ANTIBIOTIKA JSOU ČASTO ZNEUŽÍVÁNA A NADUŽÍVÁNA



V listopadu proběhl Evropský antibiotický den a Světový antibiotický týden. Česká lékárnická komora pořádala Antibiotický týden v prostředí lékáren. Dá se říct, že ústředním tématem všech akcí je nebezpečí antibiotické rezistence. Antibiotika jsou totiž často zneužívána a nadužívána, a tím ztrácejí svou sílu.

Státní zdravotní ústav kvůli tomu zahájil preventivní kampaň. Akci s názvem „Prevence antibiotické rezistence" odstartoval reprezentativní průzkum agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 na vzorku 2000 respondentů. Prozrazuje, že o pojmu ´antibiotická rezistence´ u nás neslyšela ani polovina dotazovaných (pouhých 43,5 %). Téměř 30 procent respondentů tohoto výzkumu se domnívá, že antibiotika zabíjejí viry. Skoro 11 procent je přesvědčeno, že účinkují proti nachlazení, a 37 procent si myslí, že antibiotika umějí zkrátit dobu jeho léčby. Ani jedno není pravda. 

Dle vyjádření doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika v SZÚ se na léčbu příznaků nejrůznějších respiračních onemocnění antibiotika zneužívají nejčastěji, přitom jen v menšině jde o bakteriální infekci.

Dle jejího názoru je důležité vysvětlit, proč je u antibiotik zásadní užívat je v poměrně přesných časech a proč je nutné je dobrat. Antibiotika neúčinkují na pacienta, antibiotika účinkují na bakterie. A to má přesná pravidla, která závisí na vstřebávání antibiotik. Na tom, jak dlouho se v organismu udrží potřebná hladina antibiotik, se odvíjí od koncentrace antibiotik v místě infekce a od vnímavosti bakterie. Jakmile koncentrace klesne, už nebude účinné. Tím umožní bakteriím, aby se namnožily. Takže se musí pravidelně posilovat dávka, je nutné dodržovat dávku i interval, aby se bakteriím znemožnilo se znovu namnožit. Na tom závisí úspěch terapie. Je nutné zdůraznit, že délku léčby řídí lékař, ne pacient.

Průzkum také potvrdil, že šíření osvěty je důležité. Jedním z informačních kanálů mohou být lékárníci, kteří mohou upozornit na chyby při užívání antibiotik. Např. pokud pacienti uvažují o antibiotiku v neindikovaných případech, užívají léky ze zásoby doma (např. ATB nedobraná v předchozím onemocnění) nebo dokonce antibiotika, která byla původně předepsaná jinému členu rodiny. Lékárníci pomáhají při edukaci o správném užívání. Důležité je proto v lékárnách kromě upozornění jako např. na lačno, ne kyselé, ne s mléčnými produkty, vyvarovat se alkoholu a další, ale i upozornění na to, aby nevynechávali dávky a užívali svůj přípravek po celou dobu stanovenou lékařem, dobrali celé balení nebo do návštěvy lékaře a zbytek odevzdali v lékárně. Lékárník je zároveň poslední možností kontroly předepsaných antibiotik a dávkování.

Autor průzkumu, MUDr. Filip Brodan, v rozhovoru pro Deník N1 uvedl, že lidé dle výsledků průzkumu nerozlišují původce infekce. Zda jestli je bakteriální nebo virová. Jejich odpovědi pramení z nějaké historické zkušenosti, kdy měli lidé antibiotika „při nachlazení", po dvou dnech se jim udělalo výrazně lépe, a oni jsou tak přesvědčeni, že to zafungovalo. Udělalo by se jim sice lépe i bez nich, ale už si to spojili. Antibiotika jsou tak v populaci spojována i proti léčbě nachlazení. Takže dostanou antibiotika na nemoci, které z principu neřeší. Antibiotika jsou vázána na předpis lékaře. Vypadá to, že odpovědnost je hlavně na lékaři. Na druhou stranu často ale lidé antibiotika po lékaři přímo vyžadují. Jak z toho ven? Nejlépe vyšší informovaností veřejnosti o rezistenci a správném užívání antibiotik.

Výsledky osvětových kampaní totiž jednoznačně vypovídají, že mají smysl. V letech 2000 až 2007 probíhala jedna z nich ve Francii a během ní se skutečně radikálně snížil počet předepisovaných antibiotik o desítky procent.

Pro Filipa Brodana je ve výzkumu zajímavé pozorovat skupinu mladých lidí do pětadvaceti let. Více riskují a více dělají věci po svém. Když je jim líp, vysadí léčbu. Myslí si, že je to dané tím, že ti lidé mají v dospívání málo zkušeností, nepotkali se tolik s nemocemi, do dospělosti za ně rozhodovali jiní, sami ještě děti nemají, tak se o to ani příliš nezajímají.

Další zarážející informací je, že až 20 % mužů v klidu vysadí antibiotika podle vlastního uvážení. Četnost dřívějšího vysazování antibiotik nahrává hypotéze, že si dost lidí antibiotika nechává na budoucí použití, až půlka dotazovaných! A když máte antibiotika v lékárničce, sáhnout po nich, když je vám špatně, je mnohem snazší, než zavolat a jít k doktorovi. 

Ze zdrojů zpracoval pro Magazín Mgr. Karel Šlegr

Reference:

1. https://denikn.cz/715385/zneuzivame-je-a-naduzivame-tim-oslabujeme-jejich-moc-antibioticka-rezistence-zabiji-varuji-experti/


Jaký je vývoj nových antibiotik a na další otázky se v Educomm studiu ptá Mgr. Karel Šlegr přímo paní docentky Žemličkové. Nenechte si ujít další vysílání Educomm studia na www.educomm.cz

Zpět