
18. října jsme na Magazínu přinesli v článku NAVÝŠENÍ ÚHRADY ZA SIGNÁLNÍ VÝKON aktuální prohlášení ČLnK, kterým reagovala na rozhodnutí Rady poskytovatelů konané 11. října 2019. Z 11 miliard korun, které budou v roce 2020 ve zdravotnictví navíc oproti původnímu plánu, by mělo téměř 5 miliard směřovat do úhradové vyhlášky.
Pokud má být dle slov ministra zdravotnictví navýšení proporcionální, představenstvo České lékárnické komory v reakci na rozhodnutí požadovalo navýšení platby za signální výkon o 3 koruny, neboť úhrada za signální výkon je jako jediná přímým příjmem lékárny, a tudíž může být napřímo promítnuta do platů.
„Představenstvo požaduje, aby byla úhrada za signální výkon č. 09552 navýšena o 3 Kč na 18 Kč, což zajistí prostředky pro navýšení mezd jako v ostatních zdravotnických segmentech," komentoval 17. října požadavek na navýšení platů ve zdravotnictví prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba.
Ministr zdravotnictví ale žádným způsobem nereagoval na požadavek ČLnK na navýšení platby za signální výkon, které by zajistilo možnost avizovaného navýšení platů v lékárnách (stejně jako u ostatních zdravotníků). Ministr nereflektoval ani na druhý požadavek lékárníků, který by zohlednil práci lékárníků nad rámec jejich současných povinností. Za digitalizaci listinných receptů ministerstvo lékárníkům přiznalo navýšení na 12 korun za recept, které ČLnK považuje za nedůstojně nízkou odměnu nezohledňující ani personální náklady.
Představenstvo České lékárnické komory v minulém týdnu žádalo ministra zdravotnictví o navýšení úhrady za signální výkon o 3 Kč.
Díky tomu by bylo možné po dlouhé době navýšit v roce 2020 platy lékárníků ve stejné míře, jako tomu bude u ostatních zdravotníků.
„Platy všech pracovníků ve zdravotnictví měly být od příštího roku navýšeny o 1.500 Kč měsíčně, proto Česká lékárnická komora žádala ministra zdravotnictví o navýšení úhrady za signální výkon o 3 Kč na 18 Kč. Bohužel pan ministr nejen že tento oprávněný požadavek lékárníků nezohlednil, ale dle absence jeho odpovědi se jím pravděpodobně ani nezabýval. Lékárníci jako jediní zdravotníci nedostanou na svých platech přidáno nic. Což je v přímém rozporu se slovy pana ministra o proporcionálním navýšení do všech segmentů zdravotnictví," zhodnotil fiasko schválené úhradové vyhlášky pro rok 2020 viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
České lékárenství poškodí i další důsledek rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Stát lékárníkům ukládá povinnost digitalizovat listinné recepty, ale za tuto službu není ochoten lékárníkům přiznat adekvátní odměnu, která zohlední alespoň personální náklady na tuto službu. V původním návrhu ministerstva byla úhrada této služby stanovena na 10,- Kč za recept, přičemž ČLnK vznesla k výši úhrady námitku a žádala o přehodnocení na úhradu v minimální výši 30,-Kč za recept. Digitalizace receptu bude mnohem náročnější než úřední ověření podpisu, které je ohodnocené 30,- Kč.
„Česká lékárnická komora považuje rozhodnutí ministra o finální hodnotě 12,- Kč za výsměch vysokoškolsky vzdělaným odborníkům, kteří doplácejí na nedostatky v digitalizaci, na níž nenesou žádnou vinu. Další administrativní povinnost, která nebude lékárnám adekvátně proplacena, si nemůžeme nechat líbit a obrátíme se přímo na premiéra. Jak jsme si totiž v nedávné diskusi s ministrem ověřili, jsou mu pracovníky ministerstva předkládána nesprávná data a následná veřejná sdělení ministerstva o údajných nárůstech příjmů veřejných lékáren nás pak velmi poškozují," komentuje reálný dopad úhradové vyhlášky prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba.
Zdroj: Allmedia4U s.r.o., tisková zpráva ČLnK, 24. 10. 2019
Více o tématu:
Ministr zdravotnictví podepsal úhradovou vyhlášku pro rok 2020 ZDE
Vyjádření České lékárnické komory k úhradové vyhlášce, 17. 10. ZDE
Hodnocení výsledku úhradové vyhlášky, 24. 10. ZDE
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz