
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
V úvodním dílu jsme se zabývali nespavostí spíše z obecného hlediska a zmínili jsme i jeden z nejjednodušších způsobů, jak si s ní poradit - úpravu večerních návyků. Dnes si představíme velmi účinnou bylinku, která nám s nespavostí může pomoci. Kozlík lékařský samozřejmě patří mezi nejznámější léčivé rostliny, ale přesto se s jeho užíváním pojí několik chyb a omylů, které snižují jeho působení a kterých bychom se měli vyvarovat.
Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Sbírá se oddenek s kořeny a výběžky a po očištění se usuší. Během sušení vzniká typický pach připomínající myšinu, který je zpočátku slabý a nevýrazný, avšak dlouhodobým skladováním zesiluje. Při skladování ve vlhku jeho síla naroste prakticky k nesnesení. Silný zápach je tak jasným ukazatelem nekvalitní suroviny.
Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které s vyšší dávkou přecházejí až k účinku hypnotickému. Jde hlavně o valepotriáty a některé složky kozlíkové silice (např. kyselina valerenová, borneol, valerianol). Kozlík se používá při stavech neklidu a úzkosti, při zvýšeném psychickém stresu a při poruchách spánku - zejména při obtížích s večerním usínáním.
Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Pozitivní účinek při terapii nespavosti byl ověřen i v mnoha klinických testech.
Ukázalo se, že pravidelné večerní užívání kozlíku po dobu několika dní následně zlepšuje hlavně navození spánku, čili rychlost usínání. Zlepšeno je i hodnocení kvality spánku samotnými pacienty, i když objektivní hlediska, jako je průměrná délka spánku, délka REM fáze nebo četnost probuzení během noci, bylo zaznamenáno jen u menšiny provedených výzkumů.
Mechanismus účinku je zřejmě přes inhibici GABA transaminázy, čímž se zvyšuje koncentrace neurotransmiteru GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Některé obsahové látky zároveň interagují s GABAA-ergním systémem a mechanizmus je tak velmi podobný benzodiazepinům.
Kromě toho mají valepotriáty a kyselina valerenová spasmolytické účinky - jsou schopny relaxovat hladké svalstvo vnitřních orgánů a uvolňovat křeče. Toho se využívá při břišních kolikách neznámého původu.
A jaké jsou časté chyby při užívání kozlíku?
Pacienti často očekávají, že kozlík zabírá ihned po první nebo druhé dávce, což je omyl. Ve většině případů se efekt dostavuje po 4 až 7 dnech pravidelného užívání.
Druhým problémem je dávkování. V doplňcích stravy je legislativou omezena maximální dávka na 1 g kozlíkového kořene za den. To je ale dávka, která sice zklidňuje a relaxuje, nicméně pro navození spánku jsou obvykle potřeba dávky kolem 2 až 3 g, někdy i více. Za hranici bezpečné dávky je pak považováno 12 g rostlinné drogy. V případech nespavosti je tedy lépe přistoupit k podávání samostatné rostlinné drogy nebo hledat v kategorii léčivých přípravků.
Předávkování u dospělých bylo pozorováno až u dávek okolo 20 g. Projevuje se bolestmi hlavy, ospalostí, rozmazaným viděním, třesem či nevolností. Naopak chybí vedlejší účinek, který je častý u jiných hypnotik, a to malátnost po probuzení a „kocovinový" efekt. U kozlíku je pouze teoretická možnost vzniku abstinenčních symptomů - byly zaznamenány u jediného pacienta, který užíval vysoké dávky extraktu (až 2 g extraktu odpovídající 8 g kořene) 5x denně po dobu několika let.
Kozlík je sice považován za bezpečný, nicméně pro užívání dětmi do 12 let není dostatek dat, a tak ho nelze doporučit. Přesto na trhu s doplňky stravy narazíme i na kozlíkové přípravky, které udávají dávkování pro děti od 3 let.
Pacienti by neměli kombinovat kozlík s benzodiazepinovými léčivy nebo s alkoholem a nedoporučuje se užívat kozlík v těhotenství a při kojení.
Přečtěte si první díl seriálu:
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) máme během prvních čtyř měsíců roku více případů infekční žloutenky typu A (450), než bylo celkem za roky 2021 až 2023. Loni bylo evidováno za celý rok 636 případů. Nakažených je ale s největší pravděpodobností mnohem více. Onemocnění hepatitidou A se týká všech krajů, ale nejvíce jich hlásí Středočeský (87), Moravskoslezský (83) a Praha (73 případů). Nemoc se podle SZÚ kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. Nyní v Praze proto probíhá očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s osobami žijícími na ulici a uživateli drog. Inkubační doba virové hepatitidy A je 14 až 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla jeden až dva týdny před začátkem samotného onemocnění. Základem prevence důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Není povinné ani hrazené, ale řada zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá. Jeho cena se pohybuje kolem 1.700 korun za jednu vakcínu, přičemž k dlouhodobému účinku se doporučují dvě dávky.
Zveme vás na další, tentokrát tematický online kongres z dílny Healthcomm Professional. Hlavním tématem bude SENIOR jako specifický pacient v lékárně, ale dozvíte se spoustu dalších zajímavých informací. Kongres bude přístupný 30 dní v období od 7. 5. 2025 do 5. 6. 2025. Budete mít opět možnost vystudovat odborné přednášky akreditované u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a získat tak nejen nové poznatky pro praxi, ale také bodové ohodnocení do systému celoživotního vzdělávání. Za oba bloky můžete získat až 21 bodů. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským profesionálům z ČR a SK. Přednášky si připravili: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., RNDr. Pavel Suchánek, doc. MUDr. Iva Holmerová, PharmDr. Marek Lžičař, PharmDr. Jana Matušková a další osobnosti farmacie a medicíny. Registrace je již spuštěna: https://www.healthcomm.cz/okjaro/
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.