
I když se rok co rok dozvídáme o škodlivosti nadměrného slunění a používání ochranných přípravků na opalování se stalo téměř samozřejmostí, Češi se stále dopouští mnoha chyb. Zásadní prohřešky při opalování shrnuje Petra Ročková z BENU lékáren.
Nízký faktor, prošlé datum spotřeby a nedostatečné množství
„Sluneční paprsky mají na naši pokožku pozitivní i velmi negativní vliv. Bohužel negativní dopad je velice zásadní a může nám trvale poškodit pokožku. Proto bychom se měli vystavovat slunečnímu záření s největší opatrností a s ohledem na typ pokožky, fototyp a také užívání léků, které mění citlivost pleti při léčbě různých kožních problémů," vysvětluje Petra Ročková, dermoporadkyně z lékáren BENU. Podle jejích zkušeností se bohužel ještě spousta lidí bojí vysokých ochranných faktorů, protože se chtějí opálit. S použitím vyššího ochranného faktoru pokožka sice nezhnědne tak rychle, ale zato se opálíme kvalitně a bez nežádoucího poškození kůže.
Dalším prohřeškem, kterého se Češi podle Petry Ročkové dopouští, je používání přípravků, které jsou otevřené déle, než je doporučeno od výrobce. Kvalita filtrů v ochranném krému či mléce se s časem snižuje a ochranný produkt nemá takovou účinnost. Obecně se také mažeme méně, resp. menším množstvím krému, než je doporučováno.
„Správné množství jsou dva gramy na jeden cm čtvereční kůže. Přibližně jde o 30 ml na jedno použití pro dospělého člověka. Vždy doporučuji nanášet raději větší vrstvu a nechat vstřebat, čímž také apeluji na aplikaci krému v předstihu, a ne až na pláži na plném slunci," dodává Petra Ročková.
Samotné UVA záření obecně kůži nespálí. Proniká však do hloubky, poškozuje a napíná pojivovou tkáň, což způsobuje předčasné známky stárnutí a tvorbu vrásek.
UVB záření naopak zasahuje vrchní vrstvu pokožky, ve které podporuje tvorbu pigmentu melaninu. Je-li záření příliš silné, pokožka zčervená a stává se citlivou.
Časté a intenzivní záření může narušit schopnost regenerace buněk. V horších případech mohou přispět k chronickému poškození, přednádorovým stavům a kožním karcinomům.1
Chraňte pokožku miminek a malých dětí
Výčet chyb ještě nekončí. Naopak jednou z těch zásadních je vystavení miminek přímému slunci a používání ochranných produktů s nízkým SPF. „Miminka by se neměla na přímé slunce vůbec dostat a děti bychom měli chránit co nejvyšším ochranným filtrem s SPF 50+, protože nemají dostatečně vyvinutou imunitu pokožky a jejich pokožka je velmi citlivá," varuje lékárnice.
Česko vs. cizina
I když některé z nás doma spolehlivě ochrání krém s faktorem 20, neznamená to, že si s ním vystačíme v cizině. „Lokalita, kde se vystavujeme slunci, hraje významnou roli. Obecně lze říct, že například u moře bychom měli používat třikrát silnější ochranu než v Česku. Záleží nejen na vzdálenosti od rovníku a nadmořské výšce, ale i na ročním období," vysvětluje Petra Ročková. Jako příklad uvádí alpské lyžaře, nebo cyklisty.
I voděodolný krém je třeba po koupání aplikovat znovu
Rozšířený mýtus pozorují lékárníci i v kategorii voděodolných produktů. „Jsou tu pro to, aby nám vydržely při plavání či koupání. Když však vyjdeme z vody, je třeba se hned natřít. Žádný produkt na pokožce nevydrží v dostatečném množství po koupeli a utření ručníkem tak, aby nás dostatečně chránil," dodává dermoporadkyně.
Zdroj: Stratengers s.r.o.
Odkazy:
1. http://www.dermanet.cz/cs/kozni-choroby/melanomy/ultrafialove-zareni__s536x7248.html
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz