Zdravé stárnutí a prodlužování aktivního života jsou klíčové výzvy pro současnou medicínu, demografii i veřejnou politiku. Podle Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, se naděje dožití od šedesátých let minulého století zvyšovala v každé dekádě v průměru o více než dva roky. Údaje z roku 2020 ale vykázaly stagnaci, nebo dokonce pokles průměrné délky života v několika členských státech EU. Na vině byla pandemie nemoci Covid-19, která na čas příznivý trend zvyšování průměrného věku dožití zvrátila.

Průměrný věk dožití se v Česku přiblížil 80 letům. Posledních 18 let života však většinu populace provází vážné onemocnění, které s sebou nese značná omezení. Ukazují to data Českého statistického úřadu, podle kterých nás zdraví průměrně v 61,8 roku opouští. Nejčastěji se čeští senioři potýkají s cukrovkou, srdečními chorobami, nemocemi pohybového aparátu, Alzheimerovou chorobou nebo demencí. 

Švýcarsko ukázalo, jak na zdravou dlouhověkost

O fenoménu dlouhověkosti hovořili 23. května 2025 čeští specialisté s kolegy ze Švýcarska na WDA Healthy Longevity Symposium v Praze. Švýcarsko se totiž může pochlubit nejdelší očekávanou délkou života v Evropě. Prestižní sympozium WDA Healthy Longevity, konané ve spolupráci s World Demographic & Ageing Forum (WDA), shromáždilo odborníky z České republiky a Švýcarska, aby představili nejnovější vědecké poznatky, porovnali situaci v obou zemích a diskutovali o strategiích, které mohou podpořit zdravou dlouhověkost. Významní mezinárodní řečníci se věnovali vědeckým aspektům dlouhověkosti, kardiometabolickým rizikům a roli ledvin v procesu stárnutí.

 „Stárnutí je přirozený biologický proces. Vhodná kombinace vědeckých poznatků a přístupu k životu nám pomáhá jej zpomalit, pochopit a částečně i zvrátit," vysvětluje Dr. Hans Groth, prezident World Demographic & Ageing Forum, německo-švýcarský lékař a univerzitní lektor s dvacetiletou zkušeností ve farmaceutickém průmyslu, jehož výzkum se zaměřuje na řešení populačních problémů.

Švýcarsko se dlouhodobě drží na špici evropského žebříčku s nejvyšší střední délkou života. S hodnotou 84,3 roku převyšují téměř o 3 roky evropský průměr. Naděje na dožití ve zdraví se ve Švýcarsku pohybuje kolem 71 let. Vděčí za to především inovacím v oblasti zdravotní péče, biotechnologií a preventivní medicíny, ale také snaze místních o zdravý životní styl. Dlouhodobě zde funguje řada iniciativ, které investují do výzkumů zaměřených na zdravé stárnutí a prevenci nemocí.

„Zdravotní benefit, kterým Švýcarsko disponuje, se opírá o silnou ekonomiku a kvalitní zdravotní systém, který klade důraz na preventivní zdravotní péči. Tamní obyvatelé mají navíc velkou zálibu ve sportu, ke kterému místní krajina doslova vybízí," doplňuje německý nefrolog, prof. Christoph Wanner z univerzitní nemocnice ve Würzburgu.

Celkem 75 % Švýcarů se věnuje sportu alespoň jedenkrát týdně. V Česku se k pohybové aktivitě odhodlá jednou týdně pouze 35,4 % mužů a 30,8 % žen. Přitom právě fyzická aktivita spolu s vyváženou stravou a omezením stresu snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, které nás ve stáří nejčastěji sužují.

„V Česku máme 20 % lidí s obezitou a 40 % s nadváhou. Polovina národa se aerobně nehýbe, čtvrtina kouří a asi 3 miliony lidí se potýká s vysokým krevním tlakem. To vše jsou rizikové faktory k zadělání si na kardiovaskulární choroby. Přitom by stačilo málo - i minimální pohybová aktivita, pokud je pravidelná, zlepšuje prognózu pacientů," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., místopředseda České kardiologické společnosti. Jeho vědecká činnost se zaměřuje na výzkum aterosklerózy, změn srdečního svalu a vzácných metabolických onemocnění srdce. Pod jeho vedením vznikl důležitý dokument - Národní kardiovaskulární plán České republiky pro roky 2025-2035, který je jedním z prvních takových plánů v EU. Kromě pohybu radí prof. Linhart dále nekouřit, nepřibírat na váze, znát své hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a cukru. V případě, že se člověk léčí s nějakým onemocněním, měl by podle něj využívat moderních léčebných možností a dbát doporučení lékařů. 

Kardio-renálně-metabolický syndrom

Vedle srdečních onemocnění jsou celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtnosti metabolická onemocnění. Ta postihují srdce, ledviny a metabolický systém. Rozvíjejí se postupně a jsou vzájemně propojená. V současnosti se tak pro ně používá označení kardio-renálně-metabolický syndrom.

„Jednotlivé orgány v našem těle nejsou oddělené nádoby. Dokazuje to fakt, že 60 % pacientů s diagnózou chronického onemocnění ledvin trpí zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Pacienti se srdečním selháním se zase často potýkají s diabetem. Na pacienta proto musíme pohlížet komplexně," radí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., český lékař a vědec specializující se na lipidologii a preventivní kardiologii, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Problém je, že právě onemocnění ledvin nebo cukrovka se z počátku nijak neprojevují. Časem však mohou napáchat nevratné škody, a výrazně tak zhoršit kvalitu života ve stáří. Pro oddálení případných následků je třeba zachytit je včas. 

Za české odborníky na květnovém WDA Healthy Longevity Symposiu vystoupila i přední česká geriatrička, prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., s přednáškou: Role geriatrické medicíny ve zdravé dlouhověkosti. Prof. Topinková vede již 20 let Geriatrickou kliniku 1. lékařské fakulty UK v Praze. Vyškolila více než 300 současných českých geriatrů. Ve své klinické praxi se prof. Topinková zaměřuje na individualizovanou péči o seniory a studuje rozdíly v účinnosti a bezpečnosti léků u seniorů. Vy se s prof. Topinkovou můžete aktuálně setkat, byť prostřednictvím video přednášky, na probíhajícím 2D tematickém online kongresu SENIOR - křehký pacient v lékárně.

Nezbytnou přísadou „elixíru mládí" jsou preventivní prohlídky u praktických lékařů

Na ty mají Češi nárok jednou za dva roky. Pokud na ně dochází pravidelně, pomohou případné problémy zarazit hned v zárodku, nebo alespoň zmírnit jejich dopady na zdraví. I když se v posledních letech zájem o prevenci u praktiků mírně zvyšuje, stále máme přibližně 40 % osob, které tuto možnost nevyužívají. Nejhůře jsou na tom muži ve věkové kategorii 25-50 let, těch na preventivní prohlídky nechodí ani polovina.

„Preventivní prohlídky mohou mimo jiné odhalit problémy s ledvinami. Lidé starší 50 let a ti, kdo se léčí s vysokým tlakem, by je proto měli podstoupit každé 2 roky, pacienti s diabetem dokonce každý rok. Dnes máme k dispozici léky, které dokáží zpomalit postup chronického onemocnění ledvin, a oddálit tak dialýzu. Proto je důležité začít s léčbou včas," upozorňuje prof. Ondřej Viklický, přední český nefrolog a transplantační specialista, přednosta Kliniky nefrologie IKEM. 

Ministerstvo zdravotnictví v současné době spolupracuje s odbornými společnostmi na změně obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů tak, aby lépe odpovídaly potřebám jednotlivců dle věku, pohlaví či stávajícího zdravotního stavu.

Zdroj: MaVe PR

• Délka života se v krajích ČR výrazně liší? Očekávaná doba dožití u mužů je v Praze téměř o 4 roky delší než v Ústeckém kraji a u žen skoro o 3 roky.
• V Ústeckém kraji mají muži před sebou 74,5 roku? Zhruba stejně jako Makedonci.
• V ČR existuje Národní program snížení příjmu soli? Cílem je do roku 2030 snížit její příjem o 30 % (o 4 g/den). Průměrná spotřeba soli je u nás 13,4 g/den, což výrazně převyšuje průměrnou spotřebu v EU. Většinu soli přijímáme ve zpracovaných potravinách. Přitom snížení příjmu soli o 2,5 g denně vede k 20% snížení výskytu kardiovaskulárních příhod.