
I když se rok co rok dozvídáme o škodlivosti nadměrného slunění a používání ochranných přípravků na opalování se stalo téměř samozřejmostí, Češi se stále dopouští mnoha chyb. Zásadní prohřešky při opalování shrnuje Petra Ročková z BENU lékáren.
Nízký faktor, prošlé datum spotřeby a nedostatečné množství
„Sluneční paprsky mají na naši pokožku pozitivní i velmi negativní vliv. Bohužel negativní dopad je velice zásadní a může nám trvale poškodit pokožku. Proto bychom se měli vystavovat slunečnímu záření s největší opatrností a s ohledem na typ pokožky, fototyp a také užívání léků, které mění citlivost pleti při léčbě různých kožních problémů," vysvětluje Petra Ročková, dermoporadkyně z lékáren BENU. Podle jejích zkušeností se bohužel ještě spousta lidí bojí vysokých ochranných faktorů, protože se chtějí opálit. S použitím vyššího ochranného faktoru pokožka sice nezhnědne tak rychle, ale zato se opálíme kvalitně a bez nežádoucího poškození kůže.
Dalším prohřeškem, kterého se Češi podle Petry Ročkové dopouští, je používání přípravků, které jsou otevřené déle, než je doporučeno od výrobce. Kvalita filtrů v ochranném krému či mléce se s časem snižuje a ochranný produkt nemá takovou účinnost. Obecně se také mažeme méně, resp. menším množstvím krému, než je doporučováno.
„Správné množství jsou dva gramy na jeden cm čtvereční kůže. Přibližně jde o 30 ml na jedno použití pro dospělého člověka. Vždy doporučuji nanášet raději větší vrstvu a nechat vstřebat, čímž také apeluji na aplikaci krému v předstihu, a ne až na pláži na plném slunci," dodává Petra Ročková.
Samotné UVA záření obecně kůži nespálí. Proniká však do hloubky, poškozuje a napíná pojivovou tkáň, což způsobuje předčasné známky stárnutí a tvorbu vrásek.
UVB záření naopak zasahuje vrchní vrstvu pokožky, ve které podporuje tvorbu pigmentu melaninu. Je-li záření příliš silné, pokožka zčervená a stává se citlivou.
Časté a intenzivní záření může narušit schopnost regenerace buněk. V horších případech mohou přispět k chronickému poškození, přednádorovým stavům a kožním karcinomům.1
Chraňte pokožku miminek a malých dětí
Výčet chyb ještě nekončí. Naopak jednou z těch zásadních je vystavení miminek přímému slunci a používání ochranných produktů s nízkým SPF. „Miminka by se neměla na přímé slunce vůbec dostat a děti bychom měli chránit co nejvyšším ochranným filtrem s SPF 50+, protože nemají dostatečně vyvinutou imunitu pokožky a jejich pokožka je velmi citlivá," varuje lékárnice.
Česko vs. cizina
I když některé z nás doma spolehlivě ochrání krém s faktorem 20, neznamená to, že si s ním vystačíme v cizině. „Lokalita, kde se vystavujeme slunci, hraje významnou roli. Obecně lze říct, že například u moře bychom měli používat třikrát silnější ochranu než v Česku. Záleží nejen na vzdálenosti od rovníku a nadmořské výšce, ale i na ročním období," vysvětluje Petra Ročková. Jako příklad uvádí alpské lyžaře, nebo cyklisty.
I voděodolný krém je třeba po koupání aplikovat znovu
Rozšířený mýtus pozorují lékárníci i v kategorii voděodolných produktů. „Jsou tu pro to, aby nám vydržely při plavání či koupání. Když však vyjdeme z vody, je třeba se hned natřít. Žádný produkt na pokožce nevydrží v dostatečném množství po koupeli a utření ručníkem tak, aby nás dostatečně chránil," dodává dermoporadkyně.
Zdroj: Stratengers s.r.o.
Odkazy:
1. http://www.dermanet.cz/cs/kozni-choroby/melanomy/ultrafialove-zareni__s536x7248.html
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.