
Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky a s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a jejich práci zveřejnil časopis Science.1
K tomu, aby savci rostli a přibírali na váze, nastupuje po jejich narození „do práce" růstový hormon, který dává pokyn játrům a periferním tkáním k produkci inzulinu podobného růstovému faktoru-1 (IGF-1), který pak podporuje orgánový a systémový růst. Výživa je pro růst rozhodující a chronická podvýživa navozuje stav, kdy orgány na růstový hormon nereagují, což se pak projevuje nízkou hladinou cirkulujícího IGF-1 a vede k zakrslosti. Nedávné studie prokázaly, že nejen živiny, ale také složky střevního mikrobiomu mohou mít rozhodující význam pro utváření dynamiky růstu hostitelského organismu.
Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR už v roce 2016 publikovali, že bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL), která je schopná podporovat růst u podvyživených zakrslých larev mouchy octomilky, má rovněž příznivé účinky na růst mláďat podvyživených myší.2
„Přestože byl náš článek z roku 2016 přelomový, ukazoval schopnost bakterie LpWJL podporovat růst ‚jen' u monoxenických myší - tedy myší, které měly ve střevech pouze tuto jednu bakterii. Nevěděli jsme, zda a jak bude podávání LpWJL ovlivňovat růst běžných, konvenčně chovaných myší, které už svůj vlastní střevní mikrobiom mají," vysvětluje Martin Schwarzer z Gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku.
.......................................
Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D. získal grant (2021-2025) Junior Star Grantové agentury České republiky na studium
„Specifické bakteriální kmeny a postbiotika odvozená od bakterií pro zmírnění dlouhodobých následků malnutrice".
.......................................
Preklinický model zakrslosti
Vědci vytvořili nový preklinický model zakrslosti, kterou vyvolali pomocí chronické podvýživy u běžných myší. Myši vystavené dietě s nízkým obsahem proteinů a tuků byly v dospělosti menší a lehčí, měly nižší hladiny cirkulujícího IGF-1 a nižší množství dělících se epiteliálních kmenových buněk v kryptách tenkého střeva.
„Na tomto modelu ukazujeme, že podávání LpWJL zlepšuje postnatální růst podvyživených konvenčních zvířat tím, že vyvolává metabolické a hormonální změny v mladém rostoucím hostiteli, které se projevují zvýšením cirkulujících hladin a aktivitou IGF-1 a inzulinu," vysvětluje Umesh Kumar Gautam, postdoktorand z výzkumné skupiny Martina Schwarzera, který se na studii podílel.
Překvapující zjištění pro vědce bylo, že není třeba podávat celou a živou bakterii. Dostatečným podnětem ke stimulaci růstu zvířat navzdory chronické podvýživě bylo podávání pouhé buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL. Výsledky dále ukazují, že pro pozorované pozitivní účinky po podání LpWJL je nezbytný vnitrobuněčný receptor NOD2 střevních epiteliálních buněk.
„Podávání buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL a také definované ligandy receptoru vrozené imunity NOD2 jsou dostatečnými bakteriálními podněty stimulujícími růst zvířat. Kromě toho jsme zjistili, že receptor NOD2 ve střevních epiteliálních buňkách je nezbytný pro LpWJL zprostředkované zvýšení proliferace střevních epiteliálních buněk, indukci genů regulovaných interferonem typu I, produkci IGF-1 a podporu postnatálního růstu u podvyživených konvenčních zvířat," upřesňuje Martin Schwarzer. Na výzkumu spolupracovaly mezinárodní týmy včetně vědců z IGFL - Institutu de Génomique Fonctionnelle de Lyon (Institut funkční genomiky v Lyonu), který společně spravují École Normale Supérieure de Lyon a CNRS, francouzské Národní výzkumné centrum.
Naděje pro podvyživené děti
Zjištění mezinárodního týmu expertů dále prohlubují znalosti o vztahu mezi bakteriemi a podvýživou a naznačují, že ve spojení s renutricí mají buněčné stěny bakterií, anebo definované ligandy receptoru NOD2, důležitý potenciál, který může zmírnit následky chronické dětské podvýživy. A to je dobrá zpráva pro více než 149 milionů dětí mladších 5 let v zemích s nízkými a středními příjmy, které trpí podvýživou.
„Naše výsledky naznačují, že kdybychom doplnili v relevantních preklinických modelech ověřená probiotika (např. LpWJL) nebo další definovaná postbiotika a spojili je se stávajícími renutričními strategiemi, můžeme potenciálně zmírnit přetrvávající růstový deficit, což je jeden z dlouhodobých důsledků podvýživy," říká Martin Schwarzer.
