
Migrénou trpí každý desátý člověk v České republice a dle dubnového výzkumu STEM/MARK, který si dal za cíl zmapovat povědomí o migréně mezi Čechy, si stejný počet lidí myslí, že bolest hlavy a migréna jsou totéž. Pouze čtvrtina respondentů uvedla, že ví, čím se migréna od běžných bolestí hlavy liší.1
Migréna je samostatná chronická nemoc, vyznačující se opakovanými bolestmi hlavy střední až silné intenzity, doprovázená dalšími projevy, jako je například zvracení, nevolnost, citlivost na zvuky, pachy a světlo a extrémní únava.2
Aura předchází vlastním bolestem hlavy a projevuje se přechodnou poruchou zraku, různými poruchami zorného pole (vidění vlnovek, někdy záblesků, drobných předmětů apod.). Vzácněji předchází migréně porucha citlivosti v končetinách, mravenčení a brnění, popř. porucha hybnosti končetin či porucha řeči. Příznaky aury obyčejně vymizí při nástupu bolesti hlavy.4
Vyvolat záchvat migrény může celá řada spouštěčů, mezi které Češi správně řadí například stres a změnu počasí. Méně ale označovali spouštěče ze skupiny potravin a nápojů, kterými mohou být třeba alkohol, glutamát nebo tavené či aromatické sýry. Když ale přijde na prevenci, respondenti přikládají spouštěčům určitou důležitost, 35 % z nich se domnívá, že je migréně možné vždy předejít, pokud se člověk vyhne právě spouštěčům. To ovšem nemusí být pravda.2,3
„Vyvarování se spouštěčů je u lidí trpících migrénou velmi důležité a řada pacientů se o to intenzivně snaží. Pravda je ale taková, že některým z nich se bohužel nelze vždy vyhnout. A i přesto, že se spouštěčům vyhneme, nemusí se nám vždy podařit předejít migréně. Určitě tedy nelze říci, že by si lidé za migrénu mohli sami. U některých pacientů dokonce není možné konkrétní spouštěče záchvatu vysledovat vůbec," vysvětluje neurolog MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., předseda Czech Headache Society a vedoucí specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy v Praze.
Přibližně polovina Čechů správně usuzuje, že migréna je léčitelné onemocnění, které však nelze vyléčit úplně. Na prevenci se ale neshodují, přestože možností, jak předcházet migréně, současná medicína nabízí celou řadu.1,3
MIGRÉNA SE LÉČÍ VE SPECIALIZOVANÝCH CENTRECH
Přestože je migréna závažné neurologické onemocnění, každý pátý Čech stále věří, že s ní není třeba chodit k lékaři, 8 % pak uvádí, že ji člověk dokáže léčit sám pomocí volně dostupných léků na bolest - analgetik.3
„V řadě případů nejsou volně dostupné léky proti bolesti vhodnou volbou a konzultace u lékaře je jedinou správnou cestou, jak najít vyhovující léčbu. Dostupné jsou totiž nejenom léčebné možnosti pro tlumení akutních záchvatů migrény, ale také preventivní léčba, kterou může doporučit pouze neurolog. Je nezbytné, aby zdravotní stav posoudil specialista, neboť migréna může mít u každého různé projevy a závažnost se také může lišit," říká MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.
Velkou změnu v životě lidí s migrénou může znamenat správný životní styl a lékařská péče.
„Lehčí případy migrény může řešit praktický lékař. Těžší pacienty pak neurolog, případně neurolog ve specializovaném centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Běžně využíváme léčbu akutní, která tlumí záchvat migrény v jeho počátku. Jsou-li záchvaty častější, doplňujeme léčbou preventivní, tu je nutné užívat déle (ideálně měsíce). Potenciál preventivní léčby je počet a intenzitu záchvatů snížit. Ve specializovaných centrech je navíc možnost využít první cílené léčby migrény, tzv. biologické léčby. Ta má určitá pravidla a je určena pacientům se závažnějším průběhem onemocnění," zdůrazňuje prim. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., ze specializovaného centra z Nemocnice České Budějovice, a.s.
Zatímco třetina Čechů se domnívá, že je možné migréně předcházet například preventivní léčbou, vyhýbáním se spouštěčům nebo zdravým životním stylem, obdobný podíl si chybně myslí, že se migréně nedá nijak předejít. Pouze desetina ví, že se migréna léčí ve specializovaných centrech.3,4
Mimo ně se léčbě věnují v případě lehké migrény praktičtí lékaři a u těžších forem migrény neurologové.
„Specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy najdete po celé České republice 30. Například v Královéhradeckém kraji centrum ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, v Jihočeském kraji centrum v Nemocnici České Budějovice, na Vysočině v Jihlavské nemocnici a mnoho dalších. Dostupnost péče pro pacienty s těžší migrénou a dalšími obtížně řešitelnými bolestmi hlavy se tím v ČR významně zlepšuje," zmiňuje MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.
MIGRÉNA A PSYCHIKA
Přibližně 90 % Čechů věří, že je migréna závažné onemocnění, které ovlivňuje psychiku člověka a jeho osobní a profesní život. To potvrzují i samotní pacienti trpící migrénou.
Přesto má téměř polovina všech respondentů pocit, že je migréna ve společnosti stále tabu a zůstává nepochopena.3 Pravdou je, že existuje několik typů migrény, které různou měrou zasahují do životů pacientů. Také proto může být někdy pro okolí složité pochopit nejenom samotnou migrénu, ale i obtíže, které s ní lidé zažívají.
PRAVÁ TVÁŘ MIGRÉNY VE VZTAZÍCH
Jak ukázal dubnový průzkum, je pro více než polovinu dotazovaných Čechů s migrénou toto onemocnění psychickou zátěží. 8 z 10 Čechů si uvědomuje, že migréna ovlivňuje pracovní výkon. Jak je to ale s dopadem migrény na rodinné a partnerské vztahy? Třetina migreniků přiznává, že je nemoc okrádá o společné chvíle s partnerem nebo partnerkou, na které zároveň klade vyšší nároky. Přitom se stále jeden ze čtyř Čechů prožívajících migrénu setkává s nepochopením od ostatních, přibližně jeden z deseti dokonce někdy mívá pocit, že si jejich partner/ka myslí, že se na migrénu vymlouvají. Pozitivní ale je, že pro 40 % dotazovaných Čechů s migrénou mají jejich partneři pochopení, protože jim vše o migréně vysvětlili.1
Více o možnostech akutní i preventivní léčby, o tom, jak a proč si psát deník, jak se vyhnout spouštěčů, ale také, jak o migréně hovořit s okolím na webu www.omigrene.cz.
-red-
Zdroj: Online tisková konference Češi a migréna, 3. 11. 2020, Havas PR
Reference a další zdroje:Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.