Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



BAKTERIE POMÁHAJÍ PŘI PODVÝŽIVĚ



Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky a s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a jejich práci zveřejnil časopis Science.1

K tomu, aby savci rostli a přibírali na váze, nastupuje po jejich narození „do práce" růstový hormon, který dává pokyn játrům a periferním tkáním k produkci inzulinu podobného růstovému faktoru-1 (IGF-1), který pak podporuje orgánový a systémový růst. Výživa je pro růst rozhodující a chronická podvýživa navozuje stav, kdy orgány na růstový hormon nereagují, což se pak projevuje nízkou hladinou cirkulujícího IGF-1 a vede k zakrslosti. Nedávné studie prokázaly, že nejen živiny, ale také složky střevního mikrobiomu mohou mít rozhodující význam pro utváření dynamiky růstu hostitelského organismu.

Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR už v roce 2016 publikovali, že bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL), která je schopná podporovat růst u podvyživených zakrslých larev mouchy octomilky, má rovněž příznivé účinky na růst mláďat podvyživených myší.2

„Přestože byl náš článek z roku 2016 přelomový, ukazoval schopnost bakterie LpWJL podporovat růst ‚jen' u monoxenických myší - tedy myší, které měly ve střevech pouze tuto jednu bakterii. Nevěděli jsme, zda a jak bude podávání LpWJL ovlivňovat růst běžných, konvenčně chovaných myší, které už svůj vlastní střevní mikrobiom mají," vysvětluje Martin Schwarzer z Gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku. 

.......................................

Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D. získal grant (2021-2025) Junior Star Grantové agentury České republiky na studium

„Specifické bakteriální kmeny a postbiotika odvozená od bakterií pro zmírnění dlouhodobých následků malnutrice". 

.......................................

Preklinický model zakrslosti

Vědci vytvořili nový preklinický model zakrslosti, kterou vyvolali pomocí chronické podvýživy u běžných myší. Myši vystavené dietě s nízkým obsahem proteinů a tuků byly v dospělosti menší a lehčí, měly nižší hladiny cirkulujícího IGF-1 a nižší množství dělících se epiteliálních kmenových buněk v kryptách tenkého střeva.

„Na tomto modelu ukazujeme, že podávání LpWJL zlepšuje postnatální růst podvyživených konvenčních zvířat tím, že vyvolává metabolické a hormonální změny v mladém rostoucím hostiteli, které se projevují zvýšením cirkulujících hladin a aktivitou IGF-1 a inzulinu," vysvětluje Umesh Kumar Gautam, postdoktorand z výzkumné skupiny Martina Schwarzera, který se na studii podílel.

Překvapující zjištění pro vědce bylo, že není třeba podávat celou a živou bakterii. Dostatečným podnětem ke stimulaci růstu zvířat navzdory chronické podvýživě bylo podávání pouhé buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL. Výsledky dále ukazují, že pro pozorované pozitivní účinky po podání LpWJL je nezbytný vnitrobuněčný receptor NOD2 střevních epiteliálních buněk.

„Podávání buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL a také definované ligandy receptoru vrozené imunity NOD2 jsou dostatečnými bakteriálními podněty stimulujícími růst zvířat. Kromě toho jsme zjistili, že receptor NOD2 ve střevních epiteliálních buňkách je nezbytný pro LpWJL zprostředkované zvýšení proliferace střevních epiteliálních buněk, indukci genů regulovaných interferonem typu I, produkci IGF-1 a podporu postnatálního růstu u podvyživených konvenčních zvířat," upřesňuje Martin Schwarzer. Na výzkumu spolupracovaly mezinárodní týmy včetně vědců z IGFL - Institutu de Génomique Fonctionnelle de Lyon (Institut funkční genomiky v Lyonu), který společně spravují École Normale Supérieure de Lyon a CNRS, francouzské Národní výzkumné centrum. 

Naděje pro podvyživené děti

Zjištění mezinárodního týmu expertů dále prohlubují znalosti o vztahu mezi bakteriemi a podvýživou a naznačují, že ve spojení s renutricí mají buněčné stěny bakterií, anebo definované ligandy receptoru NOD2, důležitý potenciál, který může zmírnit následky chronické dětské podvýživy. A to je dobrá zpráva pro více než 149 milionů dětí mladších 5 let v zemích s nízkými a středními příjmy, které trpí podvýživou.

„Naše výsledky naznačují, že kdybychom doplnili v relevantních preklinických modelech ověřená probiotika (např. LpWJL) nebo další definovaná postbiotika a spojili je se stávajícími renutričními strategiemi, můžeme potenciálně zmírnit přetrvávající růstový deficit, což je jeden z dlouhodobých důsledků podvýživy," říká Martin Schwarzer.

Zdroj: Oddělení komunikace AV ČR

Literatura:
1. Schwarzer M., Gautam U. K., Makki K., Lambert A., Brabec T., Joly A., Šrůtková D., Poinsot P., Novotná T., Geoffroy S., Courtin P., Petr Hermanová P., Matos R. C., Landry J.J.M., Gérard C., Bulteau A.-L., Hudcovic T., Kozáková H., Filipp D., Chapot-Chartier M.-P., Šinkora M., Peretti N., Gomperts Boneca I., Chamaillard M., Vidal H., De Vadder F., Leulier F.: Microbe-mediated intestinal NOD2 stimulation improves linear growth of undernourished infant mice. Science, 24 února 2023. DOI: www.science.org/doi/10.1126/science.ade9767
2. Schwarzer M., Makki K., Storelli G., Machuca-Gayet I., Srutkova D., Hermanova P., Martino M. E., Balmand S., Hudcovic T., Heddi A., Rieusset J., Kozakova H., Vidal H., Leulier F.: Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition. Science 2016, 351(6275):854-857. doi:10.1126/science.aad8588

Zapište si do diáře!

Od 9. 5. do 9. 6. 2023 proběhne speciální online konference Healthcomm Professional na téma Mikrobiom lidského těla v souvislostech. Garantem akce je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. Těšit se můžete na přednášky a problematiku: Orální mikrobiom ve zdraví a nemoci, Mikrobiom ve vztahu s farmakoterapií, Střevní mikrobiom a infekční nemoci, Mikrobiom a psychika, Mikrobiom a naše kůže a řadu dalších.

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

NEJATRAKTIVNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATEL V OBLASTI FARMACIE 2024

Společnost GSK získala ocenění Randstad Award 2024, když byla vyhlášena nejatraktivnějším zaměstnavatelem v České republice v oblasti farmacie a zdravotnictví. Výsledky vzešly z veřejného mínění a hodnocení zaměstnanců v nezávislém průzkum Randstad Employer Brand Research. V letošním roce se do průzkumu zapojilo 165 zaměstnavatelů v ČR. V kategorii farmacie & zdravotnictví se na dalších místech po vítězné společnosti GSK umístily společnosti Zentiva a Roche.

TÝDEN ŠTÍTNÉ ŽLÁZY 25.–31. KVĚTNA

Letošní 16. ročník osvětové kampaně Týden štítné žlázy nese podtitul „Táhneme za jeden provaz“. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o různých formách poruch štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat ty, kteří o své nemoci nevědí. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale včasný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. Endokrinologů je nedostatek, proto se o nemocné stará čím dál víc praktiků. Do jejich péče přejde až pětina pacientů. V České republice je Týden štítné žlázy odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP a podpořen společností Merck.

SVĚTOVÝ DEN HYPERTENZE

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti. Hlavními rizikovými faktory jsou kouření, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak. Na nebezpečí a fatální důsledky zvýšeného krevního tlaku upozorňuje Světový den hypertenze, který připadá na 17. května. Arteriální hypertenze je definována jako opakované zvýšení krevního tlaku ≥ 140/90 mmHg naměřené minimálně při dvou různých návštěvách v ordinaci lékaře. Úkolem Světového dne hypertenze je upozornit na význam udržování krevního tlaku v optimálních mezích, respektive upozornit na rizika, která přináší vysoký krevní tlak.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY