Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CÍTÍTE SE UNAVENÍ A PŘIBÍRÁTE? NA VINĚ MŮŽE BÝT ŠTÍTNÁ ŽLÁZA



S podzimem se u spousty lidí projevuje větší únava a sklony k depresím. Pokud se však objeví i nestandardní přibývání na váze nebo například třes rukou, nemusí jít o obyčejný splín. Příčinou totiž může být i špatná funkce štítné žlázy.

Štítná žláza je drobný orgán umístěný nad hrudní kostí v oblasti hrtanu. Je složena ze dvou laloků a tvarem připomíná motýla. Vylučuje hormony, které mají zásadní vliv na náš metabolismus. Ovlivňuje, jak tělo zpracuje přijímané tuky i cukry, kolik má energie, kolik umí vyrobit tepla a jak hospodaří s kyslíkem.

Z tohoto výčtu je patrné, že když štítná žláza funguje špatně, na našem organismu a kvalitě života se to zřetelně projeví. V zásadě rozlišujeme dva základní typy problémů se štítnou žlázou: sníženou funkci neboli hypotyreózu, a naopak zvýšenou produkci hormonů neboli hypertyreózu.

Nemoc štítné žlázy může spustit depresi

Snížená funkce štítné žlázy je většinou spojená s únavou, stavy letargie a deprese. Člověk si připadá bez energie a nemá vůli cokoli dělat. Právě u lidí, kteří trpí depresí, by měli lékaři prověřit také stav štítné žlázy, protože zhoršení psychického stavu může mít na svědomí i tento orgán. K dalším příznakům hypotyreózy patří neopodstatněné přibývání na váze, zimomřivost a také zácpa. Dále se mohou objevit otoky nebo bolesti kloubů.

Některým pacientům se špatně fungující štítnou žlázou se může tento orgán zvětšit, a to i dost výrazně, a na krku se jim objeví tzv. vole nebo jinak řečeno struma. V minulosti se tento problém vyskytoval především u obyvatel vnitrozemí, kteří neměli v potravě dostatek jódu.

Právě dostatek jódu ve stravě je pro správné fungování štítné žlázy a produkování potřebných hormonů zásadní. Z potravin jód obsahují kuchyňská sůl, mořské ryby, třešně, vejce nebo čokoláda. Bohatým zdrojem jódu je i Vincentka.

Z bylin pomáhá jeřáb aronie nebo jmelí

Se správným fungováním štítné žlázy mohou pomoci také bylinky. „Gemmoterapeutikum z černého jeřábu aronie působí jako účinný regulátor štítné žlázy, a to oběma směry - zvyšuje i snižuje. Podporuje práci srdce jako mírný kardiostimulátor a příznivě ovlivňuje pevnost a neprostupnost cévních stěn. Působí antiskleroticky a vylučuje přebytek nežádoucích solí z organismu. Celkově organismus posiluje. Rozchodnice růžová - zlatý kořen je v podobě gemmoterapeutika pomocný prostředek pro aktivizaci štítné žlázy. Zároveň urychluje rekonvalescenci po těžkých chorobách, odstraňuje únavu, stimuluje imunitní systém, zlepšuje paměť a odstraňuje předrážděnost," doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná.

Pokud se zaměříme na opačný problém, tedy nadměrnou funkci štítné žlázy, ta se projevuje úbytkem svalové hmoty, pocením nebo bušením srdce. Do těla se dostává příliš mnoho hormonů a organismus má problém je zpracovat. Spouštěčem těchto obtíží mohou být i uzlíky, které se na žláze objevují a způsobují nadprodukci hormonů. Částečným řešením může být dieta s vyloučením potravin obsahujících jód, ale především je potřeba se poradit s praktickým lékařem.

Z přírodní lékárny se na zvýšenou funkci štítné žlázy doporučuje svída krvavá. „Zároveň ji můžeme využít všude, kde hrozí nekróza tkáně. Také tinktura ze jmelí nám může pomoci při zvýšené činnosti štítné žlázy, ale zároveň působí antiskleroticky a působí jako kardiosedativum. Využívá se také v klimakteriu na potlačení návalů do hlavy. V případě tvorby uzlíků na štítné žláze využijeme prostředků, které zabraňují jejich tvorbě jako je eleuterokok, ořešák americký, kozinec a další," vyjmenovává vhodné byliny Jarmila Podhorná.

Více ZDE

Fotografie od uživatele MART PRODUCTION ze služby Pexels 

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

ŽLOUTENKA TO NEVZDÁVÁ

V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME