
Člověk vnímá okolní svět pomocí pěti smyslů, přičemž zrakem přijímáme až 80 % informací z vnějšího prostředí. V sociální interakci nám oční kontakt slouží jako přijímač i vysílač neverbálních gest a emocí. Orgánem, který zajišťuje vidění, je složitý a dokonalý systém lidského oka. Podmínkou je, aby všechny jeho strukturní a funkční části dokonale spolupracovaly a aby na oko dopadalo alespoň minimální světlo, které zrakové ústrojí zpracuje. Obraz z okolního světa oko přepošle po zrakovém nervu do mozku ke zpracování. A nastává zázrak „vidění"! Ve tmě jsme všichni prakticky slepí.
Koulit očima ve skutečnosti člověk neumí, i když má oční bulbus téměř kulovitý tvar a bývá označován spolu s jazykem za nejpohyblivější orgán. Každá část oka má svoji specifickou roli, kterou může plnit jen při plném zdraví. Ochránit si svůj zrak tak, abychom díky němu mohli vychutnávat krásy světa do vysokého věku, by mělo být pro každého prioritou. Základem péče by měly být pravidelné návštěvy očního lékaře a případná včasná korekce očních vad či prevence očních chorob. Kondici očí určitě můžeme podpořit zdravou stravou nebo zkrácením času, který trávíme u počítače, televize nebo nahlížením do mobilních telefonů. Například syndrom suchého oka je jedním z nejčastějších problémů v oftalmologii a jeho výskyt v populaci (právě i díky nadměrnému používání moderních komunikačních technologií) stále stoupá.
Pestrá paleta očních zánětů
Naše oči jsou i přes důmyslný systém vlastních ochranných mechanismů (řasy, víčka, slzy...) vystaveny působení vnějších vlivů včetně infekčních agens. V první linii stojí tzv. přední segment oka - vnější oční část, kde se nachází rohovka, spojivka, duhovka, bělmo a čočka. Přední segment oka postihují oční infekce významně častěji než zadní část. Mezi oční infekce povrchu předního segmentu se řadí zánět spojivek, ječné zrno, zánět očních víček aj., příčiny mohou být přitom různé. Zánět spojivek patří mezi nejčastější oční infekce vůbec. Zánět mohou vyvolat bakterie, viry či chlamydie, nebo může být následkem alergie nebo porušení slzného filmu (z klimatizace, sledování displejů apod.). Mezi neinfekční příčiny dále patří různá poranění, kouř, UV světlo, prach nebo vítr. Je-li použita správná léčba, oční infekce lze rychle léčit. Lékárník, na kterého se často pacient s očním zánětem obrátí ještě před návštěvou oftalmologa, by se měl umět správně vyptat na příčinu, symptomy a podle obrazu projevů (sekret hnisavý nebo vodnatý, překrvení, otok aj.) by měl nabídnout vhodnou terapii pro samoléčbu. V přednemocniční péči se pro samoléčbu používají reparační a antiseptické přípravky, umělé slzy a gely. Novým přístupem k léčbě očních zánětů se ukázalo použití ozonizovaných olejů.
Nový pohled na léčbu zánětu předního segmentu oka
Trojmocný kyslík O3 má výraznou oxidační schopnost. Ozonoterapie má poměrně široké spektrum využití v humánní i veterinární praxi, nejčastěji k desinfekci nebo podpoře hojivých procesů. Proto ji lze uplatnit například u problémů s hojením kůže a u poruch prokrvování (bércové vředy, diabetická noha apod.). Baktericidní, virucidní a antimykotické vlastnosti O3 se využívají k dezinfekci a hlubokému čistění pleti. Spojením O3 s rostlinnými oleji vznikají ozonidy, které mají své využití například u popálenin, proleženin, ale také v léčbě zánětů dásní. Nyní si ozonizované oleje našly své místo i v oftalmologii.
Nestabilní plynný 03 se sloučí s rostlinným olejem za vzniku ozonidu, který je stabilnější molekulou, stále však může oko dráždit. Zabalí se proto do lipozomální vrstvy, kterou lze bezpečně použít na oční povrch.
„Nanoemulze lipozomů přilne k mikrobiální membráně pomocí elektrostatické vazby. Lipozomy, které se navážou na buněčnou stěnu, ji rozruší a do nitra buňky uvolní ozón. Ten díky silnému antiseptickému komplexnímu působení vyvolá destrukci patogenů, navíc bez rizika vzniku rezistence. Lze jej tedy aplikovat opakovaně," vypočítává přínosy nové technologie s ozonizovanými oleji MUDr. Jan Hron z Očního oddělní Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi.
V průběhu ledna bude mít sedm našich čtenářů, kteří se v prosinci 2021 zapojili do rubriky Na vlastní kůži, možnost vyzkoušet v domácím prostředí revoluční novinku - zdravotnický prostředek Desodrop. V únoru 2022 se pak s ostatními čtenáři podělí o výsledky a dojmy ze svého testování.
Ochranné, lubrikační a zklidňující oční kapky DESODROP
Zdravotnický prostředek Desodrop jsou ochranné, lubrikační a zklidňující oční kapky, které intenzivně zvlhčují a chrání povrch oka, umožňují očím zklidnění a podporují hojivé procesy.
Desodrop se používá k léčbě příznaků souvisejících se zánětem oka, včetně zánětů infekčního původu. Desodrop je vhodný rovněž k ošetření suchého oka při nestabilitě slzného filmu, i při podráždění, které bylo způsobeno podmínkami okolního prostředí nebo mechanickým namáháním, jako je například nošení kontaktních čoček. Neobsahuje konzervační látky, dobře se vstřebává a je výborně snášen pacienty bez omezení věku.
Jak Desodrop oční roztok působí?
Desodrop díky obsahu ozonizovaného slunečnicového oleje a lipozomů snižuje schopnost bakterií vytvářet biofilm a podporuje jeho rozklad. Biofilm tvoří bakterie na povrchu oka zejména při odřeninách a poranění oka, nebo se může vytvořit na kontaktních čočkách. Odstraněním biofilmu jsou bakterie náchylnější k přirozené obranyschopnosti oka i vůči antibiotikům. Obsažený rostlinný olej a lipozomy podporují stabilizaci lipidové vrstvy slzného filmu, snižují odpařování vodné vrstvy a zajišťují okamžitou úlevu pro oči. Díky obsahu lipozomů se dobře vstřebává a je výborně snášen.
Složení: LipozonEye (ozónovaný slunečnicový olej, sójové fosfolipidy), hydroxypropylmethylcelulóza, kyselina boritá, tetraboritan sodný, edetát sodný, PHMB, čištěná voda.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.