
21. ledna 2020 proběhla online tisková konference Společnosti všeobecného lékařství (SVL), která se týkala současného stavu očkování proti nemoci covid-19, plánu na vakcinační centra a role praktických lékařů v logisticky složité partii vakcinace české populace.
Řečníci, kterými byli doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., vědecký sekretář SVL, MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů a MUDr. Cyril Mucha, člen výboru SVL, se shodli na odhodlání praktických lékařů očkovat své pacienty ve svých ordinacích, stejně jako naprostá většina jejich kolegů.
„Jsme připraveni, umíme to a lidé se chtějí očkovat u nás," říkají praktičtí lékaři.
„Praktičtí lékaři tvoří robustní systém péče napříč Českou republikou, očkují na chřipku, tetanus a další nemoci, patří to mezi jejich běžnou agendu, jsou tedy na tuto akci perfektně připraveni. Pacienti se navíc chtějí nechat očkovat od lékaře, kterého znají - a jsou ochotni počkat, až bude mít vakcínu v ordinaci," říká doc. Seifert.
Tuto zkušenost potvrzují praktičtí lékaři v celé republice. Některé kraje však snahu o zapojení praktiků ignorují a z očkování se je snaží vyšachovat.
„V Moravskoslezském kraji jsme se v pátek dozvěděli, že od úterý můžeme začít očkovat. Měli jsme dodat seznam lékařů, kteří se do očkování zapojí a počty pacientů. Do dvou dnů jsme dokázali zorganizovat 200 lékařů, připravených naočkovat 5800 lidí v kategorii 80+ a během víkendu je pozvat na následující týden. Den před akcí nám přišla SMS zpráva, že se celá akce ruší, bez zdůvodnění. Po dalších telefonátech pan hejtman přiznal, že nemá o zapojení praktiků do očkování vakcínou Pfizer v jejich ambulancích zájem. Také na Ústecku již domluvené očkování praktickými lékaři zastavili. Je to s podivem, protože jak pan premiér, tak ministr zdravotnictví očkování v ordinacích praktiků jednoznačně podporují," říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
V krajích, kde o to má politická reprezentace zájem, není podle MUDr. Šonky problém očkování praktiky zorganizovat.
„Například na Praze 7 jsme byli schopni během několika dnů naočkovat všech potřebných 1100 seniorů. Výborně funguje také spolupráce se Zlínským krajem. Bohužel jsou zde tací, kteří upřednostňují velkokapacitní očkovací centra - o důvodech nechci spekulovat, ale určitě jim nejde o lidi," dodává MUDr. Šonka.
Vakcína Comirnaty, vyvinutá firmami BioNTech a Pfizer pro prevenci onemocnění způsobeného koronavirem u osob starších 16 let věku, je podle lékařů logisticky složitá (chladový řetězec, ředění a uchovávání). Pokud by ale byly splněny podmínky plynulého zásobování, i s ní lze očkovat v ordinacích. Lepší situaci řečníci vidí s vakcínou společnosti Moderna, která má skladovací podmínky, kterým vyhovují všechny ordinace, které kdykoli před tím prováděly rutinní očkování. Obě vakcíny jsou dvoudávkové. U vakcíny společnosti Moderna je to 28 dní. Praktický lékař si u svých pacientů pohlídá oba termíny, navíc je schopen své pacienty prioritizovat, protože nejlépe zná jejich chorobopis. Do podzimu by se dalo naočkovat 6 mil. dávek přes ordinace praktických lékařů.
Podle lékařů nedává smysl, aby praktici jezdili očkovat do velkých center
Zvláště pro starší generaci je očkování v přátelském a známém prostředí jednodušší a bezpečnější. „Nikdo neočkuje více než praktik, kdo jiný by tak měl vakcinaci proti koronaviru provádět? Praktický lékař je pro lidi nejpřístupnější, je v lokalitě, kde přirozeně bydlí a má jejich důvěru. Což dokazují i stovky reakcí našich pacientů, kteří si chtějí počkat, až bude vakcína u nás. Nemá přece logiku, abychom je posílali do očkovacích center a pak je tam ještě jezdili očkovat," vysvětluje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL.
Praktici jsou podle svých propočtů schopni naočkovat 10 lidí za den, což při počtu 5000 lékařů činí 50 000 denně očkovaných. „Jednotlivé ordinace se mezi sebou také mohou domluvit a vyhradit tzv. očkovací dny, při kterých jejich akutní agendu převezme druhá ordinace. To celý proces urychlí," doplňuje MUDr. Šonka. Podle něj není třeba, aby se zapojovali například lékárníci. „Lékařů je v ČR dost, 5000 praktiků je schopno naočkovat polovinu všech vakcín, dalších 35 000 aktivních lékařů v ČR určitě zvládne zbytek. Pokud budeme mít dostatek vakcín a materiálu, do podzimu jsme schopni naočkovat 6 milionů dávek," dodává.
Pandemie vyžaduje od praktiků obrovské nasazení. V součtu běžných a covidových pacientů řeší až 200 000 kontaktů za den, drtivá většina se však týká koronaviru a s ním spojené agendy jako je například vystavování neschopenek, e-receptů nebo žádanek na testy.
„Tvoříme hráz k vyšším patrům zdravotní péče, díky nám nezahlcují covidoví pacienti nemocnice. Přesto jsme schopní uspořádat naši péči tak, abychom mohli věnovat čas i očkování," vysvětluje MUDr. Mucha.
Mnohé ordinace musely najmout další pracovní síly k řešení administrativy, případně využívají systémů jako „elektronická sestra", které usnadňují objednávání pacientů. Podle praktiků jim administrativa zabere 3x více času než samotné očkování.
Praktičtí lékaři nedoporučují zpřísnění lockdownu kvůli přítomnosti tzv. britské mutace koronaviru v ČR
„Někteří pacienti, zejména senioři, už měsíce nevyšli z domu, což je pro jejich fyzický a psychický stav velmi nezdravé. Evidujeme panické stavy, deprese. Nevidíme cestu, kam dále zpřísňovat, spíše bychom apelovali na osobní zodpovědnost a správné používání ochranných pomůcek," uzavírá MUDr. Mucha.
Zdroj: Online tisková konference PRAKTICI A OČKOVÁNÍ, 21. 1. 2020, MaVePR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.