BIOLOGICKY AKTIVNÍ LÁTKY V DOPLŇCÍCH STRAVY OVLIVŇUJÍCÍ ČINNOST MOZKU



Přírodní látky obsažené v rostlinách nebo houbách (výjimečně v živočiších) patří mezi témata, která stále častěji zajímají zákazníky lékáren (a rovněž odbornou veřejnost). Vše bohužel komplikuje nešťastné rozhodnutí EU o zdravotních tvrzeních. Nicméně je důležité vědět více o těchto látkách, protože je to dobré pro lékárníka jak v zájmu vzdělávání, tak mu odbornější výklad k určité přírodní látce může přispět ke zvýšení obratu. Je možné ovšem také říci, že látka, která je dnes "jen" obsažena v doplňcích stravy, může být zítra základem léčivého přípravku.

Mezi velmi zajímavou a rozsáhlou oblast patří přírodní látky ovlivňující činnost mozku 

Je důležité říci, že takových oblastí může být více a je třeba si mezi nimi vybrat. Pro tento článek se zmíním zejména o látkách, které ovlivňují kognitivní funkce, které mají úzkou souvislost s nemocemi jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo stařecká demence. Látky ovlivňující duševní stav (úzkost, napětí, emoce, stres) nebo spánek nechám na obsah jiného článku, byť se vlastnosti přírodních látek někdy prolínají.


Redakční poznámka 
Že je o takové téma zájem, potvrdily i dotazníky zpětných vazeb, kterými během kongresů HealthComm Professional zjišťujeme, co by chtěli účastníci - lékárníci a farmaceutičtí asistenti na Magazínu číst. Ve Zlíně a Českých Budějovicích se několikrát opakovalo téma podpory kognitivních funkcí mozku. Oslovili jsme proto PharmDr. Tomáše Arndta, aby se problematiky ujal a zpracoval ji do listopadového článku našeho Magazínu. Jaké biologicky aktivní látky mohou pozitivně působit na myšlenkové procesy v mozku?


Kognitivní funkce jsou pevnou a podstatnou součástí naší psychiky

Název pochází z latinského cognoscere = poznávat. Jejich prostřednictvím myšlenkově poznáváme, dá se říci, že pomyslně "ohmatáváme" svět kolem sebe. To nám pomáhá jednat, rozhodovat se, uvažovat či řešit nejrůznější problémy. Bez těchto procesů bychom se nemohli adaptovat na neustále se měnící svět kolem nás. Přírodní látky, o kterých se zmíním, by se přibližně daly zařadit, stejně jako "klasické" léky, mezi nootropika nebo neuroprotektiva. Na rozdíl od léků není toto dělení striktní. Lék obvykle obsahuje jednu léčivou látku, kdežto rostlina či houba obsahuje těchto potencionálně účinných látek většinou několik.

Nootropika je skupina látek, které zlepšují narušené metabolické funkce mozku. Mohou k tomu přispět obnovou oxidačně-redukčních funkcí a glukózového metabolismu. Nootropika mohou pomoci například při léčbě následků poškození mozku, akutních intoxikacích nebo cévních mozkových příhodách. Společnými symptomy těchto stavů jsou zmatenost, špatná orientace nebo poruchy koncentrace, pokud se chce pacient soustředit na konkrétní činnost (nejsou však bohužel tak účinné u projevů demence).

Neuroprotektiva různými mechanismy působení chrání nervové buňky a jejich fyziologické funkce Z tohoto hlediska se jedná o poměrně různorodou skupinu. Patří sem:

  • Antioxidanty-látky omezující negativní vliv škodlivých volných radikálů z okolního prostředí, které jsou někdy označovány za jejich "scavangery", tj. zametače
  • protizánětlivě působící látky
  • blokátory ionotropních receptorů-zvyšují permeabilitu buněčných membrán pro ionty jako vápník, sodík draslík nebo chloridové ionty
  • blokátory ionotropních receptorů excitačních aminokyselin (glutamát, aspartát)
  • blokátory napěťově řízených kalciových kanálů-iontový kanál, který umožňuje řízený průchod iontů vápníku přes membránu, podílejí se na fyziologii přenosu nervového vzruchu
  • látky působící jako nervové růstové hormony-též nervově růstové faktory, látky hlavně bílkovinné povahy, produkované různými buňkami těla, jenž ovlivňují celou řadu buněčných procesů jako například růst, proliferaci, diferenciaci, přežití a zrání buněk či tkání nebo jejich prekurzory

Při porovnání obou skupin látek u zmíněných nemocí se dá říci, že nootropika pomáhají odstraňovat následky, kdežto neuroprotektiva jim pomáhají předcházet (působí jako prevence).

Obě skupiny látek rovněž souvisejí s obávanými nemocemi současnosti, jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc.


Alzheimerova choroba poškozuje některé části mozku, což má za následek zhoršení kognitivních funkcí, jako je paměť, úsudek nebo myšlení. Toto zhoršení je obecně označováno jako demence. Tato obávaná nemoc začíná zprvu nenápadnými příznaky, kvůli kterým pacient nechce zbytečně navštívit lékaře. Což znamená, že odborník nemůže zasáhnout v raných fázích onemocnění, kdy je jeho pomoc nejvíce efektivní. Zpočátku se začíná zhoršovat krátkodobá paměť a nemocný se již nemůže postarat o své záležitosti jako dříve. Postupně přibývají další příznaky - pacient má problémy s vyjadřováním, neumí dokončit své myšlenky, těžko se rozhoduje a je celkové zmatený. Nemoc vyvrcholí, když dojde k celkové změně jeho osobnosti. To má za následek, že pacient se neumí postarat už vůbec sám o sebe a je zcela odkázán na pomoci ostatních. Bohužel, dosud přesně nevíme, co je příčinou (nebo tzv. "spouštěčem") této nemoci. Lékaři se zatím shodují v tom, že příčiny jsou nejasné a komplikované. K rizikovým faktorům patří vysoký věk, úbytek acetylcholinu (látky, která přenáší v mozku nervové vzruchy), nízké vzdělání, dědičnost nebo také otřesy či rány do hlavy (typické u boxerů). Nyní také odborníci diskutují o teorii, že vznik této nemoci způsobuje takzvaná inzulinová rezistence u pacientů s cukrovkou (jejich buňky v mozku nemohou přeměnit díky nedostatku inzulinu na důležité látky a energii). Jako prevence vzniku této nemoci může pomoci posilování paměti a duševní výkonnosti vůbec.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). V nich se vytváří dopamin, který zajišťuje přenos signálu mezi nervovými buňkami. Pokud dojde k jeho nedostatku, nemocný postupně ztrácí schopnost kontrolovat a ovládat své pohyby. K prvním příznakům patří třes rukou. Poté se zhoršená koordinace rozšiřuje na celé tělo. Dopamin lze sice do jisté míry nahradit, ale přesto se u léčeného pacienta objevují stavy, kdy znehybní a přestává zcela ovládat své tělo. Musí prostě počkat, až stav odezní a poté se s doprovodem vrátit domů. Jindy se zase pohybuje jako zcela zdravý člověk. Tato nemoc je navíc doprovázena psychickými nemocemi (deprese). Vše komplikuje okolnost, že podávané léky mají často za následek psychické nežádoucí účinky (halucinace a bludy). Takže pacient je buď na tom psychicky lépe, ale má špatnou koordinaci. V opačném případě se sice pohybuje lépe, ale má narušenou psychiku. Příčiny vzniku Parkinsonovy choroby jsou nejasné a dosud nevysvětlené. Vědci uvažují o vlivu toxických látek, škodlivém působení pesticidů, změnách střevní mikroflóry, roli genetiky, velkém množství vápníku v mozku a dalších příčinách.

Bakopa drobnolistá (Brahmi, Bacopa Monnieri)

Rostlina známá pod názvem Brahmi, se kterým se velmi často můžeme setkat i v doplňcích stravy. Patří do čeledi Scrophulariaceae a jedná se o jednoletou, plíživě rostoucí rostlinu. Oblíbila si vlhké a bažinaté prostředí. Též je někdy nazývána jako "vodní yzop". Patří k rostlinám, které jsou dlouhodobě používány v tradiční indické medicíně, ajurvédě. K hlavním látkám, obsaženým v této rostlině, patří alkaloidy, bacosidy, flavonoidy, glykosidy, triterpenoidy a saponiny. Nejdůležitější jsou bakosidy (řazené mezi triterpenoidní saponiny), konkrétně bakosid A. Ovšem důležité jsou i další látky z této skupiny, bakopasaponinové sloučenin (bakosaponin A, B, C, D, E, F G), které také v bakopě najdeme. Ve vědeckých studiích bylo prokázáno příznivé působení těchto látek na kognitivní funkce. Ten je pravděpodobně způsoben zvýšením uvolňování acetylcholinu, ovlivněním aktivity acetylcholinesterázy a působením na muskarinové receptory. Působí také jako stabilizátor mastocytů při alergických reakcích. Rovněž bylo zjištěno, že vysoké koncentrace oxidu dusnatého (NO) uvolněného z aktivovaných astrocytů se podílejí na rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Tvorba oxidu dusnatého může být spuštěna na základě stimulace buněk volnými radikály. Z toho vyplývá význam užívání antioxidancií jako součást prevence vzniku těchto nemocí.

Lze tedy shrnout, že látky obsažené v nadzemní části bakopy drobnolisté se podílejí na zmírňování negativních symptomů spojených s nemocemi nervové soustavy (třes, křeče, špatná paměť, úzkost, deprese).

Pupečník asijský (Centella asiatica)

Pupečník asijský patří do čeledi Apiaceae (miříkovité). V tradičním léčitelství se používá ke snížení únavy, zlepšení paměti a myšlení, při žilní nedostatečnosti, k podpoře hojení ran a jako adaptogen k posílení celkové fyzické a psychické kondice. Z rostliny je používaná nadzemní část. V doplňcích stravy se můžeme setkat s jeho dalším názvem-Gotu kola. Nejvýznamnější obsažené látky jsou saponiny (tvořené triterpenickými kyselinami a jejich cukernými estery), silice flavonoidy, flavonové deriváty (známý je kvercetin), seskviterpeny, stigmasterol a sitosterol. Ze saponinů je třeba zmínit konkrétně asiatikosid a asiatikovou kyselinu. Některé odborné studie naznačují, že právě tyto látky mohou mít význam při léčbě Alzheimerovy choroby. Předpokládá se, že mechanismus účinku by mohl spočívat v ochraně neuronů před působením ß-amyloidu (bílkovinný agregát tvořený aminokyselinami). Právě ß-amyloid hraje důležitou roli při vzniku Alzheimerovy choroby. Vzniká z amyloidového prekurzorového proteinu. Za normálních podmínek u zdravého člověka se tato látka rozkládá pomocí enzymu α-sekretázy. Vznikají tzv. fragmenty, které zřejmě působí neuroprotektivně a přispívají k lepší plasticitě mozku. Za patologických okolností se amyloidový prekurzorový protein štěpí β a γ-sekretázou na delší fragmenty než u zdravého člověka. Rozdíl je tvořen dvěma až třemi aminokyselinami. Je tedy možné, že právě toto nás může oddělovat od onemocnění Alzheimerovou chorobou. Tyto fragmenty se nerozpustí, shlukují se a posléze polymerují v β-amyloid. Ten následně vytváří tzv. Alzheimerovské plaky uložené v neuropilu. To je část šedé hmoty mozkové, která vyplňuje prostory mezi perikaryi (oblast nervové buňky přiléhající k jejímu jádru) a cévami. V oblasti těchto plaků dochází k neurodegeneraci doprovázené odumíráním neuronů.

Kyselina asiaticová má také antioxidační účinek, snižuje lipoperoxidaci (oxidační degradace lipidů) a normalizuje hladinu glutathionu a superoxid dismutázy (SOD). Lipoperoxidace lipidů je nebezpečná tím, že se jedná o lipidy buněčné membrány a jejich poškození má velmi vážné následky. Právě zvýšená lipoperoxidace se prokázala v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Zvýšená hladina glutathionu je pozitivně působícím faktorem při léčbě Alzheimerovy choroby. Enzym superoxid dismutáza je zase odpovědný za likvidaci škodlivých volných kyslíkových radikálů.

Na závěr je dobré ještě zmínit, že obsažené terpenické látky mohou být zodpovědné za sedativní účinky. Významnou roli při neuroprotektivním působení pupečníku asijského hraje také ovlivnění hladiny neurotransmiterů (GABA), krevního cukru, antioxidační a protizánětlivé působení obsažených látek.

