
Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) je dobrovolné sdružení lékařů, vysokoškoláků-nelékařů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví, jejichž odborným zájmem je obor alergologie a klinická imunologie. Předsedou sdružení je prof. MUDr. Petr Panzner, CSc. z Ústavu imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň. Ke konci roku 2020 vydala ČSAKI Stanovisko k očkování proti SARS-CoV-2, které za Výbor společnosti zpracovala prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., místopředsedkyně:
Očkování jako takové obecně podporujeme jako jeden z možných způsobů, jak se vypořádat se současnou epidemií SARS-COV-2. Ale velmi důrazně doporučujeme respektovat obecné kontraindikace očkování, včetně konkrétních týkajících se SARS-COV-2. Pokud se očkování bude individualizovat, nebudeme čelit případným nežádoucím účinkům, které jinak velmi nahrávají odmítačům očkování.
1. Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v minulosti (potvrzené PCR testem), pokud byly stanoveny a detekovány specifické IgG/IgA protilátky v období více než 3 měsíce po onemocnění.
2. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby - teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), a to a nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
3. U osob, které jsou ve velkém riziku infekce SARS-COV-2, doporučujeme před případným očkováním provést: aspoň orientační test na protilátky z kapky krve (nebo ELISA test na protilátky ze séra): pokud vyjde pozitivní, není třeba zatím očkovat. Pokud vyjde negativní, doporučujeme provést antigenní test z výtěru z nosohltanu: pokud vyjde pozitivní, tak ověřit PCR, pokud i tak vyjde pozitivní, zatím neočkovat (viz bod 1). Tento postup doporučujeme i jinak zdravým osobám, které váhají, zda se mají nechat očkovat proti coronaviru. Je třeba vzít v úvahu senzitivitu a specifitu testů i možnost laboratorních chyb.
4. Osobám s jakýmikoliv výraznějšími alergickými reakcemi v minulosti (nejen na vakcíny) doporučujeme před očkováním zvážit antialergickou premedikaci.
5. Osoby na imunosupresivní léčbě nebo imunodeficitní pacienti: konkrétní případy řešit s ošetřujícím lékařem. Pacienti po transplantacích - viz stanovisko Transplantační společnosti. Obecně lze říci, že kontraindikace očkování zde prakticky nejsou, maximálně se může stát, že očkování nebude u těchto osob účinné. U všech schválených vakcín nejde o živé očkovací látky, které by mohly imunosuprimovaným pacientům uškodit.
6. Pacienti s neurologickými chorobami typu demyelinizačních onemocnění: s očkováním raději vyčkat na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků vakcín. Jsou již k dispozici data, že pacienti s autoimunitními chorobami včetně těch, kteří jsou na biologické léčbě, neprodělávají infekci koronavirem vážněji než jiné nerizikové skupiny, a proto je třeba zvážit v individuálních případech rizika a přínosy očkování proti rizikům přirozené infekce.
7. U seniorů nad 75 let preferujeme jednoznačně očkování (pokud neprodělali prokazatelně coronavirovou infekci viz bod 1) bez dalšího zkoumání zdravotního stavu kromě případné aktuálně probíhající jakékoliv infekce viz bod 2).
8. Kterou vakcínu preferovat? Na vyhodnocení, která vakcína a v které indikaci je účinnější/bezpečnější, si budeme muset počkat. Nejsou k dispozici head-to-head studie porovnávající vakcíny jednotlivých výrobců.
9. Očkování dětí a mladistvých: Vakcíny jsou schválené od 16 let věku. Posun očkování do nižších věkových skupin bude předmětem dalších klinických studií výrobců vakcín.
Tento dokument bude průběžně aktualizován, jak budou přibývat zkušenosti s vývojem epidemie, očkováním a dalšími poznatky.
Česká vakcinologická společnosti ČLS JEP ve svém Doporučení pro očkování proti onemocnění COVID-19 mRNA vakcínami ze dne 30.12. 2020 mj. uvádí:
Zdroje: https://www.csaki.cz/, https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz