Letní tropická vedra na straně jedné, klimatizace a vychlazená auta na straně druhé - teplotní extrémy představují zátěž i pro zdravého člověka, natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto varují - v létě buďte obzvláště opatrní, nepřeceňujte síly, ať vaše dovolené neskončí předčasně v nemocnici.

Předseda českých kardiologů prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, upozorňuje na základní pravidla, která by měli kardiaci v létě dodržovat.

1. Vyvarujte se teplotních extrémů

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky tvoří pro kardiaky nebezpečný mix. Lidé s nemocným srdcem by měli v horku omezit fyzickou zátěž, vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla. 

„U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může velká ztráta tekutin pocením vést k velkým poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí. Je proto dobré dbát na dostatečnou hydrataci," vysvětluje prof. Linhart.  

Důležité je také se vhodně, tedy ne příliš teple, obléci. 

2. Pozor na klimatizaci

Od tropických teplot dokáže kardiakům stejně jako zdravým lidem na chvíli ulevit klimatizace, ale ti, kdo mají potíže se srdcem, ji musí používat s větší rozvahou. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by proto neměl být větší než 7 °C. Pobyt v přechlazené místnosti může způsobit kromě typické rýmy a ucpaných dutin i závažnější potíže.

„Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit," doplňuje kardiolog.

3. Na dovolenou přibalte informace v angličtině

Lidé s nemocným srdcem by měli na svůj zdravotní stav myslet i při plánování dovolené. „Pacienti by si měli být vědomi, že kvalitní lékařská péče není všude samozřejmostí. A s ohledem na to vybírat destinace, kde je zdravotní systém v dobré kondici. Do kufru je dobré si přibalit papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině," říká prof. Linhart a dodává: „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven."

......

Jeden ze čtyř pacientů s infarktem má atypické příznaky, jako jsou dýchací potíže, extrémní vyčerpání a bolesti břicha. Podle studie¹, která byla v květnu zveřejněna v European Heart Journal - Acute Cardiovascular Care, u pacientů s atypickými příznaky byla větší pravděpodobnost, že zemřou do 30 dnů, ve srovnání s těmi, kteří popsali symptom bolesti na hrudi.

......

4. Bouřky a nemocné srdce - v Čechách se jich nebojte!

Do jaké míry ovlivňují změny tlaku a počasí kardiovaskulární systém? Mohou způsobit větší počet infarktů? Tyto otázky si kladou odborníci neustále. Podle prof. Linharta se ale kardiaci českých bouřek bát nemusí: „Prudké poklesy i vzestupy atmosférického tlaku sice vliv na vyšší četnost infarktu mají, ale hlavně v podzimních a zimních obdobích. Česká republika zatím nepatří k zemím s tak vysokými teplotními maximy v létě."

5. Nepřeceňujte síly, se sportem opatrně

V horkých letních dnech je i krátká procházka namáhavá. Lidé s nemocným srdcem by tak větší fyzické výkony měli odložit na chladnější dny. Lékaři při vyšších teplotách doporučují vynechat náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne. 

......

Paradox fyzické aktivity

První velká studie² prokazující, že pohybová aktivita ve volném čase a fyzická aktivita z povolání mají opačné a nezávislé souvislosti s rizikem kardiovaskulárních chorob a dlouhověkostí, byla publikována v dubnu 2021 v European Heart Journal, časopisu Evropské kardiologické společnosti.

„Rychlá, 30minutová procházka prospěje vašemu zdraví zvýšením srdeční frekvence a zlepšením vaší kardiorespirační kondice, zatímco vyšší pracovní fyzická aktivita často dostatečně nezvyšuje srdeční frekvenci ke zlepšení kondice a je spojena se zvýšenými riziky," konstatují autoři studie.

......

6. Vybavte si lékárničku

Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani při dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Platí to i v případě, že má pacient pocit, že mu léky nedělají dobře. Některé přípravky mohou totiž při náhlém vysazení vést k prudké a nežádoucí reakci organismu," říká prof. Linhart.

Zdroje: MaVePR, www.escardio.org

Literatura: 
1. Amalie Lykkemark Møller, Elisabeth Helen Anna Mills, Filip Gnesin, Britta Jensen, Nertila Zylyftari, Helle Collatz Christensen, Stig Nikolaj Fasmer Blomberg, Fredrik Folke, Kristian Hay Kragholm, Gunnar Gislason, Emil Fosbøl, Lars Køber, Thomas Alexander Ger Pedersen, Vliv prezentace symptomů infarktu myokardu na nouzovou reakci a přežití, European Heart Journal. Akutní kardiovaskulární péče , 2021 ;, zuab023, https://doi.org/10.1093/ehjacc/zuab023 
2. Andreas Holtermann, Peter Schnohr, Børge Grønne Nordestgaard, Jacob Louis Marott, Paradox tělesné aktivity u kardiovaskulárních chorob a úmrtnosti ze všech příčin: současná kodaňská studie obecné populace s 10 0446 dospělými, European Heart Journal , svazek 42, vydání 15, 14. dubna 2021, Strany 1499-1511, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehab087

Fotografie od uživatele Kindel Media ze služby Pexels