Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ČÍM MENDEL OBOHATIL SVĚT?



Na počátku výzkumu těch nejmenších stavebních prvků života je nesmazatelná česká stopa.1 Letos je to dvě stě let od narození Gregora Johanna Mendela, který změnil pohled na dědičnost. Právě díky jeho výzkumu, dnes dokážou specialisté využít znalosti o genech k té nejmodernější léčbě. Dávají tak novou šanci na život lidem se závažnými onemocněními, která se dříve zdála neřešitelná.2

10 ZAJÍMAVÝCH FAKTŮ O GENECH A GENOVÉ TERAPII

1. Počátky zkoumání genetiky

V historii výzkumu genů má nezanedbatelnou roli i významný český rodák, objevitel dědičnosti Gregor Johann Mendel. Letos 20. července oslavíme 200 let výročí od jeho narození. Mendel popsal základy dědičnosti a to, jak se na další generace přenášejí vlastnosti rodičů.3 Jeho formulace zákonů dědičnosti byla začátkem dlouhé cesty, která se dostala až do bodu, kdy lékaři dokážou lidem pomáhat cílenou genovou léčbou.4

2. Rodiče a dědičnost

Každý zhruba tuší, jak dědičnost funguje. Lidé mají některé vlastnosti po mamince a jiné po tatínkovi. Přenos vlastností na potomstvo sledoval i Gregor Johann Mendel při svém výzkumu křížení hrachu.4 Díky šlechtění pozoroval vlastnosti jednotlivých generací a všímal si, jakým způsobem se dědí konkrétní vlastnosti od rodičovské linie.4 Na takovém základu zformuloval tzv. Mendelovy zákony dědičnosti.

3. Hledání genů a jejich role

Geny jsou základní jednotkou dědičnosti; jsou to ty nejtitěrnější prvky buňky a nacházejí se v každé z nich. Nesou v sobě podstatné informace, takové návody třeba na to, jak si má tělo vytvořit důležité bílkoviny. A právě ty mají v těle neuvěřitelné množství úkolů, bez kterých bychom se neobešli.1 Jsou například stavebními prvky svalů, anebo mají za úkol regulaci tělesných funkcí.1

4. Množství genů a jejich kopie  

Kdokoliv z nás jich má víc jak 20 000. Každý gen je navíc přítomen ve dvou kopiích, od každého rodiče jedna.1 V tomhle neuvěřitelném množství informací se ukrývají všechny rysy člověka.

 5. Geneticky jsme si všichni mnohem podobnější, než se zdá

Na genetické úrovni jsou všichni lidé stejní na 99,9 %. Individuální znaky jako je barva očí, výška nebo krevní skupina, jsou výsledkem rozdílů pouze ve zbylém 0,1 %.5 Stejně zajímavé je to, že velkou část DNA, tedy víc jak 90 %, sdílíme také s jinými primáty jako jsou šimpanzi, gorily a orangutani.6

6. Geny mohou způsobit i problémy

Na světě je okolo 5000-8000 vzácných onemocnění, kterými trpí miliony lidí.7 Z toho je zhruba 80 % způsobeno genetickou vadou.8 Mezi vzácná onemocnění patří například spinální svalová atrofie, cystická fibróza, dědičná onemocnění sítnice nebo Fabryho nemoc.8 Podle názvu se může zdát, že nejsou tak časté, ale opak je pravdou, jen v EU je 36 milionů lidí, kteří mají vzácné onemocnění.9 Pokroky v medicíně a genová léčba mohou znamenat zásadní změnu pro lidi, kteří jimi trpí.

7. Přelomové možnosti

Genová terapie může pomoci při léčbě mnoha typů závažných onemocnění. Jedná se například o nervová a hematoonkologická onemocnění. Pro tyto pacienty je genová léčba naděje na možné vyléčení dříve neléčitelných onemocnění.2

8. Aby geny pracovaly správně

Léčba je založena na těch nejmodernějších poznatcích a technologiích. Dokáže pomoci několika způsoby: nahrazením narušených genů, zablokováním nežádoucí aktivity určitých genů nebo přidáním chybějícího genu do buněk pacienta.11 Důležitým prvním krokem je odběr genetického materiálu. Z něj pak odborníci poznají, jak mohou pomoci konkrétnímu genu, aby pracoval správně. Každý pacient potřebuje při tak pokročilé léčbě naprosto jedinečný přístup.12

9. Někdy stačí jen jednorázové podání genové terapie

Klasická léčba chronických onemocnění jako jsou tablety, injekce a infúze, většinou přestane po vysazení účinkovat. U genové terapie je efekt často dlouhodobý a může být i doživotní. Soustředí se na samotnou příčinu onemocnění, tedy vadný gen, a nahrazuje jeho funkci.2 Má ve většině případů dlouhodobé účinky a díky tomu usnadní pacientům náročnou každodenní péči.

10.  Mění životy

Může být cestou hlavně u dětí, u kterých byla nemoc zjištěna včas. Těm může genová léčba změnit celou jejich budoucnost. Stejně tak je velkou nadějí i pro jejich rodiče, protože má šanci ulehčit dlouhodobou péči o dítě.13

 

Tisková informace Havas PR


Zdroje:
1. National Institutes of Health (NIH) U.S. National library of medicine. What is a gene? https://ghr.nlm.nih.gov/primer/basics/gene 
2. Friedman T. A brief history of gene therapy. Nat Genet. 1992; 2: 93-98.
3. WEILING, F.. Historical study: Johann Gregor Mendel 1822-1884. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ajmg.1320400103
4. NOEL ELLIS, T.H. et al. Mendel, 150 years on. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1360138511001324?casa_token=GUOScrjYy2kAAAAA:BfcZh4aIl2ckEj0Dgy1nTU834oXx62MHZ5ZVf97rLcrPd2tJsNJcdHf1BJjbZ4bUEvFPyMY1-A
5. National Human Genome Research Institute. Genetics vs. Genomics Fact Sheet. https://www.genome.gov/about-genomics/fact-sheets/Genetics-vs-Genomics
6. American Society of Human Genetics. Humans, chimpanzees and monkeys share DNA but not gene regulatory mechanisms. https://www.sciencedaily.com/releases/2012/11/121106201124.htm
7. HAENDEL, Melissa, VASILEVSKY, Nicole, DEEPAK, Unni, et al. How many rare diseases are there? Nature Reviews Drug Discovery. https://www.nature.com/articles/d41573-019-00180-y?linkId=76707460  
8. America's Biopharmaceutical Companies. Rare disease by the numbers. https://innovation.org/about-us/commitment/research-discovery/rare-disease-numbers 
9. GOSH, I.  Infographic: Which rare diseeases are the most common. https://www.visualcapitalist.com/which-rare-diseases-are-the-most-common/
10. E.C. Rare diseases https://ec.europa.eu/health/non-communicable-diseases/steering-group/rare-diseases_en
11. American Society of Gene & Cell Therapy. Different approaches. https://www.asgct.org/education/different-approaches
12. Cleveland Clinig. Gene Therapy. https://my.clevelandclinic.org/health/treatments/17984-gene-therapy
13. Harvard Stem Cell Institute. Cell Therapies. https://hsci.harvard.edu/translation/what-are-drugs-5-cell-therapies  

Zpět

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie