PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

V úvodním dílu jsme se zabývali nespavostí spíše z obecného hlediska a zmínili jsme i jeden z nejjednodušších způsobů, jak si s ní poradit - úpravu večerních návyků. Dnes si představíme velmi účinnou bylinku, která nám s nespavostí může pomoci. Kozlík lékařský samozřejmě patří mezi nejznámější léčivé rostliny, ale přesto se s jeho užíváním pojí několik chyb a omylů, které snižují jeho působení a kterých bychom se měli vyvarovat. 

Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Sbírá se oddenek s kořeny a výběžky a po očištění se usuší. Během sušení vzniká typický pach připomínající myšinu, který je zpočátku slabý a nevýrazný, avšak dlouhodobým skladováním zesiluje. Při skladování ve vlhku jeho síla naroste prakticky k nesnesení. Silný zápach je tak jasným ukazatelem nekvalitní suroviny.

Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které s vyšší dávkou přecházejí až k účinku hypnotickému. Jde hlavně o valepotriáty a některé složky kozlíkové silice (např. kyselina valerenová, borneol, valerianol). Kozlík se používá při stavech neklidu a úzkosti, při zvýšeném psychickém stresu a při poruchách spánku  - zejména při obtížích s večerním usínáním. 

Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Pozitivní účinek při terapii nespavosti byl ověřen i v mnoha klinických testech.  

Ukázalo se, že pravidelné večerní užívání kozlíku po dobu několika dní následně zlepšuje hlavně navození spánku, čili rychlost usínání. Zlepšeno je i hodnocení kvality spánku samotnými pacienty, i když objektivní hlediska, jako je průměrná délka spánku, délka REM fáze nebo četnost probuzení během noci, bylo zaznamenáno jen u menšiny provedených výzkumů.

Mechanismus účinku je zřejmě přes inhibici GABA transaminázy, čímž se zvyšuje koncentrace neurotransmiteru GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Některé obsahové látky zároveň interagují s GABA_A-ergním systémem a mechanizmus je tak velmi podobný benzodiazepinům.

Kromě toho mají valepotriáty a kyselina valerenová spasmolytické účinky - jsou schopny relaxovat hladké svalstvo vnitřních orgánů a uvolňovat křeče. Toho se využívá při břišních kolikách neznámého původu. 

A jaké jsou časté chyby při užívání kozlíku?

Pacienti často očekávají, že kozlík zabírá ihned po první nebo druhé dávce, což je omyl. Ve většině případů se efekt dostavuje po 4 až 7 dnech pravidelného užívání.

Druhým problémem je dávkování. V doplňcích stravy je legislativou omezena maximální dávka na 1 g kozlíkového kořene za den. To je ale dávka, která sice zklidňuje a relaxuje, nicméně pro navození spánku jsou obvykle potřeba dávky kolem 2 až 3 g, někdy i více. Za hranici bezpečné dávky je pak považováno 12 g rostlinné drogy. V případech nespavosti je tedy lépe přistoupit k podávání samostatné rostlinné drogy nebo hledat v kategorii léčivých přípravků.

Předávkování u dospělých bylo pozorováno až u dávek okolo 20 g. Projevuje se bolestmi hlavy, ospalostí, rozmazaným viděním, třesem či nevolností. Naopak chybí vedlejší účinek, který je častý u jiných hypnotik, a to malátnost po probuzení a „kocovinový" efekt. U kozlíku je pouze teoretická možnost vzniku abstinenčních symptomů - byly zaznamenány u jediného pacienta, který užíval vysoké dávky extraktu (až 2 g extraktu odpovídající 8 g kořene) 5x denně po dobu několika let.

Kozlík je sice považován za bezpečný, nicméně pro užívání dětmi do 12 let není dostatek dat, a tak ho nelze doporučit. Přesto na trhu s doplňky stravy narazíme i na kozlíkové přípravky, které udávají dávkování pro děti od 3 let.

Pacienti by neměli kombinovat kozlík s benzodiazepinovými léčivy nebo s alkoholem a nedoporučuje se užívat kozlík v těhotenství a při kojení.

Přečtěte si první díl seriálu:

KDYŽ SPÁNEK NEPŘICHÁZÍ