Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi. Za jeho objevem stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV - Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek. Díky spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen Biotech nyní probíhá fáze 2 klinických hodnocení i jednání se zahraničními partnery. 

Účinnou látkou BAZE-X1 je bazedoxifen, který patří k jednoduchým molekulám pracujícím na principu blokace interleukinu-6 (IL-6), bílkovinné molekule zapojené do regulace imunitní reakce. IL-6 mimo jiné podporuje vznik a rozvoj zánětu.

Důležitost IL-6 pro zánět i nádorovou progresi již více než deset let studuje tým profesora Karla Smetany Jr. (1. LF UK - BIOCEV), v úzké spolupráci s týmem profesora Jana Brábka (PřF UK - BIOCEV), který přišel s nápadem použít bazedoxifen jako lék na onemocnění COVID-19.

„IL-6 je klíčový interleukin pro invazivitu nádorových buněk, ale také pro cytokinovou bouři u některých závažných virových infekcí, včetně covidu-19," uvedl prof. Jan Brábek s tím, že látka bazedoxifene by tedy měla bránit fatálním komplikacím COVID-19. „Jako akutnímu syndromu dechové tísně, se kterým souvisí většina úmrtí," dodal.

Milan Jakubek z Laboratoře medicinální chemie (1. LF UK - BIOCEV) posléze vytvořil novou rozpustnou formulaci bazedoxifenu, nutnou pro inhalační podání, které umožňuje léčit přímo nejvíce zasažené plíce pacientů. Povedlo se mu to jako prvnímu vědci na světě - do té doby byla známa pouze pevná léková forma bazedoxifenu.

Původci patentu jsou vědečtí zástupci Přírodovědecké fakulty UK a 1. lékařské fakulty UK. Podle nich lze do budoucna uvažovat také o rozšíření působnosti látky do oblasti neurodegenerativních chorob (Parkinsonova, Alzheimerova choroba), některých neinfekčních difusních plicních procesů (progredující plicní fibrózy různého původu, sarkoidóza) či konkrétních druhů nádorů.

Financování klinického hodnocení má na starosti biotechnologický start-up Oxygen Biotech.

Foto: Podpis smlouvy o převodu patentu mezi společností Oxygen Biotech a Charles University Innovation Prague (CUIP).

Vlevo zástupce společnosti Oxygen Biotech Tomáš Pacák, vpravo Otomar Sláma, předseda správní rady CUIP.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici nyní probíhá druhá fáze klinických hodnocení

Profesorka Martina Koziar Vašáková z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice předpokládá, že řada poškození plicní tkáně z různých příčin (viry, bakterie, toxické látky, léky) může vést k uniformnímu difusnímu poškození plic, obdobnému jako u COVID-19.

„Různé příčiny tedy mohou vést k obdobné nepřiměřené reakci imunitního systému a fatálním důsledkům pro plicní tkáň. Inhalační bazedoxifen, který obecně tlumí tuto hyperreaktivitu imunitního systému, by tedy mohl pozitivně ovlivnit nejen fatálně se vyvíjející COVID-19, ale i ostatní plicní procesy vyvolané jinými infekcemi nebo fyzikálními či chemickými poškozeními," vysvětluje profesorka Vašáková.

Další vývoj BAZE-X1 ve spolupráci s BIOCEV a financování klinického hodnocení má na starosti biotechnologický start-up Oxygen Biotech. Koncem října se vědci z BIOCEV i zástupci společnosti zúčastnili mezinárodní odborné konference ve Spojených Arabských Emirátech. Výsledkem je řada jednání o potenciální spolupráci se zahraničními partnery.

„Trh v oblasti léků a vakcín proti onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) v USA a Evropě je dobře saturován. Existují ale regiony, které v průběhu pandemie měly nedostatek léčivých přípravků, a to mělo tvrdý zdravotní i socio-ekonomický dopad na jejich obyvatele. Důvodem byly jednak celosvětové výpadky výroby a zásobování, ale také např. vysoká cena léků," říká Jiří Nižňanský, spoluzakladatel společnosti Oxygen Biotech, s tím, že právě tyto regiony jsou ve středu zájmu společnosti, přičemž právě pro ně mohou být výhodou levné výrobní náklady BAZE-X1.

„Zároveň objevujeme možnosti využití BAZE-X1 pro léčbu postcovidového syndromu, který dle WHO ohrožuje až 125 milionů lidí na světě. Kdybychom uspěli, můžeme nabídnout all-in-one léčivý přípravek nejen pro léčbu, ale také pro vypořádání se s následky onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2)," doplňuje Nižňanský. 

Centrum BIOCEV představuje od roku 2016 špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Propojuje obory z oblasti technických a přírodních věd, jako jsou virologie nebo chemie. Ve spojení se špičkovým přístrojovým vybavením je BIOCEV centrem excelentního základního výzkumu, aktivně propojeným s výukou a vzděláváním studentů. BIOCEV je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědeckou fakultou a 1. lékařská fakulta). Hlavním zdrojem finančních prostředků je Evropský fond regionálního rozvoje, ze kterého jsou prostředky poskytnuty prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, z Prioritní osy 1- Evropská centra excelence. V Centru působí přes 560 vědců, studentů a technického personálu. Vědeckým ředitelem a předsedou Rady BIOCEV je prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc., významná postava české biomedicínské vědy.

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK a Oddělení komunikace Biocev