Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CO (NE)DĚLAT PŘI PANICKÉ ATACE?



Panická ataka se může objevit náhle a neočekávaně. Doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost. Člověku se může zdát, že omdlí, nebo že umírá. Obvykle vše trvá jen několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost.

„Panická ataka je forma úzkostné poruchy, při které tělo reaguje tak, jako by čelilo akutnímu ohrožení, přestože žádné skutečné nebezpečí nehrozí. Spouští se stresová reakce, která připravuje tělo na přežití. Jenže místo reálného ohrožení člověk třeba sedí v tramvaji, na pracovní poradě nebo leží v posteli," vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.

Když tělo reaguje, jako by šlo o život

Srdce buší, dýchání se zrychluje, dlaně se potí, svaly se napínají, tělo se může začít třást. Někdo může cítit brnění v rukou, tlak na hrudi nebo závratě. Může se dostavit pocit, že člověk omdlí, že se dusí nebo že ztrácí kontakt s realitou. Mozek zahlcují katastrofické myšlenky - „mám infarkt", „zešílím", „umřu". Přestože jde o intenzivní a děsivý stav, panická ataka není smrtelná a obvykle trvá jen několik minut. Člověk ji však prožívá jako naprostou ztrátu kontroly nad svým tělem i myslí. Po odeznění může cítit silné vyčerpání, ostych a často i strach, že se to stane znovu.

Mnozí panickou ataku zažijí jen jednou v životě, jiní se s ní potýkají opakovaně. Jedním z největších úskalí panických atak je jejich nepředvídatelnost. Mnoho lidí začne žít ve strachu z další ataky, proto se vyhýbají situacím, kde se u nich objevila poprvé a omezují svůj běžný život.

Panická ataka může postihnout kohokoli, a často přichází bez varování. Někdy je spojena s dlouhodobým stresem nebo náročným životním obdobím, jindy se objeví ve chvílích klidu. Mezi rizikové faktory patří výskyt úzkostných poruch v rodině, chronický stres, traumata, poruchy spánku, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu a změny v mozkových chemických procesech.

Co dělat při panické atace? Ať už panický záchvat přijde na vás nebo na někoho z okolí, držte se pravidel:

  • Posaďte se. Nejlépe na zem, abyste předešli pádu.
  • Všímejte si, co se děje s vaším tělem a pojmenujte to. „Buší mi srdce", „motá se mi hlava, „mám pocit, že nemůžu dýchat".
  • Připomeňte si, že to, co prožíváte, za chvíli odezní. Nejste v ohrožení života.
  • Zaměřte se na svůj dech. Dýchejte zhluboka, můžete zkusit na pár vteřin dech zadržet.
  • Převeďte svou pozornost, například pojmenováváním věcí kolem sebe. Pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4, které cítíte, 3, které slyšíte, 2, které čicháte, a 1, kterou vnímáte chutí. 
  • Nebojte se říct si o pomoc

Můžete zavolat někomu blízkému nebo využít krizové linky. Pomoci může i aplikace Nepanikař. Je zdarma ke stažení a obsahuje 7 modulů: deprese, úzkost, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a poruchy příjmu potravy + moje záznamy (nálada, spánek, deník) a kontakty na pomoc.

„Podobná aplikace u nás dosud chyběla a kromě praktického a jednoduchého používání vidím další benefit v tom, že její existence přibližuje úzkostné potíže jako něco, co k životu mnoha lidí patří, za co není třeba se stydět a co se dá úspěšně řešit, " hodnotí aplikaci MUDr. Zuzana Špačková z brněnské Psychiatrické kliniky.

Co rozhodně nedělat?

Pokud panickou ataku zažívá někdo ve vašem okolí:

  • Nesnižujte závažnost situace. Nepoužívejte věty jako „to nic není", "vždyť se není čeho bát".
  • Nenuťte člověka se „uklidnit" nebo „nepanikařit". Nesuďte.
  • Nenechávejte ho o samotě. Buďte nablízku, podpořte ho klidným hlasem a jednoduchými větami typu „jsem tady s tebou", „to přejde, dejme tomu čas", "neboj, společně to zvládneme".

„Pokud panické ataky narušují vaše každodenní fungování, opakují se nebo vás výrazně omezují, neváhejte a obraťte se na odborníka, psychologa nebo psychiatra. Pomoc existuje a funguje. Panická ataka není projevem slabosti a selhání. Mluvit o duševních problémech by nemělo být tabu," uzavírá Kateřina Šédová.

Zdroj: PR Loono 

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

ŽLOUTENKA TO NEVZDÁVÁ

V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME