Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CO (NE)DĚLAT PŘI PANICKÉ ATACE?



Panická ataka se může objevit náhle a neočekávaně. Doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost. Člověku se může zdát, že omdlí, nebo že umírá. Obvykle vše trvá jen několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost.

„Panická ataka je forma úzkostné poruchy, při které tělo reaguje tak, jako by čelilo akutnímu ohrožení, přestože žádné skutečné nebezpečí nehrozí. Spouští se stresová reakce, která připravuje tělo na přežití. Jenže místo reálného ohrožení člověk třeba sedí v tramvaji, na pracovní poradě nebo leží v posteli," vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.

Když tělo reaguje, jako by šlo o život

Srdce buší, dýchání se zrychluje, dlaně se potí, svaly se napínají, tělo se může začít třást. Někdo může cítit brnění v rukou, tlak na hrudi nebo závratě. Může se dostavit pocit, že člověk omdlí, že se dusí nebo že ztrácí kontakt s realitou. Mozek zahlcují katastrofické myšlenky - „mám infarkt", „zešílím", „umřu". Přestože jde o intenzivní a děsivý stav, panická ataka není smrtelná a obvykle trvá jen několik minut. Člověk ji však prožívá jako naprostou ztrátu kontroly nad svým tělem i myslí. Po odeznění může cítit silné vyčerpání, ostych a často i strach, že se to stane znovu.

Mnozí panickou ataku zažijí jen jednou v životě, jiní se s ní potýkají opakovaně. Jedním z největších úskalí panických atak je jejich nepředvídatelnost. Mnoho lidí začne žít ve strachu z další ataky, proto se vyhýbají situacím, kde se u nich objevila poprvé a omezují svůj běžný život.

Panická ataka může postihnout kohokoli, a často přichází bez varování. Někdy je spojena s dlouhodobým stresem nebo náročným životním obdobím, jindy se objeví ve chvílích klidu. Mezi rizikové faktory patří výskyt úzkostných poruch v rodině, chronický stres, traumata, poruchy spánku, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu a změny v mozkových chemických procesech.

Co dělat při panické atace? Ať už panický záchvat přijde na vás nebo na někoho z okolí, držte se pravidel:

  • Posaďte se. Nejlépe na zem, abyste předešli pádu.
  • Všímejte si, co se děje s vaším tělem a pojmenujte to. „Buší mi srdce", „motá se mi hlava, „mám pocit, že nemůžu dýchat".
  • Připomeňte si, že to, co prožíváte, za chvíli odezní. Nejste v ohrožení života.
  • Zaměřte se na svůj dech. Dýchejte zhluboka, můžete zkusit na pár vteřin dech zadržet.
  • Převeďte svou pozornost, například pojmenováváním věcí kolem sebe. Pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4, které cítíte, 3, které slyšíte, 2, které čicháte, a 1, kterou vnímáte chutí. 
  • Nebojte se říct si o pomoc

Můžete zavolat někomu blízkému nebo využít krizové linky. Pomoci může i aplikace Nepanikař. Je zdarma ke stažení a obsahuje 7 modulů: deprese, úzkost, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a poruchy příjmu potravy + moje záznamy (nálada, spánek, deník) a kontakty na pomoc.

„Podobná aplikace u nás dosud chyběla a kromě praktického a jednoduchého používání vidím další benefit v tom, že její existence přibližuje úzkostné potíže jako něco, co k životu mnoha lidí patří, za co není třeba se stydět a co se dá úspěšně řešit, " hodnotí aplikaci MUDr. Zuzana Špačková z brněnské Psychiatrické kliniky.

Co rozhodně nedělat?

Pokud panickou ataku zažívá někdo ve vašem okolí:

  • Nesnižujte závažnost situace. Nepoužívejte věty jako „to nic není", "vždyť se není čeho bát".
  • Nenuťte člověka se „uklidnit" nebo „nepanikařit". Nesuďte.
  • Nenechávejte ho o samotě. Buďte nablízku, podpořte ho klidným hlasem a jednoduchými větami typu „jsem tady s tebou", „to přejde, dejme tomu čas", "neboj, společně to zvládneme".

„Pokud panické ataky narušují vaše každodenní fungování, opakují se nebo vás výrazně omezují, neváhejte a obraťte se na odborníka, psychologa nebo psychiatra. Pomoc existuje a funguje. Panická ataka není projevem slabosti a selhání. Mluvit o duševních problémech by nemělo být tabu," uzavírá Kateřina Šédová.

Zdroj: PR Loono 

Zpět

ZAMĚŘENO NA SPÁNEK

Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.

CHŘIPKA V ČR

Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.

SUCHEJ ÚNOR 2026

Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.

SITUACE KOLEM HIV V ČR

Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

DOPORUČUJEME