Zdroj: Oddělení komunikace AV ČR
Literatura:
1. Schwarzer M., Gautam U. K., Makki K., Lambert A., Brabec T., Joly A., Šrůtková D., Poinsot P., Novotná T., Geoffroy S., Courtin P., Petr Hermanová P., Matos R. C., Landry J.J.M., Gérard C., Bulteau A.-L., Hudcovic T., Kozáková H., Filipp D., Chapot-Chartier M.-P., Šinkora M., Peretti N., Gomperts Boneca I., Chamaillard M., Vidal H., De Vadder F., Leulier F.: Microbe-mediated intestinal NOD2 stimulation improves linear growth of undernourished infant mice. Science, 24 února 2023. DOI: www.science.org/doi/10.1126/science.ade9767
2. Schwarzer M., Makki K., Storelli G., Machuca-Gayet I., Srutkova D., Hermanova P., Martino M. E., Balmand S., Hudcovic T., Heddi A., Rieusset J., Kozakova H., Vidal H., Leulier F.: Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition. Science 2016, 351(6275):854-857. doi:10.1126/science.aad8588
Zapište si do diáře!
Od 9. 5. do 9. 6. 2023 proběhne speciální online konference Healthcomm Professional na téma Mikrobiom lidského těla v souvislostech. Garantem akce je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. Těšit se můžete na přednášky a problematiku: Orální mikrobiom ve zdraví a nemoci, Mikrobiom ve vztahu s farmakoterapií, Střevní mikrobiom a infekční nemoci, Mikrobiom a psychika, Mikrobiom a naše kůže a řadu dalších.
Letos se koná již 17. ročník osvětové kampaně Týden štítné žlázy. Cílem kampaně, která poběží od 25. do 31. května 2025, je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí, protože je často bezpříznakové. Včasný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. O nemocné se štítnou žlázou se stará nově čím dál víc praktiků, kteří uleví přetíženým endokrinologickým ordinacím. Neléčená porucha štítné žlázy může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost. Odborníci pak v rámci Týdne štítné žlázy upozorňují veřejnost na nové možnosti léčby.
Pokud se v následujících dnech chystáte do přírody, zpozorněte. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil mapu nejvyššího stupně aktivity klíšťat na většině území ČR. Prakticky celé území ČR je od poloviny května v nejvyšším 5. stupni „mimořádné“ aktivity klíšťat. Nejvíce případů klíšťové encefalitidy zatím letos hlásí Moravskoslezský kraj a velké nárůsty na celém území se dají očekávat v květnu. V loňském roce se v celé ČR nakazilo 670 osob, což představuje nárůst o 32 % oproti roku 2023. Riziko přisátí infikovaného klíštěte je extrémně vysoké již i v městských parcích nebo v zahradách a změna klimatu umožňuje klíšťatům přežívat dokonce ve vyšších nadmořských výškách. Pokud ještě nejste očkovaní, je možné využít tzv. zrychlené očkovací schéma – dvě dávky během 15 dnů, při němž ochrana nastu-puje již do jednoho měsíce od prvního očkování. Zdravotní pojišťovny očkování plně hradí lidem nad 50 let, ostatní na něj mohou čerpat příspěvky v rámci preventivních programů pojišťoven.
Festival Mezi ploty před více jak 30 lety (1992) otevřel prostory Psychiatrické léčebny Bohnice, které se dříve podobaly vězení, lidem z ulice i umělcům. Festival plný tance, scének a hudby propojuje širokou veřejnost se zdravotně postiženými a duševně nemocnými a bourá všechny bariéry včetně plotů mezi nimi. Během soboty 24. 5. a neděle 25. 5. vystoupí více než 100 účinkujících. Máte již svoji vstupenku? Vyhrát ji můžete aktuálně i v soutěži na Educommu. Stačí do 18. 5. 2025 vystudovat přednášky z tematické sekce Péče o duševní zdraví pro lékárníky. https://www.educomm.cz/meziploty/
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) máme během prvních čtyř měsíců roku více případů infekční žloutenky typu A (450), než bylo celkem za roky 2021 až 2023. Loni bylo evidováno za celý rok 636 případů. Nakažených je ale s největší pravděpodobností mnohem více. Onemocnění hepatitidou A se týká všech krajů, ale nejvíce jich hlásí Středočeský (87), Moravskoslezský (83) a Praha (73 případů). Nemoc se podle SZÚ kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. Nyní v Praze proto probíhá očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s osobami žijícími na ulici a uživateli drog. Inkubační doba virové hepatitidy A je 14 až 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla jeden až dva týdny před začátkem samotného onemocnění. Základem prevence důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Není povinné ani hrazené, ale řada zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá. Jeho cena se pohybuje kolem 1.700 korun za jednu vakcínu, přičemž k dlouhodobému účinku se doporučují dvě dávky.
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.