Během posledních desítek let se Česko stalo jednou ze zemí s nejkvalitnější péčí o předčasně narozené děti. V dalším posunu zdravotní péče pomáhají neziskové organizace, podpora veřejnosti, spolupráce na evropské úrovni, ale i digitální technologie. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Ročně se v Česku před 37. týdnem těhotenství narodí podle statistických dat z roku 2020 přibližně 7 200 dětí, což odpovídá zhruba 6,7 % ze všech porodů. Ještě v roce 2011 přitom tento podíl činil 8 %, což podle studie (The Lancet, 2014) odpovídá současnému evropskému průměru.

V zachraňování předčasně narozených dětí jsou Češi mistry

Předčasně narozené děti se daří čím dál častěji zachraňovat. V prvním měsíci po porodu u nás zemře jedno dítě z tisíce živě narozených (tzv. neonatální úmrtnost). To je přibližně devětkrát méně než v roce 1985, ukazují to data světové organizace UNICEF. Česko v tomto ve světě vyniká, jde totiž o 14. nejnižší hodnotu z 200 zemí, které UNICEF sleduje. Například v sousedním Německu do měsíce po porodu zemřou dvě děti z tisíce.

Kvalitní péši dostávají i rodičky

„V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře 5 ze 100 000 rodiček. Dá se tak říci, že jsou taková úmrtí u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o 17. nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných zemí. Je ale nutné dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší. Přeborníky v odvracení tzv. mateřské úmrtnosti jsou například Estonsko nebo Island, kde v období těhotenství a šestinedělí ze 100 000 žen nezemřela ani jedna rodička," vysvětluje Milan Mařík, analytik Evropy v datech. 

Neonatologii pomáhají i digitální technologie

Během rozvoje péče o novorozence se postupně změnil i celkový přístup k dítěti a rodičce. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od narození přímý kontakt s matkou i otcem. Pokud toho není možné docílit fyzicky, hledají se alternativy. Čím dál více se tak začínají uplatňovat i digitální technologie.

„Během několika posledních let vzniklo hned několik mobilních aplikací, které umožňují rodičům kontakt s dítětem, když s ním nemohou být, třeba pokud je matka hospitalizována na jiném oddělení než novorozenec. Například v USA už NHS (Národní zdravotní služba) schválila používání aplikace vCreate, která posílá rodičům notifikace a umožňuje jim komunikovat s dítětem," vysvětluje David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici.

Právě v rámci této spolupráce se začaly v porodnici „U Apolináře" využívat mobilní tablety. „Díky naší spolupráci s organizací Nedoklubko jsme se dozvěděli, že by si sestřičky na neonatologickém oddělení přály mít taky takovou možnost. Navázali jsme proto s tímto oddělením užší spolupráci a tablety i potřebné internetové připojení jim poskytli," dodává Rozenský.

Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nový fenomén, jeho dlouhodobý dopad vědci teprve zkoumají. První výsledky nicméně vypadají nadějně.

„Současné studie se zaměřují především na samotnou zkušenost maminek a sestřiček. Například 70 % sestřiček uvedlo, že tyto technologie podle nich rodinám pomáhají. Další studie pak naznačují, že využívání aplikací pomáhá matkám snižovat stres a navazovat vztah s dítětem. Podle studie publikované v roce 2021 ve vědeckém časopise Telemedicine and e-Health dokonce i pozitivně ovlivňují kojení. Každopádně vědci často zmiňují, že jsou zapotřebí další a dlouhodobější zkoumání, abychom mohli odhalit skutečný dopad těchto technologií," míní David Rozenský z T-Mobile Czech Republic.

Kontakt dítěte s matkou je důležitý pro vývoj mozku a životních funkcí

Význam kontaktu dítěte s matkou se odráží i v datech.

„Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Například incidence infekcí je o 35-45 % nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo," říká Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku.

Nejde ale jen o fyzický kontakt těsně po porodu. Zejména u předčasně narozených dětí, u kterých ve většině případů není poporodní bonding možný, je důležité i období následující. „Kromě imunity je vztah s matkou důležitý i pro vývoj mozku a dalších životních funkcí. Miminko se rychleji adaptuje na život tady a může být dříve propuštěno z nemocnice. Videohovory sice nemohou osobní kontakt nahradit, ale pokud není možný, jsou, už jen kvůli zdraví dítěte, užitečnou pomůckou. Každá hodina, kterou tráví matka s dítětem, je časem, který již nelze nahradit," dodává Žáčková.

Věk rodiček jako rizikový faktor

Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe. Až 13,4 % novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám, anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25-29 let předčasné porody tvoří 6% podíl z celkových porodů, u rodiček ve věku 40 let a více je to 9 %, a u rodiček ve věku 19 let a méně dokonce 10 %, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.¹

„V rámci spolupráce s Českou republikou jsme především v úzkém kontaktu s organizací Nedoklubko. Společně pořádáme osvětové akce pro veřejnost a rodiče. Nedávno jsem osobně navštívila několik nemocnic v Praze a měla jsem šanci přesvědčit se, jak velkou cestu za poslední roky ušly. Jsou na velmi vysoké úrovni, zejména v porovnání s mnohými východními zeměmi," hodnotí vysokou úroveň české neonatologie i podporu spolků Silke Mader, předsedkyně Evropské nadace pro péči o novorozence (EFCNI).

„To, co nás může odlišovat i od spousty západních zemí je, že v 90. letech u nás došlo k odstupňování neonatologické péče. Lékaři v záchrankách tak vždy přesně vědí, kam mají matku odvézt, aby dostala potřebnou péči. Dítě pak má mnohem lepší prognózu, když se narodí tam, kde se narodit má," dodává ředitelka organizace Nedoklubko. 

K modernizaci neonatologické péče přispívají i evropské peníze. Například v roce 2021 Fakultní nemocnice Plzeň nakoupila nové vybavení na Perinatologické centrum, jehož je neonatologie součástí, za 70 milionů korun, přičemž 60 milionů korun šlo z prostředků EU. Za tyto peníze nemocnice pořídila třeba nové inkubátory, infuzní techniku či novorozenecké ventilátory. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu pak všech 12 českých perinatologických center získalo 750 milionů korun na nákup nových přístrojů.

Zdroj: Digital First Marketing Group

Reference:

1. Podíl předčasně narozených dětí klesá | ČSÚ (czso.cz)