Že obyčejné nachlazení není chřipka, to už ví snad každý. Kdo prodělal pravou chřipku, ten potvrdí, že srovnávat ji s rýmou, kašlem a lehce zvýšenou teplotou, je nesmysl.

Pravá chřipka nás skolí náhle, někdy během hodiny. Příznakem je rychlý nástup vysoké teploty, a také zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Až později se objeví kašel a bolesti v krku, jen někdy rýma.

Komplikace chřipky

Následky onemocnění bývají někdy dramatické. MUDr. Veronika Jegorova z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol k tomu říká: „Chřipka často nepostihne jen dýchací cesty, ale vyvolá zánětlivou reakci, která může zasáhnout celé tělo. Důsledkem jsou závažné komplikace a někdy i úmrtí."

Riziko chřipky a jejích následků se týká celé populace, ale především pacientů s chronickými nemocemi, jako je diabetes, kardiovaskulární onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a astma, ale i nemoci ledvin a samozřejmě také poruchy imunity. Velmi opatrní by měli být pacienti nad 65 let, které potom ohrožuje zápal plic nebo srdeční selhání.

Ohrožení jsou především kardiaci

Například kardiaků je u nás kolem 3,5 milionu. Pro tyto pacienty je chřipka velmi vážnou hrozbou. V loňském roce zemřelo na chřipku 107 osob; v tomto součtu jsou jen případy, kdy byla tato nemoc primární příčinou úmrtí. Důsledkem komplikací chřipky u nás každý rok zemřou až dva tisíce osob. Podle Státního zdravotního ústavu neexistují přesná čísla o počtu nakažených, ale odhaduje se, že se chřipkou u nás každý rok nakazí asi milion lidí.

Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí, ale i dotykem (držadla v dopravních prostředcích...), inkubační doba je pár hodin až dva dny.

Prevence není složitá

Kromě pečlivé hygieny je to především očkování. A s tím jsou v naší republice, a odborníci neví proč, stále problémy. Proočkovanost u nás je na asi 23 procentech. Pro srovnání - v přibližně stejně velkém Portugalsku se dává očkovat asi 80 procent lidí.

Podle odborných studií (např. Velkjovic V. a kol: Influenza vaccine as prevention for cardiovascular diseases...) snižuje každoroční očkování proti chřipce u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním riziko závažné srdeční příhody o 50 procent. Další výzkumy uvádějí, že po prodělané chřipce je, a to i u jinak zdravých jedinců, šestkrát větší riziko infarktu, a také větší riziko cévní mozkové příhody.

Anketa o očkování

Rada seniorů ČR udělala menší výzkum (325 respondentů), kde se prostřednictvím dotazníků ptala na důvody, proč (ne)očkovat:

• 40 procent seniorů tvrdilo, že je jejich praktický lékař neseznámil s očkovacím kalendářem (tedy s informacemi o očkování nejen proti chřipce, ale i s dalšími možnostmi očkování, např. proti pneumokokům);
• 65 procent má o očkování zájem (ale potřebují podrobnější informace), někteří z účastníků ankety se domnívají, že už to v jejich věku není nutné, další sázejí na vlastní imunitu.

Obecně by se dalo říci, že senioři stále ještě potřebují víc informací a zdá se jim, že jim jejich lékař dává málo prostoru na vysvětlení výhod očkování.

Další rizikové skupiny

Očkování by měly podstoupit podle doporučení lékaře i děti, těhotné ženy, a také tzv. křehcí senioři v zařízeních ústavní péče. Mezi rizikové skupiny patří pochopitelně zdravotníci ve všech domech s pečovatelskou službou, v nemocničních zařízeních, v lázních i v lékárnách. Statistika o tom, zda se situace mezi zdravotníky zlepšila, bohužel neexistuje. Ale všem se nám zdá samozřejmé, že právě tito lidé by měli jít veřejnosti příkladem - nejen proto, že mohou na svých pracovištích snadno nakazit své pacienty.

Od října můžeme

Očkovací látky jsou již k dispozici, pro populaci nad 60 let existuje údajně i možnost požádat o speciální vakcínu, která u starších osob podporuje imunitu.

Mgr. Jana Ulíková