Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



AŽ TŘETINA NAKAŽENÝCH ČECHŮ CHYTLA COVID-19 V PRÁCI. NEJČASTĚJI ZDRAVOTNÍCI A UČITELÉ



„Z dostupných dat vyplývá, že zhruba třetina osob nakažených koronavirem v loňském roce se mohla infikovat v zaměstnání," říká prof. MUDr. Milan Tuček, CSc., přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Mezi profese, u nichž docházelo k nákaze v zaměstnání nejčastěji, patří kromě sester, učitelů a sociálních pracovníků třeba také úředníci. Podle prof. Tučka má dodržování hygienických opatření právě v zaměstnání nadále velký význam.

Prof. Milan Tuček z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK vychází ve své studii z registru infekčních nemocí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (Informačního systému infekčních nemocí, ISIN). „Trasovat, a tedy i určovat místa přenosu koronavirové nákazy lze s rostoucím počtem případů obtížně. Z informací v registru ISIN můžeme nicméně vyčíst, jak často mohlo docházet k infekcím na pracovišti, respektive při výkonu povolání," vysvětluje prof. Tuček, který svá zjištění publikoval ve vědeckém časopise Central European Journal of Public Health.

Ze 732 202 covidových případů evidovaných v ISIN v období od loňského března do konce roku 2020 jich bylo na základě prokázaného výskytu viru na pracovišti a typu pracovního prostředí zařazeno 64 587 (9 %) do kategorie „pravděpodobná pracovní nákaza". To jinými slovy znamená, že tyto nakažené osoby se s největší pravděpodobností infikovaly přímo v zaměstnání. Neznamená to ovšem, že všem těmto osobám lze uznat covid-19 za nemoc z povolání.

Dalších 184 384 (25 %) případů spadá do kategorie „pracovní kontakt", která zahrnuje případy, kdy nakažená osoba byla v kontaktu s koronavirem na pracovišti, ale přímou nákazu nelze předpokládat s jistotou. „S tím, jak na podzim rostl počet případů, přibývalo také nákaz mimo pracoviště. Mimopracovní nákazy převážily, ale celkově zhruba třetina nakažených osob se mohla covidem-19 nakazit v zaměstnání. Riziko, že se v práci nakazíte, bylo tedy značné a dodržovat protiepidemická opatření na pracovištích má velký smysl," zdůrazňuje Milan Tuček. Řada firem také proto podle jeho zkušeností testovala své zaměstnance dříve, než jim to bylo nařízeno ministerstvem.

Nemocí z povolání bude zřejmě přibývat

Nemoc z povolání je pojmem medicínsko-právním. Český právní řád se zabývá otázkou nemocí z povolání v řadě předpisů, vlastní definici pojmu nemoci z povolání a jejich výčet uvádí nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Pro naplnění pojmu nemoci z povolání musí být splněny podmínky uvedené v Seznamu nemocí z povolání. Příslušné předpisy se vztahují i k onemocnění Covid-19, kdy výskyt tohoto onemocnění nevyvolal potřebu jejich úpravy.

......

V České republice je možné za přesně stanovených podmínek uznat covid-19 za nemoc z povolání. V loňském roce tomu tak bylo u 150 nakažených osob, většinou zdravotníků.

......


Lidé podle prof. Tučka často o této možnosti nevěděli nebo si neuvědomili, že ji mohou využít a nárokovat tak odškodnění. Samotná nákaza na pracovišti k tomu ale nestačí. Je třeba doložit ze zdravotní dokumentace klinický obraz průběhu onemocnění, laboratorní průkaz nákazy (antigenní nebo PCR), a k tomu musí epidemiolog hygienické stanice uznat, že na daném pracovišti existuje zvýšené riziko přenosu nákazy oproti běžnému riziku v populaci, a to i v době komunitního šíření nákazy. 

Kdo odesílá osobu k poskytovateli uznávajícímu nemoci z povolání?

Každý ošetřující lékař má povinnost odeslat osobu, u níž na základě odborného vyšetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání, k příslušnému poskytovateli uznávajícímu nemoci z povolání. Formulář žádosti je stejný jako žádost o jakékoliv jiné konziliární vyšetření, tj. Poukaz na vyšetření/ošetření. Odeslat osobu k uznání nemoci z povolání může i zaměstnavatel, pokud má důvodné podezření, že by se u dané osoby mohlo jednat o nemoc z povolání. Žádost může podat i sama osoba, pokud má podezření, že jí v souvislosti s prací vznikla nemoc z povolání. Žádost o posouzení možné nemoci z povolání lze podat i zpětně.

Covid-19 jako nemoc z povolání se tak týká především zdravotníků, kteří ošetřovali covidové pacienty nebo pracovali s inkriminovaným biologickým materiálem.

„Pro uznání zvýšeného rizika nákazy nepostačuje samotný fakt, že pracujete v nemocnici," upřesňuje prof. Tuček a dodává, že Česká republika patří v uznávání nemocí z povolání spíše mezi země s citlivým přístupem, jako jsou třeba Německo nebo Itálie.

Jaké jsou základní podklady?

  • jedná se o výsledky objektivních lékařských vyšetření potvrzujících diagnózu, včetně stupně závažnosti onemocnění (zejména kopie zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře vrozsahu potřebném kposouzení nemoci včetně údajů o trvání karantény event. pracovní neschopnosti, výsledky laboratorních vyšetření na SARS-CoV2 a nálezy odborných lékařů týkajících se řešeného onemocnění, vč. rentgenových snímků, pokud byly provedeny),
  • ověření orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice), že posuzovaná osoba před vznikem předmětného onemocnění pracovala za podmínek, za nichž nemoc zpovolání vzniká.

Kdo vydává lékařský posudek o nemoci z povolání?

Kompetentní vydávat lékařské posudky o uznání nemoci z povolání jsou pouze poskytovatelé s povolením Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání. Lékařský posudek musí být prokazatelně předán posuzované osobě a osobě, které z posudku vznikají povinnosti (tj. zaměstnavateli), které mohou v odůvodněných situacích uplatnit návrh na jeho přezkoumání prostřednictvím poskytovatele, který lékařský posudek vydal.

Odškodnění

Výše odškodnění je závislá na více faktorech, například na rozsahu poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčby, výši výdělku atd.

Obecně může zaměstnanec s uznanou nemocí z povolání podle zákoníku práce uplatňovat tyto nároky:

  • ztrátu na výdělku
  • bolest a ztížení společenského uplatnění
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  • věcnou škodu

Při úmrtí zaměstnance následkem nemoci z povolání zaměstnavatel poskytne náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění a náhradu věcné škody.

Podle prof. Milana Tučka žádostí o uznání covidu-19 za nemoc z povolání v letošním roce přibývá. V jednotlivých krajích už ministerstvem pověřená zdravotnická pracoviště, většinou ve fakultních nemocnicích, registrují stovky žádostí.

Zdroje: Tisková zpráva 1. LF UK, Informace Ministerstva zdravotnictví k uznávání onemocnění Covid-19 za nemoc z povolání

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME