PharmDr. Gabriela Kroupová

Probiotika - tento termín poprvé použili Lilly a Stillwell v roce 1965. Označili tak látku produkovanou jedním prvokem, která stimulovala růst jiného prvoka. Později byl tento termín používán pro krmné a potravní doplňky určené pro výživu hospodářských zvířat i lidí. Pojem tak zahrnoval buď živé kultury bakterií, nebo také určité substance, jako například mikrobiální metabolity, enzymy, aminokyseliny apod., které pozitivně ovlivňují mikroflóru trávicího traktu. 

Probiotika jsou definována jako živé mikroorganizmy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Jako probiotické kultury jsou obvykle používány bakterie, které přirozeně obývají lidský trávicí trakt. Nejpoužívanější jsou bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium.

Příznivé účinky probiotických bakterií zahrnují: tlumení alergií, imunostimulační účinky, prevenci kolorektálního karcinomu, zmírnění zácpy a prevenci a podpůrnou terapii zánětlivých střevních onemocnění a průjmů.

Prebiotika jsou nestravitelné oligosacharidy, které stimulují růst nebo aktivitu určité bakterie nebo skupiny bakterií, které mají pozitivní účinek na lidské zdraví. Jedním z prebiotik, který splňuje tato kritéria, je polysacharid inulin.

Synbiotika jsou vzájemně výhodnou kombinací probiotik a prebiotik.

V poslední době se razí pojem funkčnost probiotik jako výsledné vlastnosti vyjadřující efektivní účinky a použitelnost konkrétního probiotického výrobku. Probiotika nemají podle platných předpisů v USA statut léčiv a rovněž příslušný panel Evropského orgánu pro bezpečnost potravin (EFSA) dosud žádnému probiotiku neschválil zdravotní tvrzení. Avšak studie v mnohém potvrzují jejich účinnost. 

Spojené nádoby

Ústní podávání probiotik může působit na střevní mukózu a se střevem asociovanou lymfatickou tkáň, kde je umístěno více než 70 % imunitních buněk. Střevní mikrobiom je nedílnou součástí vývoje imunitního systému a homeostázy. Je velmi ovlivňován mimo jiné osou mozek - střevo. Stačí stres, a máme zaděláno na problém!

Také stravovací návyky velmi ovlivňují správné osídlení střev, které je nedílnou součástí slizniční bariéry střeva. Pokud dojde k narušení jednoho ze článku této bariéry, stává se střevo vstupní bránou pro infekci, což v poslední době také dokazují poznatky o vstupu SARS-CoV-2 přes ACE2 receptory - přirozenou součást slizniční bariéry. Virus SARS-CoV-2 využívá tento angiotenzin konvertující enzym (ACE2) jako receptor pro vstup do cílových buněk. Exprimován je nejen epitelovými buňkami plic, ale i střev. S tímto faktem zřejmě souvisí i méně časté gastrointestinální příznaky onemocnění COVID-19. U některých pacientů byl virus detekován ve stolici, což naznačuje, že se může šířit rovněž fekálně-orální cestou. Až 50 % z nich přitom vylučovalo virus při negativním výtěru z nosohltanu.

Na střevní mikrobiom má vliv zejména užívání laxativ, inhibitorů protonové pumpy, metforminu či antibiotik. Z hlediska ATB je problematická zejména rezistence na makrolidy, které např. COVID+ pacienti užívají při léčbě bakteriální superinfekce dýchacích cest. Dále je třeba zmínit kortikosteroidy či nesteroidní antirevmatika, jež mohou také indukovat střevní dysbiózu.¹

Nedávné studie ukázaly, že orálně konzumovaná prebiotika a probiotika mohou snížit systémové markery zánětu, ale i oxidačního stresu. Jak?

Probiotika interagují s epiteliálními buňkami, dendritickými buňkami z mukózy a makrofágy. V závislosti na typu a kmeni probiotik se buď aktivuje imunitní odpověď produkcí IL-12, IL-18 a TNF-α, nebo dojde k potlačení reakce stimulací protizánětlivých cytokinů jako je IL-10 a TGF-beta.²

Například mléčný produkt obsahující Lactobacillus rhamnosus GG ATCC 53103 signifikantně zvýšil u konzumentů expresi receptorů důležitých pro fagocytózu na neutrofilech.³

Studie také ukazují vliv probiotik na aktivitu NK buněk. L. rhamnosus HN001 a B. lactis HN109 signifikantně zvyšují cytotoxický potenciál NK buněk, po ukončení užívání těchto probiotik tato aktivita opět klesá k výchozí hodnotě.

Četné studie se zabývají i vlivem probiotik na léčbu průjmů u dětí, speciálně průjmů rotavirových. Jeden z nejvíce studovaných kmenů je v tomto případě L. rhamnosus GG ATCC 53103. V některých studiích se ukazuje jeho vliv na vzestup specifického IgA proti rotavirům.⁴ Dvě metaanalýzy potvrdily, že jeho podávání dětem s průjmovým onemocněním vede ke snížení doby trvání průjmu průměrně o jeden den, pokud byl sledován přímo vliv na trvání rotavirových průjmů, jednalo se o zkrácení o dva dny. Kratší bylo i období nutné hospitalizace.⁵

Wickens a jeho kolegové testovali hypotézu, že prenatální i postnatální suplementace probiotickými bakteriemi L.rhamnosus a B.animalis subsp lactis redukuje výskyt ekzému a alergií během prvních 2 let věku dítěte. Z výsledků studie vyplývá, že podávání L.rhamnosus signifikantně snižuje výskyt ekzému ve srovnání se skupinou, které bylo podáváno placebo. Užívání přípravku L.Rhamnosus v prvních 2 letech života dítěte bylo spojeno se snížením výskytu ekzému téměř o polovinu.⁶

„Závěrem je třeba zmínit, že efekt probiotik musí být hodnocený pro každý probiotický kmen zvlášť. V praxi se snažím pracovat vždy s ověřenými kmeny a nejlépe v kombinaci s prebiotiky," říká PharmDr. Gabriela Kroupová, vedoucí lékárník olomoucké lékárny AVE a autorka aktuálních sloupků z lékárenské praxe, které již druhým rokem zveřejňujeme na Magazínu HealthComm. 

Probiotika, u kterých byl ověřen jejich imunomodulační účinek v relevantní placebem kontrolované randomizované studii v dané indikaci ⁷ a které jsou dostupné na českém trhu, jsou L. reuteri ATCC 55730, L. rhamnosus GG ATCC 53103, B. animalis subsp. lactis Bb-12, L. casei DN-114 001. 

Dále byla prokázána souvislost střevního mikrobiomu s hladinou vitaminu D. Studie potvrdily, že u více jak 51 % pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 byla nízká hladina vitaminu D. Proto se mi jeví kombinace probiotik, prebiotik a vitaminu D jako komplexní řešení podpory imunity i v souladu se schválenými zdravotními tvrzeními. Ale o vitamínu D něco více příště... 

Literatura:
1. Donati Zeppa S., Agostini D., Piccoli G. et al. Gut microbiota status in COVID-19: an unrecognized player? Front Cell Infect Microbiol 2020; 10: 576551, doi: 10.3389/fcimb.2020.576551
2. LEE,S.-Y. et al. Microbiome in the Gut-Skin Axis in Atopic Dermatitis. 2018.354.
3. Pelto L, Isolauri E, Lilius EM, et al. Probiotic bacteria down- regulate the milk-induced inflammatory response in milk-hy- persensitive subjects but have an immunostimulatory effect in healthy subjects. Clin Exp Allergy. 1998; 28: 1474-1479.
4. Kaila M, Isolauri E, Soppi E, et al. Enhancement of the circu- lating antibody secreting cell response in human diarrhea by a human Lactobacillus strain. Pediatr Res. 1992; 32: 141-144.
5. Szajewska H, Skórka A, Ruszczyński M, et al. Meta-analysis: Lactobacillus GG for treating acute diarrhoea in children. Ali- ment Pharmacol Ther. 2007; 25: 871-881.
6. Wickens,K. et al: Early supplementation with L.rhamnosus HN001 reduces eczema prevalence to 6 years: Does it also reduce atopic sensitization? 2013. 1048-57.
7. International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics, ISAPP, www.isapp.net 

Firemní prezentace