PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
V úvodním dílu jsme se zabývali nespavostí spíše z obecného hlediska a zmínili jsme i jeden z nejjednodušších způsobů, jak si s ní poradit - úpravu večerních návyků. Dnes si představíme velmi účinnou bylinku, která nám s nespavostí může pomoci. Kozlík lékařský samozřejmě patří mezi nejznámější léčivé rostliny, ale přesto se s jeho užíváním pojí několik chyb a omylů, které snižují jeho působení a kterých bychom se měli vyvarovat.
Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Sbírá se oddenek s kořeny a výběžky a po očištění se usuší. Během sušení vzniká typický pach připomínající myšinu, který je zpočátku slabý a nevýrazný, avšak dlouhodobým skladováním zesiluje. Při skladování ve vlhku jeho síla naroste prakticky k nesnesení. Silný zápach je tak jasným ukazatelem nekvalitní suroviny.
Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které s vyšší dávkou přecházejí až k účinku hypnotickému. Jde hlavně o valepotriáty a některé složky kozlíkové silice (např. kyselina valerenová, borneol, valerianol). Kozlík se používá při stavech neklidu a úzkosti, při zvýšeném psychickém stresu a při poruchách spánku - zejména při obtížích s večerním usínáním.
Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Pozitivní účinek při terapii nespavosti byl ověřen i v mnoha klinických testech.
Ukázalo se, že pravidelné večerní užívání kozlíku po dobu několika dní následně zlepšuje hlavně navození spánku, čili rychlost usínání. Zlepšeno je i hodnocení kvality spánku samotnými pacienty, i když objektivní hlediska, jako je průměrná délka spánku, délka REM fáze nebo četnost probuzení během noci, bylo zaznamenáno jen u menšiny provedených výzkumů.
Mechanismus účinku je zřejmě přes inhibici GABA transaminázy, čímž se zvyšuje koncentrace neurotransmiteru GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Některé obsahové látky zároveň interagují s GABAA-ergním systémem a mechanizmus je tak velmi podobný benzodiazepinům.
Kromě toho mají valepotriáty a kyselina valerenová spasmolytické účinky - jsou schopny relaxovat hladké svalstvo vnitřních orgánů a uvolňovat křeče. Toho se využívá při břišních kolikách neznámého původu.
A jaké jsou časté chyby při užívání kozlíku?
Pacienti často očekávají, že kozlík zabírá ihned po první nebo druhé dávce, což je omyl. Ve většině případů se efekt dostavuje po 4 až 7 dnech pravidelného užívání.
Druhým problémem je dávkování. V doplňcích stravy je legislativou omezena maximální dávka na 1 g kozlíkového kořene za den. To je ale dávka, která sice zklidňuje a relaxuje, nicméně pro navození spánku jsou obvykle potřeba dávky kolem 2 až 3 g, někdy i více. Za hranici bezpečné dávky je pak považováno 12 g rostlinné drogy. V případech nespavosti je tedy lépe přistoupit k podávání samostatné rostlinné drogy nebo hledat v kategorii léčivých přípravků.
Předávkování u dospělých bylo pozorováno až u dávek okolo 20 g. Projevuje se bolestmi hlavy, ospalostí, rozmazaným viděním, třesem či nevolností. Naopak chybí vedlejší účinek, který je častý u jiných hypnotik, a to malátnost po probuzení a „kocovinový" efekt. U kozlíku je pouze teoretická možnost vzniku abstinenčních symptomů - byly zaznamenány u jediného pacienta, který užíval vysoké dávky extraktu (až 2 g extraktu odpovídající 8 g kořene) 5x denně po dobu několika let.
Kozlík je sice považován za bezpečný, nicméně pro užívání dětmi do 12 let není dostatek dat, a tak ho nelze doporučit. Přesto na trhu s doplňky stravy narazíme i na kozlíkové přípravky, které udávají dávkování pro děti od 3 let.
Pacienti by neměli kombinovat kozlík s benzodiazepinovými léčivy nebo s alkoholem a nedoporučuje se užívat kozlík v těhotenství a při kojení.
Přečtěte si první díl seriálu:
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz