Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého.
Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví, navenek se totiž projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. K bodnutí včelou, vosou nebo sršní nedochází během života často - většina lidí se kontaktu s tímto hmyzem intuitivně vyhýbá. Pokud k němu ale dojde, tělo na vypuštěný jed obvykle reaguje obranně. Typická je místní reakce v podobě svědivého pupenu, zarudnutí nebo mírného otoku v okolí vpichu (do velikosti 10 cm). Pro zmírnění příznaků stačí vytáhnout případné žihadlo, ledový obklad a pupen potřít protisvědivým gelem.
U alergika může jít o minuty
Pokud je ovšem člověk na hmyzí jed alergický, reakce může být intenzivnější, a to v podobě rozsáhlého otoku, svědění po těle nebo kopřivky.
„Jako první pomoc při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat," popisuje lékařka Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.
Reakce většinou není nebezpečná, pokud však postupuje nebo přetrvává, je třeba zpozornět. V krajním případě může dojít k anafylaktickému šoku - prudké systémové reakci, která postihuje kožní, kardiovaskulární, respirační či trávicí systém a může být i smrtelná. Hmyzí jed je společně s léky a potravinami jeho nejčastějším spouštěčem.
Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci
Laboratoře SYNLAB provedou v Česku ročně desítky tisíc alergologických testů. Alergii na hmyzí jed prověřovali v loňském roce v rámci více než 30 000 vyšetření. Vzorky k nim putovaly od lékařů i samoplátců. Citlivost na hmyzí jed byla prokázána u necelých 17 % (16,8 %) testovaných. Podíváme-li se na detail jednotlivých alergenů, pozitivních bylo:
Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci při prvním kontaktu s jedem. Existuje k ní však vysoký předpoklad do budoucna, a je tak třeba mít se na pozoru.
Nejohroženější jsou senioři
Laboratorní data SYNLABu rovněž ukazují, že riziko alergií na hmyzí jed stoupá s věkem. Zatímco u mladších skupin se poměr pozitivních výsledků pohybuje kolem 15 %, od 40. roku života roste (21 %) a u lidí nad 60 let stoupá až k téměř 30 %. Tento trend může souviset s tím, že starší lidé byli v průběhu života častěji bodnutí hmyzem, čímž mohlo dojít k vytvoření takzvané senzibilizace - stavu, kdy jsou v těle přítomné protilátky, aniž by se dosud objevily příznaky alergie.
„S věkem stoupá také riziko závažnější reakce. Starší pacienti často trpí chronickými nemocemi nebo užívají více léků, což může přispět ke vzniku anafylaxe," doplňuje alergoložka Radka Šedivá.
Otestujte se!
Pojmete-li po bodnutí hmyzem podezření na alergickou reakci, konzultujte své potíže se svým praktickým lékařem či alergologem. Ideální je vždy znát, kdy a kde k bodnutí hmyzem došlo, kolik času uběhlo mezi bodnutím a příznaky a o jaké projevy se jednalo.
Alergolog následně provede kožní a krevní testy.
„Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o citlivosti organismu na daný alergen," přibližuje alergoložka Šedivá a dodává: „Podstoupení krevního testu má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka „spotřebována" a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné."
Alergii mohou mít i ti, kdo ji nikdy dříve neměli
Zrádnost alergie na hmyz tkví v tom, že se nijak neprojeví, dokud nedojde k přímému kontaktu s jedem. První zkušenost tak bývá často nemilým překvapením. „Alergii na hmyzí jed může mít i ten, kdo nikdy žádnou jinou alergií netrpěl, a právě tací bývají při první reakci nejzranitelnější," říká MUDr. Šedivá.
Krevní test lze ale absolvovat i preventivně
Stačí o něj požádat lékaře, případně podstoupit některá z vyšetření pro samoplátce například v laboratořích SYNLAB, které jsou nejvýznamnějším poskytovatelem laboratorní diagnostiky alergií v České republice.
Každý, komu alergologické testy prokážou citlivost na hmyzí jed, by měl mít pro případ prudké reakce vždy po ruce pohotovostní balíček.
„Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky hrdla, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí," popisuje MUDr. Šedivá.
Alergik by měl okamžitě rozkousat antihistaminikum a kortikoid. V případě závažnějších příznaků, jako je pokles tlaku, dechové potíže nebo porucha vědomí, je klíčové použít adrenalinové pero a přivolat záchrannou službu (155).
Testy lze zakoupit na www.eshop-synlab.cz
Zdroj: Tiskové oddělení Laboratoře synlab czech s.r.o.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.