Čtvrtý díl ze série článků o farmakoekonomice představil nejjednodušší metodu farmakoekonomické analýzy, a to analýzu minimalizace nákladů. Praktické využití má například při hledání ceny nejlevnějšího generického léku.
Druh analýzy, označené jako Cost-Effectiveness Analysis (CEA), je už složitější. Hodnotí náklady na jednotku efektivity. Klasickým příkladem jsou náklady na jeden rok života upravený podle kvality (QALY). O QALY jsem psal více podrobněji v jednom z minulých článku. Dále se také používají jako konečný výstup získané roky života (LYG).
Analýza umožňuje posoudit nákladovou efektivitu hodnocené intervence oproti srovnávané intervenci. Posuzují se veškeré relevantní (přímé) náklady a přínosy s léčbou spojené v předem definovaném časovém horizontu a výsledném parametru přínosu.
Tato metoda slouží k porovnání nákladů a různých typů léčebných intervencí. Ovšem na rozdíl od předchozí metody hodnotí náklady v kontextu různých klinických výsledků. Tedy nepožaduje již ekvivalentní výsledky terapie.
Náklady se zahrnují jak přímé (cena léků, hospitalizace apod.), tak nepřímé (ztráta produktivity). Vstupy se dají vyjádřit finančně. U této analýzy se také můžeme setkat s pojmem inkrementální poměr nákladů a efektivity (ICER). Ten vyjadřuje dodatečné náklady na jednotku výsledku (např. náklady na získání jednoho QALY).
Pro efektivní použití této metody CEA musí být splněny následující předpoklady:
a) existuje jen jeden cíl projektu, který představuje jasnou dimenzi ve vztahu kritéria v hodnocení výsledků projektu,
b) v případě, že projekt má více cílů, všechny posuzované varianty dosahují tyto cíle ve stejné míře.
Příklady:
Diabetes: analýza nákladové efektivity léčby diabetu, která porovnává náklady a přínosy různých léčebných režimů pro pacienty s diabetem. Například porovnání nákladů a účinnosti různých inzulinových režimů nebo antidiabetických léků při kontrole hladiny cukru v krvi a prevenci komplikací.
Onkologická léčba: porovnání nákladů a účinnosti různých chemoterapeutických režimů. Například hodnocení nákladů na nové biologické léky ve srovnání s tradičními chemoterapeutiky a jejich vliv na přežití pacientů.
Prevence kardiovaskulárních onemocnění: hodnocení nákladů a přínosů preventivních opatření, jako je předepisování statinů ke snížení cholesterolu nebo změna životního stylu, při snižování rizika srdečních onemocnění.
Očkovací programy: zde se hodnotí náklady a přínos různých očkovacích programů, například proti chřipce nebo HPV, při prevenci nemocí a jejich šíření.
Psychiatrická péče: v tomto případě se srovnávají náklady a účinnosti různých terapeutických přístupů, jako je například kognitivně-behaviorální terapie versus farmakoterapie, při léčbě depresí nebo úzkostných poruch.
PharmDr. Tomáš Arndt
FARMAKOEKONOMIKA NEJSOU JEN NÁKLADY NA LÉČBU
ZÁKLADNÍ FAKTORY SLEDOVANÉ VE FARMAKOEKONOMICE
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.