Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ARTERIÁLNÍ PLICNÍ HYPERTENZE



Plicní arteriální hypertenze (PAH) postihuje muže i ženy všech věkových kategorií. Kromě zdravotních komplikací má nemoc i výrazný socioekonomický dopad. Přibližně 81 % pacientů pobírá v produktivním věku invalidní důchod, dvě třetiny z nich dokonce nejvyšší, třetí stupeň. Jen 31 % nemocných je ekonomicky aktivních a pouze 14 % z nich pracuje na plný úvazek. PAH je často diagnostikována pozdě, protože její příznaky jsou zpočátku velmi nespecifické.

Problémy s dýcháním začal mít Martin (55) z Loun před pěti lety - poté, co prodělal covid-19.

„Dlouho jsem tomu nevěnoval pozornost. Zadýchávání jsem přičítal právě covidu," říká Martin.

Potíže ale přetrvávaly a trápily ho stále častěji, v práci i doma. Martin zpozorněl až po třech měsících, kdy už nedokázal vyjít bez zastávky schody ke svému bytu.

„Vede k němu jen 15 schodů. Musel jsem si ale vždy dvakrát odpočinout, než jsem je vyšel," popisuje. 

Martin se proto v březnu roku 2021 objednal na vyšetření do plicní ambulance na poliklinice v Praze. Příčinu zadýchávání tam však neodhalili.

„Paní doktorka mi na zmírnění obtíží předepsala kortikoidy a doporučila mi inhalace. To vše sice na nějakou dobu pomohlo, po pár týdnech se ale problémy s dýcháním vrátily," vzpomíná Martin. Ošetřující lékařka ho proto odeslala na podrobnější vyšetření do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde se dostal do péče doc. MUDr. Hikmeta Al-Hitiho, Ph.D.

Martin v nemocnici podstoupil katetrizaci - zákrok, při kterém se měří krevní tlak v plicích. „Lékaři zjistili, že u mě dochází k velkému vzestupu krevního tlaku v plicních cévách. Vysvětlili mi, že jedná o tzv. idiopatickou plicní arteriální hypertenzi - nemoc, při které se správně neokysličuje krev v plicích. Proto jsem se zadýchával," upřesňuje Martin.

.............................

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné, progresivní a nevyléčitelné onemocnění plicních cév (arteriol). Příznaky jsou zpočátku velmi nespecifické a připomínají běžnější srdeční nebo plicní problémy:

  • Dušnost; zpočátku jen při zátěži, později i v klidu. Je to hlavní a nejčastější příznak
  • Únava a slabost
  • Závratě a mdloby (synkopy), zejména při námaze, kvůli sníženému průtoku okysličené krve do mozku
  • Otoky dolních končetin v důsledku selhávání pravé srdeční komory
  • Bolest na hrudi a bušení srdce (palpitace)
  • Namodralé zbarvení rtů a kůže (u pokročilých stadií)

.............................

V IKEM Martinovi ihned nasadili léčbu a jezdil na pravidelné kontroly. Potíže s dechem měl ale stále, a to i při minimální zátěži.

„Musel jsem přestat chodit do práce, nebylo to možné. Skončil jsem v plném invalidním důchodu," popisuje.

Jeho zdravotní stav se zlepšil až poté, co mu léčivou látku začala v pravidelných intervalech dávkovat malá pumpa, kterou Martin nosil stále u sebe.

„Vedla z ní tenká hadička do podkoží v břiše. Každých 6 týdnů se přepichovala na jiné místo na břiše," doplňuje Martin.

Později mu v nemocnici zavedli do těla ještě čip, který dokáže změřit krevní tlak v plicích.

„Doma mám speciální podložku a ovladač. Když si na ni lehnu a ovladačem ji aktivuji, podložka hodnotu krevního tlaku sejme a data odešle do IKEM. Pan docent Al-Hiti tak má přesný přehled o tom, jak se můj krevní tlak vyvíjí, a podle toho upravuje dávky léku," popisuje Martin, který po zavedení čipu odesílal data do nemocnice každý den.

V roce 2024 Martinovi lékaři změnili způsob terapie. Nové léky fungovaly tak dobře, že mu o několik měsíců později mohli z těla vyjmout pumpu.

„Od té doby chodím do IKEM už jen na injekce, a to jednou za tři týdny. Čip mám stále a hodnoty krevního tlaku v plicích posílám do nemocnice dvakrát týdně. Je neuvěřitelné, jak léčba za posledních pár let pokročila," usmívá se Martin, jehož zdravotní stav je v současné době stabilizovaný. Problémy s dechem má jenom při vyšší zátěži.

„Za posledních 30 let došlo k výraznému pokroku v komplexním přístupu k léčbě plicní arteriální hypertenze, a to díky pochopení nových patofyziologických cest s následnou moderní farmakoterapií. Došlo také ke zlepšení screeningu rizikových skupin nemocných. Důležité je vědět, že PAH nemá specifické příznaky, a proto se často rozpoznává pozdě. Nejčastějšími potížemi nemocných s PAH jsou progredující námahová dušnost a malá výkonnost. Při podezření na PAH je kromě anamnézy a fyzikálního nálezu důležité provedení echokardiografického vyšetření. Klíčovým vyšetřením, které se provádí ve specializovaném centru, je pravostranná srdeční katetrizace. Ta umožní potvrzení přítomnosti PAH (nebo jiného typu plicní hypertenze) a dovoluje odhadnout prognózu. Součástí vyšetření při potvrzení PAH je i tzv. test plicní vazoreaktivity, který pomáhá určit vhodný druh léčby. Vzhledem k tomu, že léčba PAH je složitá a vyžaduje časté hemodynamické monitorování, měla by se soustřeďovat do vysoce specializovaných center s dlouhodobými zkušenostmi s testováním reverzibility PAH. Tato centra by měla poskytovat i konzultační služby a pomáhat při diagnostice PAH," komentuje problematiku plicní arteriální hypertenze doc. MUDr. Hikmet Al-Hiti, Ph.D., koordinátor centra pro léčbu plicní hypertenze v IKEM.

.............................

Centrum pro léčbu plicní hypertenze Kliniky kardiologie IKEM patří mezi tři akreditovaná centra v České republice, která se zabývají touto problematikou. Centrum se zabývá komplexní diagnostikou všech forem plicní hypertenze a léčbou plicní arteriální hypertenze. Je partnerem všech zdravotních pojišťoven působících na území České republiky.

.............................

Zdroj: MaVe PR

ŽIVOT S BECHTĚREVEM

NEOBVYKLÉ PŘÍZNAKY INFARKTU

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu. Kód od Magazínu pro volný vstup je MAG25SL.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME