
I kuřákům umožňujeme „nabrat dech"
Na toto onemocnění plic upozorňovali lékaři i při příležitosti Světového dne CHOPN v minulém měsíci, a to především proto, že asi 300 tisíc pacientů se s nemocí léčí, ale přibližně stejný počet osob o své nemoci neví; své potíže přičítají vyššímu věku anebo dlouhodobému kouření.
Ti „osvícenější" z nás vědí, že kouření škodí, kuřáci se často neumějí s tímto zlozvykem vypořádat. Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, k tomu říká:
„Všechny pacienty, kteří se pokoušejí odvyknout kouření, snižují počet vykouřených cigaret a správně užívají léky, bereme jako ,spolupracující kuřáky' a otevíráme jim možnosti moderní léčby. Pokud dobře spolupracují, nemusejí často do nemocnice s excerbacemi a podstupovat dražší léčení včetně například pobytu na JIP. Bereme to tak, že i pacienti s diabetem 2. typu nebo po infarktu dostávají léky, i když kouří nebo nedodržují správnou dietu."
Správné užívání je stále problém
Podle MUDr. Stanislava Kose, CSc., předsedy občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN), je právě CHOPN nejčastější příčinou transplantace plic; ročně jich u nás lékaři uskuteční více než 40, z toho 36 procentům pacientů s CHOPN.
Možná je důvodem horší prognózy některých z nich i ta prostá skutečnost, že neumějí správně používat inhalátory s léčivem.
Plicní klinika FN v Hradci Králové díky svému unikátnímu průzkumu zjistila, že ze sedmi stovek sledovaných pacientů správně inhaluje lék pouze 40 procent. Jinými slovy - u 60 procent, a to je alarmující číslo, léky nemají šanci působit.
Nejčastější chyby při inhalaci popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky FN a LF UK v Hradci Králové: „Největší slabiny jsou při začátku. Pacient musí před nádechem nejdříve co nejvíc vydechnout, a pak inhalovat lék. A to velmi často neudělá. U aerosolů se někdy pacienti nadechují příliš pomalu, u práškových forem naopak rychle, a to je také špatně. Zejména pro starší ročníky je správné používání inhalátorů složité."
Předčasné narození může znamenat riziko
CHOPN se sice v drtivé většině týká kuřáků a osob nad 40 let, ale doc. Koblížek upozorňuje i na skutečnost, že nám vyrůstá generace lidí, kteří se narodili dříve než v termínu porodu. Předčasně se narodí každý 12. novorozenec a plíce těchto dětí se často nestačily správně vyvinout. Tato skupina má vysoké riziko plicních nemocí včetně CHOPN.
Co dělat pro zdravé plíce
Co nejvíc pobývat na čistém vzduchu, zdravě se stravovat, nebýt líný a hýbat se. Tato doporučení slyšíme jako prevenci téměř všech nemocí, ale plicní lékaři dodávají radu, která by se dala trochu laicky shrnout jako - kontakt se špínou na zahradě. A také je důležitý zdravý střevní mikrobiom.
Nemoci dýchacího ústrojí jsou v České republice na 1. místě v příčinách pracovní neschopnosti a na 3. místě v příčinách úmrtí!
Většina nemocných přichází k praktickým a plicním pozdě, tedy až při dušnosti, která v různém stupni omezuje jejich životní aktivity.
Řada z nich trpí zároveň i dalšími nemocemi - jde často o srdeční a cévní potíže i poruchy metabolismu.
Incidence řady chorob dýchacího ústrojí má vzestupnou tendenci u nás i ve světě:
Mgr. Jana Ulíková
REDAKČNÍ TIP:
Jak naše plíce pracují ve zdraví a při onemocnění CHOPN se můžete podívat
ve virtuální realitě ZDE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.