Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CÍTÍTE SE UNAVENÍ A PŘIBÍRÁTE? NA VINĚ MŮŽE BÝT ŠTÍTNÁ ŽLÁZA



S podzimem se u spousty lidí projevuje větší únava a sklony k depresím. Pokud se však objeví i nestandardní přibývání na váze nebo například třes rukou, nemusí jít o obyčejný splín. Příčinou totiž může být i špatná funkce štítné žlázy.

Štítná žláza je drobný orgán umístěný nad hrudní kostí v oblasti hrtanu. Je složena ze dvou laloků a tvarem připomíná motýla. Vylučuje hormony, které mají zásadní vliv na náš metabolismus. Ovlivňuje, jak tělo zpracuje přijímané tuky i cukry, kolik má energie, kolik umí vyrobit tepla a jak hospodaří s kyslíkem.

Z tohoto výčtu je patrné, že když štítná žláza funguje špatně, na našem organismu a kvalitě života se to zřetelně projeví. V zásadě rozlišujeme dva základní typy problémů se štítnou žlázou: sníženou funkci neboli hypotyreózu, a naopak zvýšenou produkci hormonů neboli hypertyreózu.

Nemoc štítné žlázy může spustit depresi

Snížená funkce štítné žlázy je většinou spojená s únavou, stavy letargie a deprese. Člověk si připadá bez energie a nemá vůli cokoli dělat. Právě u lidí, kteří trpí depresí, by měli lékaři prověřit také stav štítné žlázy, protože zhoršení psychického stavu může mít na svědomí i tento orgán. K dalším příznakům hypotyreózy patří neopodstatněné přibývání na váze, zimomřivost a také zácpa. Dále se mohou objevit otoky nebo bolesti kloubů.

Některým pacientům se špatně fungující štítnou žlázou se může tento orgán zvětšit, a to i dost výrazně, a na krku se jim objeví tzv. vole nebo jinak řečeno struma. V minulosti se tento problém vyskytoval především u obyvatel vnitrozemí, kteří neměli v potravě dostatek jódu.

Právě dostatek jódu ve stravě je pro správné fungování štítné žlázy a produkování potřebných hormonů zásadní. Z potravin jód obsahují kuchyňská sůl, mořské ryby, třešně, vejce nebo čokoláda. Bohatým zdrojem jódu je i Vincentka.

Z bylin pomáhá jeřáb aronie nebo jmelí

Se správným fungováním štítné žlázy mohou pomoci také bylinky. „Gemmoterapeutikum z černého jeřábu aronie působí jako účinný regulátor štítné žlázy, a to oběma směry - zvyšuje i snižuje. Podporuje práci srdce jako mírný kardiostimulátor a příznivě ovlivňuje pevnost a neprostupnost cévních stěn. Působí antiskleroticky a vylučuje přebytek nežádoucích solí z organismu. Celkově organismus posiluje. Rozchodnice růžová - zlatý kořen je v podobě gemmoterapeutika pomocný prostředek pro aktivizaci štítné žlázy. Zároveň urychluje rekonvalescenci po těžkých chorobách, odstraňuje únavu, stimuluje imunitní systém, zlepšuje paměť a odstraňuje předrážděnost," doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná.

Pokud se zaměříme na opačný problém, tedy nadměrnou funkci štítné žlázy, ta se projevuje úbytkem svalové hmoty, pocením nebo bušením srdce. Do těla se dostává příliš mnoho hormonů a organismus má problém je zpracovat. Spouštěčem těchto obtíží mohou být i uzlíky, které se na žláze objevují a způsobují nadprodukci hormonů. Částečným řešením může být dieta s vyloučením potravin obsahujících jód, ale především je potřeba se poradit s praktickým lékařem.

Z přírodní lékárny se na zvýšenou funkci štítné žlázy doporučuje svída krvavá. „Zároveň ji můžeme využít všude, kde hrozí nekróza tkáně. Také tinktura ze jmelí nám může pomoci při zvýšené činnosti štítné žlázy, ale zároveň působí antiskleroticky a působí jako kardiosedativum. Využívá se také v klimakteriu na potlačení návalů do hlavy. V případě tvorby uzlíků na štítné žláze využijeme prostředků, které zabraňují jejich tvorbě jako je eleuterokok, ořešák americký, kozinec a další," vyjmenovává vhodné byliny Jarmila Podhorná.

Více ZDE

Fotografie od uživatele MART PRODUCTION ze služby Pexels 

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME