
Jakmile po čtyřicítce začne hladina hormonů u ženy postupně klesat, může po vstupu do tzv. premenopauzy začít řada žen prožívat fyzické a emoční změny. Tato fáze pak obvykle trvá 3-5 let, někdy i déle.
Hormonální změny v období kolem menopauzy jsou zcela přirozeným biologickým procesem v těle ženy. Klesá totiž aktivita vaječníků, a tím i tvorba a následně hladina hormonů estrogenu a progesteronu, na kterou ale bylo tělo po dlouhá předchozí léta zvyklé. Čím dál intenzivněji se začnou hlásit příznaky klimakteria, které vznikají v důsledků neustále se snižující produkce těchto hormonů.
Období několika let před nástupem menopauzy se běžně označuje jako přechod k menopauze. V té době dochází k pozvolnému procesu zániku reprodukční funkce. Ten pak do značné míry určuje scénář dalšího vývoje života ženy a jejího zdraví v pozdějších letech.
Začátek a intenzita hormonálních změn jsou u každé ženy jiné. Prvními příznaky hormonální nerovnováhy bývají poruchy v pravidelnosti menstruačního cyklu. Ty se začínají objevovat obvykle po 40. roce života žen. Cyklus se většinou nejdříve prodlužuje a pak dochází k jeho zkracování.
Již během menopauzálního přechodu se u 8 z 10 žen objevují příznaky hormonální nerovnováhy. Tyto příznaky se projevují návaly horka a potu. Většina z nich také zažívá poruchy nálad a spánku různé závažnosti. Celá řada žen souhlasí s tím, že návaly horka, noční pocení, podrážděnost a související poruchy spánku jsou na prvním místě v seznamu příznaků klimakteria, které jim ztrpčují život.
Poruchy spánku mají významný dopad na kvalitu života, náladu, produktivitu a fyzické zdraví.
S přibýváním let organismus také postupně zpomaluje svůj metabolismus a klesají jeho energetické nároky, navíc jak se postupně snižuje hladina estrogenů, zvyšuje se inzulínová rezistence, a tím se i zvyšuje riziko přibírání na váze.
Pokud pak žena neměla menstruaci déle než 12 měsíců, lze ji definovat již jako menopauzální. Průměrný věk menopauzy v Evropě je sice 51 let, ale u jednotlivých žen se může lišit. Menopauzu často doprovázejí i psychické potíže, jako je nervozita, náladovost, nesoustředěnost a nespavost. Nedostatek estrogenů má také vliv na rychlejší stárnutí pleti. Pleť je suchá, ztrácí svou dřívější elasticitu, ztenčuje se a dochází i ke vzniku vrásek. Estetický význam pokožky je pro ženy neodmyslitelnou součástí vnímání kvality života, sebehodnocení i vlastní atraktivity.
Ženy, které se stále aktivně zajímají o svůj vzhled a chtějí zůstat elegantní i sebevědomé s tím chtějí něco dělat. Hormonální léčba sice zůstává nejúčinnější léčbou především vazomotorických příznaků a ukázalo se, že je bezpečná, pokud je zahájena u žen mladších 60 let nebo u žen do 10 let od nástupu menopauzy, které nemají žádné kontraindikace. Ale různé typy hormonální terapie mají svá rizika, proto je nutné každou ženu zvažující menopauzální hormonální terapii velmi pečlivě posoudit a poskytnout jí konzultaci odborníkem v oboru gynekologie, aby se zjistila pro ni optimální a bezpečná volba terapie. Mnoho žen proto po svých 40. letech věku hledá bezpečné a účinné přírodní produkty na podporu svého zdraví, vitality a na podporu své fyzické a emoční rovnováhy.
Přírodní postupy
Pro ty ženy, které dávají přednost přírodním postupům ve zmírňování příznaků menopauzy, nebo třeba mají nějaké kontraindikace pro užívání hormonů, je tu vždy možnost sáhnout po nějakém přípravku na přírodní bázi.
Jedním z takových vhodných doplňků stravy je i OGESTAN® ANTI-AGE Menopause, který byl vyvinut jako 100% přírodní, nehormonální doplněk stravy, speciálně pro ženy v období hormonálních změn. Je určen jak pro ženy před menopauzou, které mají stále menstruaci, ale začínají pociťovat první hormonální změny a s nimi spojené příznaky (návaly, pocení, nervozitu, nespavost, nepravidelnou menstruaci a další), tak pro ženy, které již nemenstruují. Složení přípravku má pozitivní vliv na zmírnění příznaků menopauzy a zachování vitality. Přispívá ke klidnému spánku a péči o pleť.
Doplněk stravy OGESTAN® ANTI-AGE Menopause obsahuje výtažek z ploštičníku hroznatého, který podporuje pozitivní prožití období kolem menopauzy. Zmírňuje projevy menopauzy, jako jsou návaly horka, bušení srdce, změny nálad, nesoustředěnost a závratě. Tato klíčová složka neobsahuje žádné rostlinné hormony (fytoestrogeny) a v těle působí centrálním mechanismem, který do těla ženy žádné hormony nedodává.
Doplněk stravy OGESTAN® ANTI-AGE Menopause je speciálně navržen tak, aby byl v souladu s denním rytmem ženy. Tablety na den přispívají ke zlepšení vitality, naopak tablety na noc přispívají k lepšímu spánku. Oba typy tablet obsahují složky pro lepší komfort v menopauzálním období, antioxidanty a kyselinu hyaluronovou.
Užívání: ráno 1 tableta na den (světle modrá) a 1 tableta na večer (tmavě modrá), vždy před jídlem a zapijí se sklenicí vody.
Balení: 60 tablet (30 denních a 30 večerních), balení na jeden měsíc.
Minimální doba užívání jsou 3 měsíce, doporučená doba užívání je 6 až 9 měsíců. Pokud menopauzální obtíže přetrvávají, lze OGESTAN® ANTI-AGE Menopause užívat i déle.
Více informací najdete na www.ogestan.cz
......
OGESTAN® Anti-Age Menopause, 100% přírodní, nehormonální doplněk stravy pro ženy od 40. roku věku, které chtějí vypadat mladě a cítit se zdravě i v období hormonálních změn, má nyní příležitost vyzkoušet sedm našich čtenářek - Sedm statečných. V září nám na Magazínu přinesou své hodnocení, jak si testování užívaly.
......
Fotografie od uživatele Anastasiya Gepp ze služby Pexels
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.