
Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) je dobrovolné sdružení lékařů, vysokoškoláků-nelékařů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví, jejichž odborným zájmem je obor alergologie a klinická imunologie. Předsedou sdružení je prof. MUDr. Petr Panzner, CSc. z Ústavu imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň. Ke konci roku 2020 vydala ČSAKI Stanovisko k očkování proti SARS-CoV-2, které za Výbor společnosti zpracovala prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., místopředsedkyně:
Očkování jako takové obecně podporujeme jako jeden z možných způsobů, jak se vypořádat se současnou epidemií SARS-COV-2. Ale velmi důrazně doporučujeme respektovat obecné kontraindikace očkování, včetně konkrétních týkajících se SARS-COV-2. Pokud se očkování bude individualizovat, nebudeme čelit případným nežádoucím účinkům, které jinak velmi nahrávají odmítačům očkování.
1. Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v minulosti (potvrzené PCR testem), pokud byly stanoveny a detekovány specifické IgG/IgA protilátky v období více než 3 měsíce po onemocnění.
2. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby - teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), a to a nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
3. U osob, které jsou ve velkém riziku infekce SARS-COV-2, doporučujeme před případným očkováním provést: aspoň orientační test na protilátky z kapky krve (nebo ELISA test na protilátky ze séra): pokud vyjde pozitivní, není třeba zatím očkovat. Pokud vyjde negativní, doporučujeme provést antigenní test z výtěru z nosohltanu: pokud vyjde pozitivní, tak ověřit PCR, pokud i tak vyjde pozitivní, zatím neočkovat (viz bod 1). Tento postup doporučujeme i jinak zdravým osobám, které váhají, zda se mají nechat očkovat proti coronaviru. Je třeba vzít v úvahu senzitivitu a specifitu testů i možnost laboratorních chyb.
4. Osobám s jakýmikoliv výraznějšími alergickými reakcemi v minulosti (nejen na vakcíny) doporučujeme před očkováním zvážit antialergickou premedikaci.
5. Osoby na imunosupresivní léčbě nebo imunodeficitní pacienti: konkrétní případy řešit s ošetřujícím lékařem. Pacienti po transplantacích - viz stanovisko Transplantační společnosti. Obecně lze říci, že kontraindikace očkování zde prakticky nejsou, maximálně se může stát, že očkování nebude u těchto osob účinné. U všech schválených vakcín nejde o živé očkovací látky, které by mohly imunosuprimovaným pacientům uškodit.
6. Pacienti s neurologickými chorobami typu demyelinizačních onemocnění: s očkováním raději vyčkat na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků vakcín. Jsou již k dispozici data, že pacienti s autoimunitními chorobami včetně těch, kteří jsou na biologické léčbě, neprodělávají infekci koronavirem vážněji než jiné nerizikové skupiny, a proto je třeba zvážit v individuálních případech rizika a přínosy očkování proti rizikům přirozené infekce.
7. U seniorů nad 75 let preferujeme jednoznačně očkování (pokud neprodělali prokazatelně coronavirovou infekci viz bod 1) bez dalšího zkoumání zdravotního stavu kromě případné aktuálně probíhající jakékoliv infekce viz bod 2).
8. Kterou vakcínu preferovat? Na vyhodnocení, která vakcína a v které indikaci je účinnější/bezpečnější, si budeme muset počkat. Nejsou k dispozici head-to-head studie porovnávající vakcíny jednotlivých výrobců.
9. Očkování dětí a mladistvých: Vakcíny jsou schválené od 16 let věku. Posun očkování do nižších věkových skupin bude předmětem dalších klinických studií výrobců vakcín.
Tento dokument bude průběžně aktualizován, jak budou přibývat zkušenosti s vývojem epidemie, očkováním a dalšími poznatky.
Česká vakcinologická společnosti ČLS JEP ve svém Doporučení pro očkování proti onemocnění COVID-19 mRNA vakcínami ze dne 30.12. 2020 mj. uvádí:
Zdroje: https://www.csaki.cz/, https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.