Austrálie je v očích většiny světa fascinujícím mixem nezkrocené divočiny, moderního životního stylu, a hlavně klokanů a surfařů. A ragby je tu vnímáno téměř jako náboženství. Australané věří na blahodárný vliv pohybu - najdete zde stovky kilometrů cyklostezek, veřejná venkovní fitness hřiště a čisté parky, které jsou neustále sportovně využívány. Jejich strava kombinuje čerstvé lokální suroviny s vlivy z Asie a Středomoří. Austrálie se sice nevešla do elitní pětky tzv. Blue Zone, ale v žebříčcích naděje dožití (Life Expectancy) se pravidelně umisťuje v první desítce na světě. 

V historii i současnosti zde nacházíme také výrazné postavy, které v oblasti medicíny a ochrany lidského zdraví zanechaly lidstvu velmi silnou stopu. Často australští vědci stáli u zrodu věcí, které dnes považujeme za samozřejmé. Například za běžným ultrazvukem, který se používá v těhotenství, stojí Australané George Kossoff a David Robinson, kteří již v 70. letech minulého století vyvinuli první komerčně úspěšné skenery. Příběh začal založením sekce ultrazvukového výzkumu v roce 1959 v rámci Commonwealth Acoustic Laboratories. Během několika let se skupina stala jednou z předních výzkumných skupin ultrazvuku na světě.

Mezi Australany nalezneme hned několik laureátů Nobelovy ceny

Sir Howard Walter Florey (1898 - 1968) je pravděpodobně nejvýznamnější australský vědec. Profesí patolog a farmakolog, kterému byla v roce 1945 (spolu s Flemingem a Chainem) udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu za objev penicilinu. To on přenesl „Flemingův" objev penicilinu z laboratoře do masové výroby. Bez něj by antibiotika nebyla dostupná tak, jak je známe dnes. Vyvinul techniky pro pěstování, čištění a výrobu léku, testoval jeho toxicitu a účinnost na zvířatech a provedl první klinické studie. Florey se kromě penicilinu věnoval i výzkumu cefalosporinu nebo problematice antikoncepce.

Odhaduje se, že Floreyho objevy zachránily přes 80 milionů životů, i proto ho australská vědecká a lékařská komunita považuje za jednu ze svých největších osobností.

.................

V roce 2005 získali Barry Marshall (nar. 1951) a Robin Warren (1937 - 2024) Nobelovu cenu za zjištění, že za většinou žaludečních vředů nestojí kořeněné jídlo nebo stres, ale bakterie Helicobacter pylori (H. pylori). Marshall byl tak odhodlaný to dokázat, že H. pylori sám vypil, aby si vyvolal vřed a následně se vyléčil antibiotiky. Jeho objevy umožnily dále průlom v pochopení kauzální souvislosti mezi infekcí H. pylori a rakovinou žaludku.

V roce 2007 byl Marshall jmenován spoluředitelem Marshallova centra pro výzkum a vzdělávání v oblasti infekčních nemocí, založeného na jeho počest. Kromě výzkumu H. pylori centrum provádělo rozmanitý výzkum v oblasti identifikace a sledování infekčních nemocí.

Právě Warren pomohl vyvinout vhodný diagnostický test, tzv. dechový test, pro detekci H. pylori u pacientů s vředovou chorobou. V roce 2006 byl natočen australský dokument o cestě Warrena a Marshalla k Nobelově ceně s názvem „Průvodce vítěze k Nobelově ceně".

.................

Americká bioložka australského původu, Elizabeth Blackburn (nar. 1948), se stala první Australankou s Nobelovou cenou (2009). Spolu s Carol W. Greiderovou a Jackem W. Szostakem objasnila, jak telomery chrání naši DNA a jak enzym telomeráza ovlivňuje stárnutí a rakovinu. Rozsáhlý výzkum účinků chromozomální ochrany telomerázou a jejího dopadu na buněčné dělení se stal revolučním objevem v oblasti molekulární biologie. Přidání telomerázy do buněk, které tento enzym nemají, prokázalo, že obchází limit buněčného stárnutí v těchto buňkách, čímž spojuje tento enzym se sníženým buněčným stárnutím. Předpokládá se také, že telomery hrají důležitou roli u některých typů rakoviny, včetně rakoviny slinivky břišní, kostí, prostaty, močového měchýře či plic.

V posledních letech Blackburnová s kolegy zkoumají vliv stresu na telomerázu a telomery. Jejich studie mj. naznačují, že chronický psychický stres může urychlit stárnutí na buněčné úrovni. Například, že násilí ze strany intimního partnera zkracuje délku telomer u zneužívaných žen oproti nikdy nezneužívaným ženám. Blackburnová dále prosazuje, že má „neštěstí" v životě rovněž vliv na zkracování telomer. Ve studii provedené na rozvedených párech byla délka jejich telomer výrazně kratší ve srovnání s páry v harmonických vztazích.

XII. 3D 360° online kongres - SYDNEY
18. 3. - 16. 4. 2026

Zveme vás na první 3D 360° online kongres roku 2026, tentokrát s fascinujícím pohledem na Sydney. Na město ikonické architektury, nádherných pláží a multikulturní atmosféry. Kongres propojuje moderní technologie s kvalitním odborným obsahem a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska.

Pro registraci a vstup zdarma klikněte na banner a použijte kód: PHAR26SY

Farmaceutka s vazbou na Čechy

Mezinárodně uznávaná expertka na klinickou farmacii a bezpečnost užívání léků, která úzce spolupracuje s evropskými univerzitami včetně českých, to je Lisa Pontová. Působí jako profesorka na University of Technology v Sydney a její výzkum se točí zejména kolem farmakovigilance a efektivity užívání léčiv. Specializuje se na rizika spojená s užíváním velkého množství léků současně, což je typické pro seniory. Lisa Pontová má velmi silné a dlouhodobé vazby na české akademické prostředí, konkrétně na Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kde spolupracuje se skupinou Klinické farmacie a geriatrické farmakoterapie. Pravidelně se účastní konferencí v ČR a podílí se na společných mezinárodních publikacích. Lisa Pontová je úzce spjata především s projektem InoMed, což je jeden z nejvýznamnějších vědeckých počinů v oblasti klinické farmacie v České republice posledních let.

-red-