Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím. Zejména kvůli nezodpovědnému chování společnosti dochází k tomu, že se stále častěji objevují kmeny bakterií, které dokáží antibiotické léčbě vzdorovat. Protože je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, vznikl projekt Prevence antibiotické rezistence. Jeho zadavatel - Státní zdravotní ústav (SZÚ) - se díky němu snažil obrátit pozornost společnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat.
Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023
Antibiotická rezistence může být za pár let nejčastější příčinou smrti. Podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. U nás tento negativní jev ročně zabije více lidí než autonehody.
„Rezistence znamená odolnost bakterií vůči léčivým účinkům antibiotik. Vzniká kvůli nadměrnému užívání antibiotik, zejména vybraných širokospektrálních skupin. Následkem toho si na ně bakterie zvyknou. Léky na ně přestanou účinkovat a ony se dál budou množit také v jejich přítomnosti. V praxi to znamená, že i když budete antibiotika užívat, váš zdravotní stav se nezlepší," stručně objasňuje princip antibiotické rezistence doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz, který byl zahájen v listopadu 2021.
S informací o nefungování antibiotik na nachlazení se setkalo o čtvrtinu více populace
Jak ukazují statistiky z jiných zemí, kde proběhla podobná kampaň, vzdělávání veřejnosti je pro zodpovědné nakládání s antibiotiky zásadní. V České republice to potvrdil průzkum agentur Engage Hill a Remmark. Probíhal v rámci projektu a sloužil jako zpětná vazba poskytující informace o efektivitě kampaně. Byl realizován ve 2 etapách: první se uskutečnila ještě před spuštěním projektu (07/2021) a druhá v samotném závěru kampaně (04/2023). Prozrazuje následující:
„V posledních 12 měsících se 58 % veřejnosti setkalo s informací o tom, že se antibiotika nemají užívat zbytečně, např. na nachlazení. Je to o 23 % více než v roce 2021, což je úžasný výsledek. Se samotným termínem antibiotická rezistence se setkalo 61,5 % respondentů. I to je oproti 43 % z roku 2021 zásadní skok. Pevně věříme, že se teorie už nyní promítá také do praxe a Češi si uvědomují, že je třeba si antibiotik vážit a zacházet s nimi s respektem," pokračuje odborná garantka projektu.
Nelichotivá data Češi vs. Antibiotika zkorigovala kampaň Antibiotickarezistence.cz
Jaké by Češi měli povědomí o antibioticích a jak by s nimi zacházeli, kdyby u nás neprobíhal osvětový projekt Antibiotickarezistence.cz?
„Před realizací kampaně jsme byli nemile překvapeni, když jsme se z průzkumu dozvěděli, že téměř 40 % respondentů žádá aktivně lékaře o antibiotika i přesto, že jejich onemocnění může mít například virový původ, kdy tyto léky nepomáhají. Celých 37 % si mylně myslelo, že léčba pomocí antibiotik zkrátí třeba léčbu nachlazení. Také nás zarazilo, že třetina dotazovaných měla v lékárničce antibiotika pro případ nouze, což je samozřejmě chyba, protože o indikaci antibiotik by měl rozhodovat jedině lékař na základě vyšetření," vysvětluje Filip Brodan z agentury Engage Hill.
Zásadní dopady působení kampaně - výsledky průzkumu z jara r. 2023:
„Mám opravdu radost z tak výrazného pokroku v informovanosti lidí o nebezpečí antibiotické rezistence i z toho, že si stále více z nich uvědomuje, jak důležitý je zodpovědný přístup každého z nás k antibiotikům, lékům zachraňujícím životy. Považuji za zásadní téma nadále oživovat a opakovat informace. Stále se totiž i osobně setkávám s řadou nepochopení a vnímám vliv dezinformací. Zejména mě mrzí, když lidé dávají do souvislosti informační kampaň proti antibiotické rezistenci s nedostatkem některých léků, který v poslední době opakovaně řeší nejen Česká republika. Proto zopakuji fakta. Kampaň, která začala před více než dvěma lety, rozhodně nebyla, ani nemohla být, motivována současnou situací na trhu s léky. Vždy šlo a ze strany SZÚ i v budoucnu půjde o velmi důležitou zdravotní osvětu, o informování veřejnosti a podporu pochopení problému antibiotické rezistence pro možnosti budoucí léčby mnoha infekcí. Všem, kteří se zajímají o takto závažná témata a jsou ochotni naslouchat faktům, i jako lékařka velice děkuji za jejich přístup," uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.
Češi důvěřují lékařům
Aktuální výzkum ukázal, že 96 % respondentů projevuje důvěru ve svého lékaře stejně tak jako v průzkumu realizovaném v roce 2021. Zajímavým zjištěním je, že 25 % pacientů si před samotnou návštěvou lékaře stanovuje chybnou diagnózu, z nich se 20 % domnívá, že je třeba nasadit antibiotika.
„Pacienti mají tendenci stanovit si sami diagnózu, což ovšem bez některých vyšetření není možné. To by nezvládl ani lékař. Data z výzkumu prozrazují, že je poměrně velký prostor pro to, aby lékař správnou argumentací změnil názor pacienta. Naštěstí celých 96 % naší populace svému lékaři důvěřuje," objasňuje doc. Žemličková.
Kampaň, jejímž zadavatelem je SZÚ a která je realizovaná agenturami McCann Prague, Remmark a Engage Hill, prokazatelně dokázala posunout vnímání problematiky antibiotické rezistence k lepšímu. Potvrzením, že kampaň funguje, je i zisk stříbrného ocenění v soutěži o nejefektivnější reklamu Effie a zlaté medaili v soutěži IMC Czech Awards.
Projekt pomáhá také lékařům
Protože u nás funguje poměrně kvalitní antibiotická politika a antibiotika jsou vázána na předpis od lékaře, projekt se zaměřil také na samotné lékaře.
„Existují případy, kdy si lékař není zcela jistý, zda antibiotika indikovat, či nikoliv. Správná a účelná preskripce antibiotik je jednou z největších dovedností lékaře. Vzdělávání lékařů v řádném způsobu podávání antibiotik je nezbytnou součástí jejich kontinuálního vzdělávání. Proto jsme pro praktické lékaře připravili doporučení, jak v těchto situacích postupovat. Každé jejich rozhodnutí je totiž velmi důležité, protože zapadá do skládanky, která rozhoduje o budoucnosti antibiotik. Naším cílem je s nimi zbytečně neplýtvat a preferovat úzkospektrá, která nejenže lépe zacílí, ale zároveň tolik nepodporují vznik antibiotické rezistence," doplňuje doc. Žemličková.
Lékaři najdou tato doporučení na webu Antibiotickarezistence.cz v sekci pro odborníky.
Dalším nástrojem, který může lékařům pomoci porovnat si četnost transkripce antibiotik s doporučenými prahovými hodnotami i souhrnnými referenčními hodnotami ve svém regionu i celé ČR, najdou lékaři na Portálu ukazatelů KZP (Kanceláře zdravotního pojištění) puk.kzp.cz. Je určený nejen pro praktické lékaře pro dospělé i pediatry, ale i další ambulantní specialisty.
Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014-2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz
Druhý březnový týden tradičně startuje festival Týden mozku, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR zve zájemce od 9. do 15. března 2026 na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé ČR. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week. Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
První prezenční Pharmacy event roku 2026 se konal 11. února v srdci Brna, v hotelu International. Vzdělávací akce byla určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům nejen z Brna. Účastníci mohli za obě části programu, dopolední a odpolední, získat rekordních 15 bodů do CVL od ČLnK. Brněnský kongres zaznamenal rekordní počet přihlášených od roku 2019. Dopolední program absolvovalo 197 účastníků, odpolední program přilákal 176 odborníků. Největší zastoupení měli lékárníci z nezávislých lékáren, následovali je zaměstnanci z řetězců BENU a Dr.Max.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.