Cizokrajná mučenka

PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Tento cyklus o bylinách na zklidnění a spánek má za úkol představit jednotlivé léčivé rostliny, které u těchto problémů mohou pomoci. V předchozím dílu jsme si představili kozlík lékařský jako bylinu první volby. V případě, že léčba není úspěšná, nebo je výsledný efekt příliš slabý, je tu v záloze ještě mučenka pletní (Passiflora incarnata L.). 

Tato dřevnatá popínavá rostlina pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky. Dosahuje až šestimetrové výšky a má jedlé plody, které mohou být náhradou za mučenku jedlou (marakuja). V USA se P. incarnata vyskytuje hlavně v jihovýchodních státech a původní areál zasahoval i do Mexika. Pravděpodobně se spolu s postupným osídlováním Ameriky dostala i jižněji a byla známa i Inkům a Mayům. Dnes se pěstuje hlavně v Indii.

Květy mučenky se v 16. a 17. století staly symbolem kristianizace domorodé populace. Její květ je velmi nápadný a nezvyklý - má tři čnělky uprostřed květu upomínající na tři hřeby, kterými byl Ježíš přibit na kříž, pět prašníků jako knih Mojžíšových a deset okvětních plátků je deset nejvěrnějších apoštolů. Koruna květu připomíná korunu trnovou. Dokonce i český název „mučenka", který vznikl překladem odkazuje na umučení Ježíše Krista. 

Původní indiánské kmeny využívaly nadzemní část mučenky jako poměrně spolehlivý lék při úzkosti, nespavosti a hypertenzi. 

V tradiční medicíně se o mučence říká, že má řadu dalších použití včetně průjmu, neuralgií, popálenin a hemoroidů, ale tato tvrzení nebyla vědecky potvrzena.

Nať mučenky obsahuje karbolinové alkaloidy (harman, harmin, harmalol) a flavonoidní glykosidy z nichž se na sedativním účinku podílí hlavně vitexinové flavonoidy (vitexin, isovitexin aj.). Vědecké potvrzení sedativního a hypnotického účinku ještě není na takové úrovni jako u kozlíku, nicméně existuje několik menších klinických studií, které potvrdily anxiolytický efekt, který se zvyšující se dávkou přechází k sedativnímu a mírně hypnotickému účinku. Tradiční dávkování se pohybuje od 0,5 do 2 g, nicméně pro podporu spánku jsou třeba dávky na horní hranici tohoto rozmezí. 

Jsou známy i některé interakce - mučenka by se neměla kombinovat s warfarinem a jinými antikoagulancii, ani s antidepresivy ze skupiny MAO inhibitorů. Zesiluje účinky jiných sedativ včetně kozlíku. Ve vyšších dávkách může mučenka způsobovat arytmie, a tak je třeba se mučenky vyvarovat při chorobách srdečního rytmu. Z nežádoucích účinků se někdy objevují trávicí problémy, zmatenost a ospalost po probuzení.

I když mučenka ještě není zcela vědecky poznána, dá se považovat za bylinu druhé volby u léčby neklidu, nervozity a nespavosti.

......

Předchozí díly:

KDYŽ SPÁNEK NEPŘICHÁZÍ

KOZLÍK LÉKAŘSKÝ