Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ALERGIE NA HMYZÍ JED



Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého.

Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví, navenek se totiž projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. K bodnutí včelou, vosou nebo sršní nedochází během života často - většina lidí se kontaktu s tímto hmyzem intuitivně vyhýbá. Pokud k němu ale dojde, tělo na vypuštěný jed obvykle reaguje obranně. Typická je místní reakce v podobě svědivého pupenu, zarudnutí nebo mírného otoku v okolí vpichu (do velikosti 10 cm). Pro zmírnění příznaků stačí vytáhnout případné žihadlo, ledový obklad a pupen potřít protisvědivým gelem.

U alergika může jít o minuty

Pokud je ovšem člověk na hmyzí jed alergický, reakce může být intenzivnější, a to v podobě rozsáhlého otoku, svědění po těle nebo kopřivky.

 „Jako první pomoc při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat," popisuje lékařka Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB. 

Reakce většinou není nebezpečná, pokud však postupuje nebo přetrvává, je třeba zpozornět. V krajním případě může dojít k anafylaktickému šoku - prudké systémové reakci, která postihuje kožní, kardiovaskulární, respirační či trávicí systém a může být i smrtelná. Hmyzí jed je společně s léky a potravinami jeho nejčastějším spouštěčem.

Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci

Laboratoře SYNLAB provedou v Česku ročně desítky tisíc alergologických testů. Alergii na hmyzí jed prověřovali v loňském roce v rámci více než 30 000 vyšetření. Vzorky k nim putovaly od lékařů i samoplátců. Citlivost na hmyzí jed byla prokázána u necelých 17 % (16,8 %) testovaných. Podíváme-li se na detail jednotlivých alergenů, pozitivních bylo:

  • sršeň - 50 % z více než 400 testů,
  • včela - 22 % z více než 11000 testů,
  • vosa - 21,6 % z více než 11000 testů,
  • čmelák - 18,8 % z více než 150 testů,
  • vosík - 2 % z více než 7500 testů.

Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci při prvním kontaktu s jedem. Existuje k ní však vysoký předpoklad do budoucna, a je tak třeba mít se na pozoru. 

Nejohroženější jsou senioři

Laboratorní data SYNLABu rovněž ukazují, že riziko alergií na hmyzí jed stoupá s věkem. Zatímco u mladších skupin se poměr pozitivních výsledků pohybuje kolem 15 %, od 40. roku života roste (21 %) a u lidí nad 60 let stoupá až k téměř 30 %. Tento trend může souviset s tím, že starší lidé byli v průběhu života častěji bodnutí hmyzem, čímž mohlo dojít k vytvoření takzvané senzibilizace - stavu, kdy jsou v těle přítomné protilátky, aniž by se dosud objevily příznaky alergie.

 „S věkem stoupá také riziko závažnější reakce. Starší pacienti často trpí chronickými nemocemi nebo užívají více léků, což může přispět ke vzniku anafylaxe," doplňuje alergoložka Radka Šedivá. 

Otestujte se!

Pojmete-li po bodnutí hmyzem podezření na alergickou reakci, konzultujte své potíže se svým praktickým lékařem či alergologem. Ideální je vždy znát, kdy a kde k bodnutí hmyzem došlo, kolik času uběhlo mezi bodnutím a příznaky a o jaké projevy se jednalo.

Alergolog následně provede kožní a krevní testy.

Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o citlivosti organismu na daný alergen," přibližuje alergoložka Šedivá a dodává: „Podstoupení krevního testu má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka „spotřebována" a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné."

Alergii mohou mít i ti, kdo ji nikdy dříve neměli

Zrádnost alergie na hmyz tkví v tom, že se nijak neprojeví, dokud nedojde k přímému kontaktu s jedem. První zkušenost tak bývá často nemilým překvapením. „Alergii na hmyzí jed může mít i ten, kdo nikdy žádnou jinou alergií netrpěl, a právě tací bývají při první reakci nejzranitelnější," říká MUDr. Šedivá.    

Krevní test lze ale absolvovat i preventivně

Stačí o něj požádat lékaře, případně podstoupit některá z vyšetření pro samoplátce například v laboratořích SYNLAB, které jsou nejvýznamnějším poskytovatelem laboratorní diagnostiky alergií v České republice.

Každý, komu alergologické testy prokážou citlivost na hmyzí jed, by měl mít pro případ prudké reakce vždy po ruce pohotovostní balíček.

Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky hrdla, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí," popisuje MUDr. Šedivá.

Alergik by měl okamžitě rozkousat antihistaminikum a kortikoid. V případě závažnějších příznaků, jako je pokles tlaku, dechové potíže nebo porucha vědomí, je klíčové použít adrenalinové pero a přivolat záchrannou službu (155).

Testy lze zakoupit na www.eshop-synlab.cz

Zdroj: Tiskové oddělení Laboratoře synlab czech s.r.o.

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

ŽLOUTENKA TO NEVZDÁVÁ

V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME