Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



MÉNĚ ZNÁMÉ LÉKOVÉ INTERAKCE II.



Problematika lékových interakcí představuje jedno z možných budoucích polí zájmu a uplatnění farmaceutů. I když má své stálice (například třezalka tečkovaná, grapefruitový džus nebo zelenina s obsahem vitaminu K1 versus Warfarin), velká část těchto interakcí by se dala zařadit do skupiny méně obvyklých. V červencovém Magazínu se PharmDr. Tomáš Arndt věnoval příkladům, kdy může dojít k ovlivnění účinku léku některými složkami „oblíbených" doplňků stravy. V srpnu se podíval na rizikové interakce s obsahovými látkami vybraných rostlin, potravin a nápojů. 

Léčivé rostliny s obsahem kofeinu

Jde o paulinii opojnou (Paulinia cupana, Guarana) a čajovník čínský (Camelia sinensis).

Hlavní účinnou látkou obou rostlin je kofein. Pokud ho srovnáme s kofeinem v kávě, na rozdíl od něj se vstřebává postupně. Působí jako stimulátor centrálního nervového systému, zvyšuje rychlost a sílu srdečních stahů. Může také způsobit mírné zvýšení krevního tlaku a snižuje srážlivost krve. Rovněž působením na žaludek zvyšuje tvorbu žaludeční šťávy. Dále zvyšuje tvorbu moči a bylo by možné jmenovat další účinky.

Obě léčivé rostliny se nesmí kombinovat s benzodiazepiny (diazepam, lorazepam, oxazepam, chlordiazepoxid), antipsychotikem lithiem, antibakteriálními chinolony (ofloxacin, norfloxacin), lékem proti úbytku kostní hmoty bifosfonátem alendronátem, inhibitorem protonové pumpy pantoprazolem, třezalkou tečkovanou, antimykotikem terbinafinem, blokátorem vápníkového kanálu verapamilem a celou řadou dalších, méně známějších léků.

Ženšen všehoj (Panax ginseng)

Stejně jako třapatka nachová jde o imunostimulant a adaptogen (látky zvyšující obranyschopnost organismu a jeho odolnost vůči nepříznivým vlivům).

Nesmí se kombinovat s alkoholem, antikoagulanty, antidiabetiky, estrogeny, kličkovými diuretiky (nejznámější je furosemid), obsolentními antidepresivy ze skupiny inhibitorů MAO, blokátorem vápníkového kanálu nifedipinem, opiodními analgetiky nebo anthelmintikem albendazolem.

Červená fermentovaná rýže

Vzhledem k obsahu kvasinky Monascus purpureus je červená rýže přirozeným zdrojem látek zvaných monakoliny. Tyto látky přispívají k udržení správné denní hladiny cholesterolu. Sníží se hladina triacylglycerolů a dojde ke zvýšení poměru HDL/LDL.

Nesmí se kombinovat se statiny, protože může dojít k možnosti vzniku rabdomyolýzy (závažné poškození svalové tkáně). Jak k tomu přesně dochází, není známo, ale předpokládá se přímé toxické působení na membránu myocytů. Myocyt (svalová buňka) je buňka, která tvoří základní tkáň svalů.

Další látky ze skupiny léčivých rostlin

Srážlivost krve mohou také ovlivnit další léčivé rostliny, jako je například andělika lékařská (Archangelica officinalis), anýz vonný (Pimpinella anisum), řebříček obecný (Achillea millefolium), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a další.

Účinek antidiabetik mohou ovlivnit například blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus), lékořice lysá (Glycirrhiza glabra) nebo proskurník lékařský (Althea officinalis).

Léčbu pohlavními hormony (včetně hormonální antikoncepce) může ovlivnit anýz vonný (Pimpinella anisum) nebo lékořice lysá (Glycirrhiza glabra).

Účinek léků působících na kardiovaskulární systém mohou ovlivnit podběl lékařský (Tussilago farfara), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), řebříček obecný (Achillea millefolium) nebo prvosenka jarní (Primula veris).

Není možné postihnout interakce všech léčivých rostliny, proto uvádím jen několik dalších zajímavých příkladů:

Máta peprná (Menthae piperitae) by se neměla kombinovat s antacidy (může vzniknout abdominální dyskomfort). S léky obsahující soli železa se nesmí kombinovat máta peprná (Menthae piperitae), lékořice lysá (Glycirrhiza glabra), lípa srdčitá (Tilia cordata) a některé další léčivé rostliny. Zde může dojít ke snížení absorpce léčiva.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) může snížením biodostupnosti léčivé látky snížit účinek antibiotika ciprofloxacinu.

Petržel kořenová (Petroselinum crispum) se nesmí kombinovat s diuretiky, kdy zesiluje jejich účinek a nutí pacienta k častému močení.

Aloe pravá (Aloe vera) zesiluje účinek antidiabetika glibenklamidu (snižuje hladinu glukózy).

Sena (Cassia sena) - oblíbená jako silné projímadlo, zvyšuje toxicitu kardiotonika digoxinu.

Na úplný závěr můžeme uvést, že ženšen všehoj (Panax ginseng) má potencovat účinek sildenafilu. Zájemce v tomto bodě odkazuji na bohatou literaturu s množstvím dalších příkladů, je ovšem třeba říci, že někdy se jedná o léky obsolentní či málo předepisované, jindy zase o méně známé léčivé rostliny.

A samozřejmě, u třezalky tečkované (Hypericum perforatum) je třeba vzhledem k velkému množství interakcí, které způsobuje, zkontrolovat u každého léku, zda ji vůbec pacient může užívat.

Interakce s potravinami a nápoji

Řada interakcí se váže i k běžně (či méně běžně) známým potravinám a nápojům. Je vcelku obecně známo, že s léky se nesmí kombinovat alkohol (raději ani malé pivo po obědě vyžadované milovníky pěnivého moku). Je to proto, že může dojít ke zvýšení množství nežádoucích účinků. Například alkohol v kombinaci s léky, které působí tlumivě na centrální nervový systém, může tento účinek výrazně zesilovat. V kombinaci s paracetamolem se zvyšuje riziko poškození jater.

Mléko snižuje vstřebávání tetracyklinových antibiotik a některých chinolonových chematerapeutik. To se v praxi týká stále ještě často předepisovaného tetracyklinu doxycyklinu. Zmíněné léčivé látky se také nesmí kombinovat s hořčíkem nebo železem. Zvyšují kyselost žaludeční šťávy, která pak více rozkládá antibiotika. Rovněž zvyšuje účinek některých projímadel a neměly by se s ním kombinovat léky při onemocnění štítné žlázy.

Grapefruity (Citrus paradisi), pomela (C. decumana), ale také hořké sevillské pomeranče (C. aurantium, subsp. amara) či granátová jablka (Punica granatum) nebo šťáva z nich může ovlivnit účinek řady léků. Namátkou je možné zmínit léky ovlivňující kardiovaskulární systém (amiodaron, amlodipin, digoxin a další), léčivé látky snižující hladinu cholesterolu (statiny), antidepresiva ze skupiny SSRI, samozřejmě léky ovlivňující krevní srážlivost jako Warfarin, hypnotika jako zolpidem nebo imunosupresiva.

I kouř z cigaret může snížit účinek léků ze skupiny beta blokátorů, předepisovaných při léčbě nemoc kardiovaskulárního systému.

S odstupem dvou hodin od užití léků (před nebo po) se může užívat aktivní (lidově nesprávně "živočišné") uhlí a vzhledem k obsahu tříslovin i černý čaj.

Totéž platí o nerozpustné vláknině z osemení jitrocele vejčitého (Psyllium, Plantago ovata), která se konzumuje zejména při zácpě nebo některých dietních režimech a také v současnosti o velmi oblíbených chia semíncích (Salvia hispanica). Psyllium například na sebe váže antipsychotikum lithium nebo antiepileptikum karbamazepin. Tím se minimalizuje jejich léčebný účinek.

Jen okrajově zmíním, že druhy zeleniny obsahující vitamin K1 (například kapusta, špenát nebo brokolice) se nesmí kombinovat s Warfarinem, protože snižuje jeho účinek (vitamin K1 je antagonista Warfarinu). Zde je dobré se domluvit s lékařem, protože je možné některé druhy zeleniny s vitamínem K1 v omezené míře konzumovat (jak uvádějí odborníci, jejich příjem by měl být vyrovnaný).

Také ještě nedávno velmi oblíbená sója může snižovat účinek některých léků, jako například antibiotik.

Totéž platí o nyní populárním koření kurkumě.

Také kustovnice čínská (Lycium chinense, goji) zvyšuje účinek antidiabetika a snižuje účinek Warfarinu.

Závěrem

A tak by se dalo pokračovat dále... Je třeba vzít vždy do úvahy zdravotní stav pacienta a užívané léky, popřípadě doporučit konzultaci s lékařem. Může se stát, že některé zdroje doporučují určité doplňky stravy (potravu, nápoje vysadit) a jiné ne. Je třeba se smířit s tím, že řada tvrzení v odborné literatuře bude nejednoznačných a odporujících si. K tomu by měl lékárník využít své vzdělání a zkušenosti z praxe. To vše mu může posílit jeho roli zdravotnického odborníka a vrátit jeho (bohužel) pošramocené renomé.

PharmDr. Tomáš Arndt

Zdroje:
1. ARNDT, Tomáš. Červená fermentovaná rýže. Celostní medicína [online]. 1.9.2018 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/cervena-fermentovana-ryze.htm
2. PIŤHA, Jan. Interakce léků a potravin. In: Fórum zdravé výživy [online]. 2018, 17.10. 2018 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/wp-content/uploads/2018/04/prezentace-doc.Pi%C5%A5ha.pdf
3. ŠIMANDL, Ondřej. Aby bylinky nevyvolávaly lékové nežádoucí účinky: aneb Pozor na interakce mezi bylinami a léky. Lékárnické kapky [online]. 18.7.2016 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://www.lekarnickekapky.cz/leky/lekove-interakce/aby-bylinky-nevyvolavaly-lekove-nezadouci-ucinky-aneb-pozor-na-i.html
4. KAVKOVÁ, Kateřina. Interakce mezi léky, léčivými rostlinami a látkami přírodního původu. Hradec Králové, 2011. Rigorózní práce. Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy.
5. BLAHUTA, Zdeněk. Lékové interakce. Www.psp.cz [online]. 2019 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=103876
6. BAUMANN, Michal. Doplňky stravy. Brno, 2009. Bakalářská práce. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
7. PRUŠA, Tomáš. Doplňky stravy. Masaryk Univerzity [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1411/jaro2013/MNAF101p/um/08_Doplnky_stravy.pdf?lang=cs
8. CHOVANCOVÁ, Petra. PRŮZKUM PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE POUŽÍVÁNÍ DOPLŇKŮ STRAVY U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ I. Hradec Králové, 2012. Diplomová práce. Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy.



Článek MÉNĚ ZNÁMÉ LÉKOVÉ INTERAKCE s doplňky stravy si můžete pročíst ZDE


Zpět

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie