytoterapie respiračních onemocnění. farmiNEWS.2012;3: 10-11



Firemní prezentace

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME