PharmDr. Gabriela Kroupová

Probiotika jsou definována jako živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Jako probiotické kultury jsou obvykle používány bakterie, které přirozeně obývají lidský trávicí trakt. Nejpoužívanější jsou bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium. Příznivé účinky probiotických bakterií zahrnují: tlumení alergií, imunostimulační účinky, prevenci kolorektálního karcinomu, zmírnění zácpy a prevenci a podpůrnou terapii zánětlivých střevních onemocnění a průjmů.

Prebiotika jsou nestravitelné oligosacharidy, které stimulují růst nebo aktivitu určité bakterie nebo skupiny bakterií, které mají pozitivní účinek na lidské zdraví. Zástupcem probiotik, který splňuje tato kritéria, je Oligofructóza.

Synbiotika jsou kombinace probiotik a prebiotik. Velmi často je součástí také živá kvasinka Saccharomyces boulardii. 

Termín „probiotikum" je paralelou označení „antibiotikum", zahrnuje mnoho skupin biochemicky odlišných látek. Některá jsou vhodnější k prevenci či léčbě infekcí, jiná mají své místo v profylaxi či léčbě alergických či zánětlivých onemocnění. Při posuzování kvality probiotika je rozhodující průkaznost efektu konkrétního probiotického kmene v dané klinické situaci podpořená důkazy Evidence-based medicine (EBM). Za zlatý standard EBM jsou považovány dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované studie (DB-PC-RCTs). Z tohoto pohledu mají prokazatelný klinický efekt v konkrétních indikacích Lactobacillus GG, Lactobacillus reuteri, Enterococcus faecium či Saccharomyces boulardii. 

„Před létem velmi často řešíme v lékárně zásobení se přípravky na průjem. Jedním z průjmů je průjem cestovatelů", potvrzuje PharmDr. Gabriela Kroupová, vedoucí lékárník olomoucké lékárny AVE a autorka aktuálních sloupků z lékárenské praxe, které již druhým rokem zveřejňujeme na Magazínu HealthComm. 

Průjem cestovatelů je polyetiologické onemocnění vyskytující se s různou četností u návštěvníků zemí s nízkou hygienickou úrovní. Příčinou je dysbióza střevního mikrobiomu. Probiotika (LGG a S. boulardii) podávaná preventivně, jsou účinná asi u poloviny ohrožených jedinců. Tato probiotika se užívají také spolu s antibiotiky nebo střevním desinficiens při vlastním onemocnění, ale různé příčiny jeho vzniku nevylučují úspěšnost i jiných probiotik. 

Nejvíce klinických studií s probiotiky bylo dosud publikováno u infekčních a postantibiotických průjmů. Je prokázán preventivní efekt Lactobacillus acidophilus, L.GG, L. bulgaricus, Bifidobacterium bifidum a Streptococcus thermophilus u cestovatelských průjmů.

Saccharomyces boulardii je probiotická kvasinka, která má v trávicím traktu schopnost vázat a neutralizovat patogenní bakterie či toxiny a podporuje růst laktobacilů a bifidobakterií střevní mikroflóry. Systematický přehled a metaanalýza 31 randomizovaných placebem kontrolovaných studií zahrnujících 5029 pacientů prokázaly, že probiotikum obsahující S. boulardii je účinné v prevenci průjmů vyvolaných antibiotiky (RR = 0,47, 95% CI 0,35-0,63, p < 0,001) a průjmu cestovatelů u dospělých. Výsledky randomizovaných studií také podporují podávání tohoto probiotika v prevenci alimentárního průjmu a při zmírnění symptomů souvisejících s léčbou infekce Helicobacter pylori.

Slibných výsledků bylo dosaženo také v prevenci recidiv infekce Clostridium difficile, v léčbě syndromu dráždivého tračníku, akutního průjmu u dospělých, Crohnovy choroby, giardiózy a průjmu v souvislosti s HIV, i když u těchto indikací je potřeba více důkazů. 

Lactobacillus GG je účinný v léčbě akutního rotavirového průjmu i u průjmového onemocnění po léčbě erytromycinem a u klostridiové kolitidy. 

Není to ale jen o průjmech...

Saccharomyces boulardii je také doporučována jako podpůrná léčba zánětů vyvolaných Candida albicans. V neposlední řadě je na místě podávání kombinace L.GG se S.boulardii při změně stravy (dieta, změna prostředí), abychom předešli případné dysbióze, a s ní spojenými potížemi. Taky řešení dyspeptických potíží by mělo zahrnovat jako jednu z možnosti řešení použití synbiotik.

Synbiotika nepředstavují pro pacienta žádné riziko. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát u imunosuprimovaných pacientů a nedonošených dětí. 

Reference:
1. McFarland L. V. Systematic review and meta-analysis of Saccharomyces boulardii in adult patients. World J Gastroenterol 2010. May 14; 16 (18): 2202-2222.
2. Szajewska H, Mrukowicz J. Meta-analysis: non-pathogenic yeast Saccharomyces boulardii in the prevention of anti- biotic-associated diarrhoea. Aliment Pharmacol Ther 2005; 22(5): 365-372.
3. Bronský, J. (2010). Probiotika v pediatrické praxi. Pediatr. praxe, 11 (3), 162-164
4. Fryč, P. (2010). Střevní mikroflóra, gastrointestinální ekosystém a probiotika. Med. Pro Praxi; 7(11): 408-414
5. Nevoral, J. (2015). Probiotika v pediatrii, co je prokázané a co dosud není. Solen , 16(2), 108-112

......

Mohlo by Vás k problematice zajímat:

PARTNERSTVÍ PROBIOTIK A PREBIOTIK PRO NÁŠ ZDRAVÝ ŽIVOT

Firemní prezentace