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Jinan dvoulaločný patří do čeledi Ginkgoaceae (jinanovité). Je velmi často používaný jak v doplňcích stravy, tak i ve volně prodejných lécích. Jako podpůrný prostředek je používán u celé řady chorob, například Alzheimerovy choroby, ztráty paměti ve stáří, demencí (vaskulárního původu), závratích, bolesti hlavy, tinnitu, Je to dáno mj. tím, že zlepšuje průtok krve cévami a kapilárami. V případě Alzheimerovy choroby hraje roli to, že zlepšuje funkci cholinergního systému, ale rovněž antioxidačním a antikoagulačním působení. Jinan obsahuje až na 60 obsahových látek (též označované jako biologicky aktivní látky). Zdrojem jsou listy stromu. Nejvýznamnější jsou terpenoidy (například bilobalidy či ginkgolidy), flavonoidy a organické kyseliny. Při vědeckých studiích je často používán tzv. standardizovaný extrakt z jinanu s označením EGb 761 (můžete na něj narazit i někdy ve volně prodejných lécích či doplňcích stravy), který obsahuje bilobalidy a ginkgolidy. Toto označení znamená, že obsah účinných látek u dané rostliny je sjednocen a je zaručeno, že kdekoli na světě bude mít stejné množství těchto látek. Vědci zjistili, že tento extrakt je u jinanu srovnatelný s účinky inhibitorů acetylcholinesterázy (ACHE), které jsou podávány jako lék u této nemoci. Pozoruhodné je rovněž, že je (díky obsaženým bilobalidům a ginkgolidům) také užitečný u narušeného mitochondriálního metabolismu. Přispívá ke zlepšení mitochondriálních funkcí.

Extrakt z jinanu dvoulaločného působí i neuroprotektivně. To je dáno tím, že má schopnost normalizovat mozkový metabolismus v podmínkách ischemie, kdy zvyšuje utilizaci (využití) glukózy a omezuje dysbalanci elektrolytů, a tak rozvoj cytotoxického i vazogenního edému mozku.

Zajímavé je, že vědci zjistili, že je výhodná kombinace standardizovaného extraktu z jinanu s chemickými léčivy ze skupiny nootropik (například léčivá látka piracetam) a neuroprotektiv. Důležité je také, že přípravky z jinanu dvoulaločného jsou dobře snášené.

Reishi (Lesklokorka lesklá, Ganoderma lucidum)

Houba Ganoderma lucidum, známá u nás i ve světě jako zázračná houba Reishi, patří mezi nejstarší přírodní léčiva tradiční čínské medicíny. Její český název je lesklokorka lesklá. Z obsažených látek je možné zmínit esenciální aminokyseliny, minerály (železo, selen, či poměrně vzácné tzv. organické germanium), antioxidanty, polysacharidy, triterpeny (také označované jako triterpenoidy), vlákninu, enzymy nebo adenosiny. Vzhledem k obsahu polysacharidů přispívá k posílení imunity. Některé vědecké studie zkoumaly, zda může mít přínos léčbu některých onkologických onemocnění (někteří naznačují, že možná díky obsahu germania). Obsažené tritepeny (zejména kyseliny ganodermová a lucidenová) mají protizánětlivé působení, což je pozitivní při prevenci vzniku neurodegenerativních onemocnění.

Odborníci uvažují o tom, že tato houba, tradičně doporučovaná na problémy s pamětí, by měla právě díky působení určitých látek ze skupiny terpenoidů i příznivé působení při Alzheimerově chorobě či rovněž obecně u problémů s pamětí a u stařecké demence.

Barvínek menší (Vinca minor)

Barvínek menší je zajímavý z hlediska tohoto článku, protože obsahuje vinpocetin. Je používán u špatné paměti, poruch průtoku krve v mozku, zhoršené utilizaci glukózy a kyslíku mozkovou tkání. Zvýšením využití glukózy a kyslíku přispívá ke zlepšení metabolismu mozkové tkáně. Tím vším přispívá ke zastavení ubývání nervových buněk v mozku. Zmíněné vlastnosti ho předurčují jako vhodný doplněk léčby při léčbě neurodegenerativních onemocnění vaskulárního typu, Alzheimerovy choroby a dalších druzích demencí a cerebrovaskulárních onemocnění. Nutno ovšem přiznat, že celkový mechanismus jeho působení není dosud znám. Vědci ještě připomínají, že jeho nootropní působení je připisováno nepřímému ovlivnění acetylcholin esterázového systému. Jiné studie zase prokázaly, že pravděpodobný účinek působení vinpocetinu je spojen s inhibicí napěťově řízených sodných kanálů.

Kurkuma dlouhá (Curcuma longa)

Patří do čeledi Zingiberaceae (zázvorovité). Mezi její lidové názvy patří označení indický zázvor či indický šafrán. Jako rostlinná droga se z ní zpracovává kořen. Mezi hlavní obsažené látky patří barviva a silice. Barvivo tvoří žlutý fenolický kurkumin, desmethoxykurkumin a bis-desmethoxykurkumin. Silice je tvořena především sekviterpeny. Dále kurkuma obsahuje ještě alfa- a beta-pinen, kamfen, limonen, eugenol, cineol, škrob a další látky. Zmíněný kurkumin (odborně řečeno nenasycený polyfenolický keton) je zajímavý v případě jak Parkinsonovy nemoci, tak Alzheimerovy choroby. Je to dáno antioxidačním a protizánětlivým působením. V případě druhé jmenované choroby je důležité také to, že působí proti vzniku tzv. ß-amyloidu (zmínil jsem o něm podrobněji u pupečníku asijského). Proběhlé pokusy s kurkuminem u laboratorních zvířat přimělo některé vědce k názoru, že tato látka by mohla přispět ke zpomalení rozvoje Alzheimerovy choroby. K tomu je vede skutečnost, že v těchto pokusech kurkumin přispěl ke zlepšení histopatologické změny, hladiny TBARS (thiobarbituric acid reactive substances, indikující zhoršení struktury lipidů), cholesterolu, fosfolipidů a volných mastných kyselin v mozkové tkáni. 

Kyselina alfa-lipoová

Známá též jako kyselina thiooktová. Působí v našem organismu (v součinnosti s enzymy) při procesech, které povzbuzují energii. Patří mezi antioxidanty, látky, které působí proti vzniku škodlivých volných radikálů, jenž mohou hrát negativní roli při rozvoji neurodegenerativních nemocí, protože poškozují tkáňové buňky. Důležité také je, že pomáhá udržovat stálou hladinu cukru v krvi. Rovněž podporuje látkovou výměnu a zlepšuje citlivost vzniklou poškozením nervů. Alfa-lipoová kyselina pomáhá jako doplněk při léčbě snížené citlivosti, pocitů brnění a jiných příznaků poškození nervů. Pravděpodobně pomáhá rovněž zlepšit paměť při Alzheimerově chorobě. Je také doporučována jako doplněk léčby u diabetické neuropatie. Kyselina alfa-lipoová, kterou tělo vytváří jen velmi malých dávkách, je přítomna ve špenátu, v mase, v játrech a pivovarských kvasnicích. Z těchto potravin lze ovšem získat léčebné dávky jen velmi složitě.

K dalším rostlinám, jejichž biologicky aktivní látky mohou ovlivňovat duševní stav a kognitivní funkce patří:

  • bazalka pravá
  • čajovník čínský (Thea sinensis)
  • damiána pravá (Damiana officinalis)
  • eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus)
  • heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)
  • indický ženšen neboli vitánie spavá (Withania somnifera)
  • kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
  • meduňka lékařská (Melissa officinalis)
  • rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)
  • šalvěj levandulolistá (Salvia lavandulifolia)
  • všehoj ženšen neboli ženšen pravý (Panax ginseng)
  • zelený čaj (zpracovaný čajovník čínský, roli hrají obsažené katechiny) a další

PharmDr. Tomáš Arndt

Literatura:
1. Dlabajová, D. (2013). Antioxidanty přírodního původu ovlivňující paměť, bakalářská práce, Farmaceutická fakulta Univerzity, Karlovy Hradec Králové 
2. Červenka, F., & Jahodář, L. (2006). Rostlinné metabolity jako nootropika a kognitiva. Česká A Slovenská Farmacie, 55(5), 219-229. 
3. VACOVÁ, Ivana. Doplňky stravy ovlivňující centrální nervovou soustavu. Kroměříž, 2012. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická 
4. Bartoušek, J. (2006). Ginkgo biloba v současné medicíně. Praktické Lékárenství, (3), 142-144. 
5. Navrátilová, Z., & Patočka, J. (2014). Centella asiatica, léčivka s anxiolytickým, antidepresivním a neuroprotektivním účinkem. Psychiatrie, 18(2), 77-80. Dostupné online: http://www.tigis.cz/casopisy/pro-lekare/psychiatrie/itemlist/category/832-psychiatrie-2-2014.html 
6. Červenka, F., & Jahodář, L. (2006). Rostlinné metabolity jako nootropika a kognitiva. Česká A Slovenská Farmacie, 55(5), 219-229. 
7. Potužák, M. (2014). Qanoderma lucidum (Curt. ex Fr.) Karst. lesklokorka lesklá, Ganodermataceae. Časopis Českých Lékárníků, 86(12), 19-20. 
8. Tůmová, L., & Zatloukalová, L. (2010). Kurkuma - terapeutické účinky a možné interakce. Praktické Lékárenství, 6(4), 209-211. Dostupné online. Dostupné online:http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/04/12.pdf
9. Dovinová, I. (1996). Kyselina alfa-lipoová - prírodný disulfidový kofaktor a antioxidant s antikarcinogénnymi účinkami. Česká A Slovenská Farmacie, 45(5), 237-241.
10. Ambler, Z. (2013). Léčba diabetické neuropatie. Interní Medicína Pro Praxi, 15(11-12), 358-362. Dostupné online: http://www.internimedicina.cz/archiv.php
11. Chmátalová, Z., & Skoumalová, A. (2014). Oxidační stres u Alzheimerovy choroby a jeho důsledky. Klinická Biochemie A Metabolismus, 22(4), 189-195. Dostupné online: http://www.cskb.cz/cskb.php?pg=casopisy--kbm--casopisy-kbm-archiv
12. Alzheimerova choroba (ACH). (2018). Biotherapeutics, 2018(1), 41. Dostupná online: http://www.edukafarm.cz/casopis-biotherapeutics-archiv.
13. Hanzlíková, H., Charakteristika, vlastnosti a využití kurkuminu, bakalářská práce, Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, 2019.
14. Vondrová, H. (2008). Léčba diabetické polyneuropatie. Neurologie pro praxi, 9(4), 245-251.
Zpět

DOPORUČUJEME

Canephron Právní poradna První volba Kongresy Hotel Olympik Praha Alphega Družstvo lékáren Instagram

OBSAH

PROFI

VELKÁ VÁNOČNÍ HRA JAK ZVLÁDNOUT PŘEDVÁNOČNÍ OBDOBÍ V POHODĚ PŮVOD SUROVIN V DOPLŇCÍCH STRAVY KALEIDOSKOP HOMEOPATIE ZA TÁROU: BUDOU VÁNOCE ŠŤASTNÉ A VESELÉ? VR: PLÍCE VE ZDRAVÍ A NEMOCI DEMENCE NEMUSÍ NUTNĚ DOPROVÁZET STÁŘÍ A NEJEN SENIOŘI TRPÍ PORUCHAMI PAMĚTI INDIVIDUALIZOVANÁ PROBIOTIKA JSOU REVOLUCÍ V PROBIOTICKÉ SUPLEMENTACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU JAK LÉKÁRNÍCI VNÍMAJÍ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE? – III. ČÁST NOVINKY Z LÉKÁRENSKÉHO SORTIMENTU APLIKACE ZÁCHRANKA A MOBILNÍ ROZHLAS BUDOU SPOLEČNĚ VAROVAT PŘED NEBEZPEČÍM DOBRÝ ANDĚL JAK ULEVIT OD ZAŽÍVACÍCH POTÍŽÍ? TOP 5 ČLÁNKŮ LISTOPADU 2019 NOVINKY Z PORTÁLU EDUCOMM 12-2019 KNIŽNÍ NOVINKY VELKÝ ÚKLID MOZKU PŘI SPÁNKU POMÁHÁ V PREVENCI ALZHEIMEROVY NEMOCI FARMACEUTICKÉ ASISTENTY ZASTŘEŠÍ NOVÁ PROFESNÍ KOMORA CHOPN JE PREVENTABILNÍ NEMOC VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ V ČECHÁCH BUDOUCÍ LÉKÁRNÍCI NA PRAŽSKÉM KONGRESU UNIKÁTNÍ TYP VAZBY ENZYMU BILIRUBIN OXIDÁZA JE ZÁSADNÍ PRO ROZVOJ BIOTECHNOLOGICKÝCH APLIKACÍ OBRAZY SI „ŘEKNOU“, JAK SE NA NĚ MÁ ČLOVĚK DÍVAT

RELAX

VÝSLEDKY TESTOVÁNÍ UMĚLÝCH SLZ JAK NAJÍT VNITŘNÍ KLID? VYHODNOCENÍ KLOUBNÍ PÉČE ANTI-AGE SÉRUM S VITAMÍNEM C STUDUJ ZDRÁVKU: FARMACEUTICKÝ ASISTENT ČÍM SE ZAHŘÁT V SYCHRAVÝCH DNECH? VSAĎTE NA ZÁZVOR, OBYČEJNOU VODU SE SKOŘICÍ A OBILNINOVÉ KAŠE PĚT ZNAKŮ, KTERÉ DĚDÍME PO TATÍNKOVI JAK NA VÁNOCE S MINIMEM ODPADU? MÝTY O BARVÁCH: RŮŽOVÁ UKÁZKA Z KNIŽNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
Ochrana osobních údajů
©2015-18 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz