Antibiotika jsou klíčovým objevem medicíny a život zachraňující léčbou. Dnes ale rezistence bakterií vůči antibiotikům představuje jednu z jejích nejtěžších výzev a WHO ji považuje za vůbec jednu z nejvážnějších hrozeb veřejného zdraví. V posledních letech se nejen v České republice rozmohlo nadužívání a nesprávné užívání antibiotik, což zvýšilo nárůst rezistentních kmenů způsobujících obtížně léčitelné infekce. Spotřeba antibiotik v Česku rapidně stoupá a řadíme se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy.

Bez antimikrobiálních léčiv bychom nebyli schopní provádět řadu rutinních chirurgických zákroků nebo ochránit křehké nemocné. Bakterie jsou ale evolučně velmi přizpůsobivé a na mnoho antibiotik si vytvořily odolnost. Geny, které jim tuto odolnost dávají, se navíc mezi bakteriemi rychle šíří a často se přenášejí i mezi různými druhy. Tyto multirezistentní bakterie, známé jako superbakterie, jsou proto velkým problémem po celém světě.

 „Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let," upozorňuje MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Zbytečné nasazování léčiv - antibiotika viry nezabijí

Jednou z nejzásadnějších příčin šíření antibiotické rezistence je nadužívání a nesprávné používání antibiotik. Zbytečné nasazování antibiotické léčby má několik příčin. Nedostatečně informovaní pacienti často na lékaře tlačí, aby jim antibiotika předepsal, neboť mají dojem, že se jim rychleji uleví. Podle průzkumu z roku 2021 podání antibiotik po svém lékaři požadovalo až 40 % pacientů.

„Řada běžných infekcí, především infekcí dýchacích cest, se kterými pacienti své praktické lékaře navštěvují nejčastěji, je přitom způsobena viry. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden," popisuje MUDr. Adámková.

Primářka Adámková uvádí některé příklady z četných dotazů pacientů, kteří se dožadovali antibiotické léčby:

• ...ale minule mi antibiotika pomohla, proč je teď nepotřebuji? Pacienti často přikládají antibiotikům úspěch z předchozí léčby, i když mohlo jít o virové onemocnění, které se zlepšilo přirozeným průběhem.
• Když mám zvýšené/hraniční hodnoty CRP, tak přeci mám bakteriální infekci a potřebuji antibiotika, že? Test CRP také není plně vypovídající. Existuje šedá zóna, kde se může pohybovat i silná virová infekce, případně lehká bakteriální, ale přesto není třeba nasazovat antibiotika okamžitě. Test CRP není specifický pouze pro bakteriální infekci, jedná se o průkaz „nějaké" zánětlivé odpovědi, která ani nemusí být vyvolána infekcí. U těžších virových infekcí jsou běžně hodnoty CRP zvýšené a antibiotika lékař nepředepisuje.
• A co když se mi viróza zkomplikuje, není lepší začít s antibiotiky rovnou? Pacienti mohou mít obavu, že čekání na zlepšení bez léčby může zhoršit jejich stav, a chtějí preventivně antibiotika. Všeobecně je velký problém s užíváním antibiotik preventivně - nefunguje to.
• Ale kašel už mám týden, antibiotika by mi určitě pomohla! Chroničtější symptomy jako dlouhotrvající kašel nebo rýma bývají mylně považovány za znak bakteriální infekce. Je třeba si uvědomit, že různá onemocnění dýchacích cest trvají různě dlouho. V případě infekcí průdušek nebo průdušnice symptomy, jako je kašel, přetrvávají minimálně tři týdny a antibiotika tuto dobu v žádném případě nezkrátí. Při déle trvajícím kašli (déle než tři týdny) je třeba pátrat po příčině, protože se může jednat o projev závažného neinfekčního onemocnění a antibiotika situaci opět nevyřeší.

Lékaři předepisují antibiotika nesprávně

Někteří lékaři antibiotickou léčbu předepisují automaticky, aniž stanoví původce. Nemocní pak mohou vystřídat několik různých antibiotik, než se „trefí" a infekci se podaří potlačit. Důsledkem je vznik a šíření rezistentních bakterií, kdy dochází ke zhoršení účinnosti antibiotické léčby nejen u běžných infekcí, ale i u těžkých infekčních onemocnění. Pro předcházení těmto problémům je proto nutná také opakovaná edukace lékařů o správné praxi v předepisování antibiotik.

Důležitou úlohu v prevenci nadužívání antibiotik mají však i lékárníci

Nezastupitelní jsou lékárníci při edukaci pacienta, kterého by měli při vydání léčiva poučit o správném užívání. Zejména je nutné, aby pacient dodržel dobu léčby nastavenou lékařem. Některým pacientům je také třeba trpělivě opakovaně vysvětlovat, že si nespotřebovaná antibiotika nemají schovávat „na horší časy" a nasazovat si je při příštím onemocnění bez doporučení lékařem.

Havas PR

Literatura a zdroje:
1. Klinická doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi: www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni
2. Informace pro laickou veřejnost: www.antibiotickarezistence.cz
3. Rizika a hrozby. Důvěřuj svému lékaři. Státní zdravotní ústav. www.antibiotickarezistence.cz/rizika-a-hrozby
4. GBD 2021 Antimicrobial Resistance Collaborators. Global burden of bacterial antimicrobial resistance 1990-2021: a systematic analysis with forecasts to 2050. Lancet 2024 Sep 13: S0140-6736(24)01867-1