Praktičtí lékaři spouští kampaň „11 milionů důvodů". Upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče, zejména ve venkovských oblastech, a její nevyužitý potenciál.
V tuzemsku je v současné době bez praktika milion pacientů, ordinace jsou přetížené a rodiče marně shání pro své děti pediatra. Podle praktických lékařů je nutné dokončit reformu primární péče, která začala v roce 2018. Usilují o to, aby byla primární péče dostupná všem obyvatelům ČR. Kampaň představili na 19. kongresu primární péče, který se konal 28. a 29. března v Praze.
Řešením jsou týmové praxe a příchod nových posil z řad absolventů lékařských fakult
„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékařem prvního kontaktu pro malé i velké pacienty, ale i jejich průvodce systémem. V Česku však svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře nemá více než milion lidí, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování," upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.
Praktici to chtějí změnit. Startují kampaň s názvem „11 milionů důvodů"
„Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč kampaň spouštíme. Kvalitní primární péče musí být dostupná všem," zdůrazňuje MUDr. Šonka a upozorňuje, že poptávka po primární péči a její zatížení prudce poroste s tím, jak populace stárne a přibývá pacientů s chronickými nemocemi. „Proto přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi," doplňuje.
.....................
V Česku jsou asi dva tisíce ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o 2 miliony dětí.
Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5 000.
Takový počet ale na péči o 11 milionů obyvatel Česka nestačí.
.....................
Řešením jsou týmové praxe a příchod nových absolventů lékařských fakult
Ordinace jsou přetížené, proto je třeba přivést do primární péče absolventy lékařských fakult a změnit organizaci poskytování primární péče. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo více než sto padesát," popisuje předseda SPL. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou i další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál.
„Ideální je, když má v jedné praxi vedle sebe starší lékař jednoho nebo dva mladší kolegy. Přináší to spoustu výhod nejen pro pacienty, ale i pro lékaře, například pro ženy po mateřské dovolené, které nemusí pracovat na plný úvazek. Lékaře odcházející do důchodu navíc v ordinacích plynule nahradí jejich mladší kolegové," vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. Nutnou podmínkou fungování týmových praxí je podle ní kvalitní vybavení ordinací. „Lékaři, kteří v nich pracují, musí mít co nejširší možnosti diagnostiky, screeningu i léčby," říká.
Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Předsedové obou profesních sdružení usilují o to, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisíc.
„Situace je kritická zejména u pediatrů. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. U všeobecných praktiků je stav optimističtější, zájem o tento obor je mezi mediky poměrně velký," popisuje MUDr. Petr Šonka.
V Česku je však podle něj málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů.
„V současné době jich je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet. Takový počet bohužel nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná. Zájemci o náš obor z řad absolventů lékařských fakult tak často končí jinde," vysvětluje předseda SPL.
Praktičtí lékaři proto intenzivně jednají o navýšení počtu rezidenčních míst. Hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání by podle nich měly nadále zůstat dotace přidělované ministerstvem zdravotnictví, ke kterým se v budoucnu mají přidat i dotace z prostředků Evropské unie.
„Snažíme se přesvědčit hejtmany, aby se na financování stávajících rezidenčních míst podílely i kraje. Ty navíc mohou zřizovat i místa vlastní," říká MUDr. Šonka a dodává, že specializační vzdělávání by mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
„Zejména v pediatrii chybí i finanční prostředky na proškolení nových lékařů a na jejich mzdy. Rezidenti oborů všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost musí mít stejné platové podmínky jako rezidenti v nemocnici," doplňuje MUDr. Hülleová.
Kampaň „11 milionů důvodů" praktičtí lékaři postupně představí ve všech krajích České republiky. „Věříme, že přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti," uzavírá předseda SPL.
Praktičtí lékaři se na březnovém kongresu primární péče věnovali i řadě odborných problémů, například změně náplně preventivních prohlídek. „Ministerstvu zdravotnictví jsme zaslali návrh na změnu vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách," vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Součástí programu Kongresu primární péče byl i praktický trénink resuscitace i procvičování úkonů a nových technik při dalších život ohrožujících stavech. Lékaři tak měli příležitost zdokonalit své dovednosti v simulovaných scénářích a získat cenné zkušenosti v oblasti akutní medicíny.
MaVe PR
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.