Výzkumníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) realizují rozsáhlý výzkum vlivu onemocnění Covid-19 na spánek. Průběžná data ukazují, že u více než 30 % respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny a podobně je tomu s nočními můrami, kterými trpí více než 17 % účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je však nespavost. Kdy vyhledat pomoc a jak si pomoci sám?

Nepříjemné prožitky ve spánku

Řada lidí, kteří prodělali onemocnění Covid-19, pociťuje dlouhodobé následky. Jedněmi z nejčastějších dlouhodobých příznaků jsou poruchy spánku, které u mnoha nemocných přetrvávají měsíce i roky. Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním Covid-19 však doposud není znám, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.

„Vůbec nejčastějších problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než 60 % účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost," uvádí MUDr. Tereza Dvořáková, která se v rámci výzkumné činnost v NUDZ zabývá především neurologickými a spánkovými příznaky spojenými s onemocněním covid-19 se zaměřením na REM parasomnie. 

Vědci z NUDZ se zaměřují primárně právě na parasomnie - nežádoucí fyzické nebo prožitkové události, které se projevují abnormálním chováním ve spánku. Klinické projevy parasomnie bývají motorické, afektivní, kognitivní nebo vegetativní. Nejde o primární poruchy spánku, ale o jeho doprovodné stavy, které nebývají provázeny psychopatologií ve stavu bdělosti. Mezinárodní klasifikace poruch spánku uvádí parasomnie jako jednu ze tří základních skupin poruch spánku a bdění, Dělí ji dále na  čtyři podskupiny podle toho, kdy se během spánku parasomnie vyskytuje:

• Poruchy probouzení se vyskytují převážně při hlubokém spánku NREM, resp. při jeho nedokonalém přerušení. Jedná se o spánkovou opilost, náměsíčnost nebo noční děs.
• Poruchy přechodu spánek - bdění (a bdění - spánek) s rytmickými pohyby při usínání, hypnagogický záškub, somnilokvie a noční křeče dolních končetin.
• Parasomnie při REM spánku - noční můra, spánková obrna, bolestivé erekce ve spánku, srdeční zástava během REM spánku aj.
• Ostatní parasomnie: skřípání zubů (bruxismus, noční pomočování, porucha polykání během spánku, syndrom náhlého úmrtí během spánku, primární chrápání aj.)

„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele. Na problém některé z pacientů upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. V některých případech se může jednat o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti," vysvětluje doktorka Dvořáková.

U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby. Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc - v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí. Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek - kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají. 

Studie: Neurologické a spánkové dopady onemocnění Covid-19

Cílem studie NUDZ je zjistit, jaké typy neurologických a spánkových příznaků se vyskytují v souvislosti s prodělaným onemocněním Covid-19. Probíhá formou on-line dotazníku u osob, které onemocnění Covid-19 prodělaly, ať už s příznaky nebo bez příznaků. Pokud vznikne na základě odpovědí v dotazníku podezření na konkrétní poruchy spánku, nabídne NUDZ klientovi vyšetření ve spánkové laboratoři (tzv. polysomnografické vyšetření) a následnou konzultaci s odborníkem na spánkovou medicínu.

„Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz," vypočítává doktorka Dvořáková. 

Zdroj: Tisková zpráva NUDZ: Nespavost, noční můry, náměsíčnost a živé sny. Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky

K problematice by vás mohlo zajímat:

STRES A KVALITA SPÁNKU
KDYŽ SPÁNEK NEPŘICHÁZÍ
BYLINY NA ZKLIDNĚNÍ A SPÁNEK
ROZHOVOR S ODBORNÍKEM NA SPÁNKOVOU MEDICÍNU I.
ROZHOVOR S ODBORNÍKEM NA SPÁNKOVOU MEDICÍNU II.