V listopadu 2022 zahájila WHO nové globální úsilí o stanovení priorit patogenů. Prosazuje vědecký rámec pro zlepšení připravenosti na budoucí ohniska nákazy. Zaměřuje se na pandemie a studium virových a bakteriálních kohort. WHO pravidelně aktualizuje seznam tzv. prioritních onemocnění v rámci R&D Blueprint for Epidemics, což je výzkum a cílení na nemoci s největší hrozbou epidemií až pandemií.

Jedná se vždy o patogeny, které představují největší riziko pro veřejné zdraví kvůli svému epidemickému potenciálu a absenci (nebo nedostatku) účinných léků či vakcín. Právě důraz na vývoj vakcín proti endemickým patogenům má obrovský dopad na globální zdraví.

Svět se stal dokonale propojeným, ale zároveň křehkým vůči biologickým hrozbám. Dnes může virus z odlehlé vesnice v pralese doputovat do evropské metropole za méně než 24 hodin...

Na aktuálním seznamu WHO prioritních onemocnění jsou:

1. COVID-19

Stále zůstává prioritou kvůli schopnosti viru SARS-CoV-2 mutovat a způsobovat epidemické vlny. Vědecký „sprint", který neměl v dějinách lidstva obdoby, nabídl po rozklíčování genetické sekvence viru mRNA a vektorové vakcíny. V ČR se začalo očkovat v prosinci 2020.Od té doby bylo (do února 2026) v ČR aplikováno přes 19, 5 mil. dávek vakcíny. K 6. 2. 2026 bylo v ČR evidováno celkem 4,88 mil. nahlášených případů nákazy.¹ Až v létě 2024 zrušila většina zemí opatření spojená s COVID-19, která dříve omezovala například cestování do zahraničí.

2. Krymsko-konžská hemoragická horečka (CCHF)

Virové onemocnění přenášené klíšťaty s vysokou smrtností (až 40 %). Způsobuje vysoké horečky, bolesti svalů a vnitřní i vnější krvácení. Název nemoci poukazuje na ohnisko prvního výskytu: v roce 1944 na Krymském poloostrově u lidí pokousaných klíšťaty při sklizni obilí. V ČR se běžně nevyskytuje, ale riziko samozřejmě existuje při cestování do endemických oblastí.

3. Ebola a virus Marburg

Vysoce nakažlivé filoviry způsobující těžké krvácivé horečky. Oba viry pocházejí z Afriky a přirozeným rezervoárem jsou netopýři. V ČR se nevyskytuje, ale je možnost zavlečení při dovozu infikovaného zvířete nebo jako importované onemocnění člověka (nakažení při pobytu v Africe a návrat domů v inkubační době). I přes několik podezření nebyl v ČR potvrzen zatím žádný případ nákazy. K léčbě se používají antivirotika, která mají ale jen omezenou účinnost.

4. Lassa horečka

Akutní virové onemocnění přenášené hlodavci. Je endemické v západní Africe, kde se každoročně nakazí stovky tisíc lidí. Nemoc nese jméno podle nigerijského města Lassa, kde byla poprvé identifikována. Hlavním přenašečem jsou krysy nebo potkani. Častým následkem (i po vyléčení) je hluchota. Podle Lékařů bez hranic Jen několik laboratoří na světě umí virus diagnostikovat, což často vede k tomu, že zdravotníci léčbu zahájí pozdě. Vzorky krve se umísťují do trojitého obalu a dezinfikují chlórem, i tak ale občas dochází k přenosu nákazy mezi zdravotníky.

5. MERS-CoV a SARS

Koronaviry s vysokou úmrtností, které předcházely pandemii COVID-19. SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome) se objevil v listopadu 2002 v čínské provincii Kuang-tung. Zasáhl nakonec cca 26 zemí, ale podařilo se ho přísnou karanténou a trasováním zastavit. MERS (Middle East Respiratory Syndrome) byl poprvé identifikován v roce 2012 v Saúdské Arábii. Na rozdíl od SARS se v populaci v malé míře vyskytuje dodnes. Je extrémně nebezpečný - zemře zhruba 35 % nakažených. Právě díky zkušenostem se SARS a MERS vědci v roce 2020 již věděli, že vakcíny u nemoci COVID-19 musí cílit na tzv. Spike protein, který virus používá ke vstupu do buněk. Také bylo známo, že koronaviry mohou mutovat, a proto vyžadují neustálý dohled.

6. Nipah a henipavirová onemocnění

Zoonózy přenášené netopýry, které mohou způsobovat těžké záněty mozku. Virus Nipah je v současnosti považován za jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví, především kvůli své extrémně vysoké úmrtnosti (více jak 40 %). Začíná jako chřipka, ale rychle přechází v zánět mozku. Pacienti trpí zmateností, křečemi a upadají do kómatu během 24 až 48 hodin. V lednu 2026 byly potvrzeny případy u dvou zdravotníků v indické oblasti Barasat.² Úřady musely izolovat a testovat téměř 200 kontaktů. V únoru 2026 byl hlášen případ z Bangladéše. Některé země proto zavedly preventivní měření teploty na letištích pro lety z postižených oblastí. Vakcína se hledá a je ve fázi klinických testů. Měla by využívat stejnou technologii jako vakcína AstraZeneca proti covidu. Vakcína ChAdOx1 NipahB představuje v současnosti nejnadějnější zbraň proti viru Nipah. Její vývoj vede tým z Pandemic Sciences Institute na Oxfordské univerzitě v čele s prof. Sarah Gilbert. Jsou to stejní vědci, kteří stáli za "oxfordskou" vektorovou vakcínou proti covidu. 

7. Horečka Rift Valley (RVF)

Zoonóza postihující zvířata i lidi, s potenciálem pro rozsáhlé epidemie. Postihuje především hospodářská zvířata jako ovce, kozy nebo skot, ale je přenosná i na člověka. Virus se šíří kousnutím infikovaného komára. Když přijdou silné deště a záplavy, vajíčka komára se vylíhnou a spustí epidemii. Virus může způsobit zánět mozku, slepotu, nejhorším případem jsou krvácivé horečky. U hledání vakcíny hraje opět velkou roli (jako u viru Nipah) „oxfordská" technologie. V loňském roce bylo v Senegalu hlášeno přes 500 případů a desítky úmrtí. Zajímavostí je, že u nakažených zvířat způsobuje RVF potrat. 

8. Zika

Virus přenášený komáry, spojený s vážnými vrozenými vadami (mikrocefalie) u novorozenců. Horečka Rift Valley a virus Zika mají společného jmenovatele - přenáší je hmyz (arboviry) a oba dokážou způsobit tragické celoživotní následky. Zika je typicky spojována s rodem Aedes (především Aedes aegypti), který přenáší i Dengue. RVF přenáší širší spektrum komárů. Obě nemoci se šíří rychleji s oteplováním planety a s extrémními srážkami, což jsou ideální podmínky pro líhnutí komárů. Po masivním rozšíření ZIKA v roce 2016 počet případů v Latinské Americe prudce klesl. Velká část populace v zasažených oblastech si totiž vytvořila protilátky. V posledních dvou letech se vyvíjejí kombinované vakcíny: proti ZIKA, horečce Dengue a Chikungunya, protože tyto viry přenáší stejný druh komára. Hlavním etickým i vědeckým cílem roku 2026 je schválení protokolu, který by umožnil očkování žen těsně před plánovaným těhotenstvím v rizikových oblastech.

...............................

Mezi stálými prioritami WHO zůstávají dále HIV/AIDS, tuberkulóza a malárie.

Velkým celosvětovým problémem je také antimikrobiální rezistence (AMR) a výzkum bakterií jako Klebsiella pneumoniae nebo Streptococcus pneumoniae, které přestávají reagovat na antibiotika.

...............................

9. „Nemoc X" (Disease X)

WHO tak značí neznámý patogen, který by mohl v budoucnu způsobit vážnou mezinárodní epidemii. Výzkum se zde zaměřuje na obecné platformy (např. mRNA), které lze rychle adaptovat.

10. Závažná horečka s trombocytopenickým syndromem (SFTS)

Relativně nově identifikované, ale vysoce nebezpečné virové onemocnění. Poprvé bylo popsáno v Číně v roce 2009, od té doby se stalo významnou hrozbou v celé východní Asii. Hlavním přenašečem je klíště. Nemoc začíná náhle horečkou, únavou, zvracením a průjmem. Později dochází k selhávání orgánů (zejména jater a ledvin) a k vnitřnímu krvácení kvůli nedostatku krevních destiček. Smrtnost se pohybuje mezi 12 % až 30 %, což z SFTS činí mnohem smrtelnější nemoc než např. klíšťovou encefalitidu. Výzkum vakcíny je prioritou. V roce 2025 proběhly úspěšné testy na zvířecích modelech. Ukázalo se, že mRNA vakcína dokáže stimulovat tvorbu specifických protilátek, které virus neutralizují. Epidemiologové sledují mutace viru SFTS, které by mohly usnadnit přenos z člověka na člověka. V současnosti je virus považován za jednoho z kandidátů na příští "Nemoc X".

-red-

Reference:
1. https://mzd.gov.cz/data-a-prehledy/
2. https://www.who.int/emergencies/disease-outbreak-news/item/2025-DON577