PharmDr. Tomáš Arndt

Problematika lékových interakcí představuje jedno z možných budoucích polí zájmu a uplatnění farmaceutů. Přes velké množství informací, dříve ukrytých ve velmi tlustých knihách, nyní v počítačových programech, zůstává možnost jejich uplatnění v každodenní práci běžného lékárníka (poměrně malou skupinku nemocničních lékárníků nepočítaje) spíše teoretická než praktická. O tom, zda tomu tak opravdu je, by se dalo dlouho diskutovat, stejně jako o příčinách této situace.

Nicméně v tomto článku bych se chtěl zmínit o oblasti, v které se může lékárník výrazně uplatnit. Jedná se o oblast, která stojí většinou stranou zájmu odborníků (nikoliv vždy), konkrétně o interakci mezi léky na jedné straně a doplňky stravy, léčivými čaji (a dalšími přírodními látkami), potravou nebo nápoji na straně druhé.

I když i tato problematika má své stálice (například třezalka tečkovaná, grapefruitový džus nebo zelenina s obsahem vitaminu K1 versus Warfarin), velká část těchto interakcí by se dala zařadit do skupiny méně obvyklých lékových interakcí. Rád bych se proto věnoval některým méně známým příkladům interakcí z této oblasti (kovaným odborníkům z řad kolegyň a kolegů se předem omlouvám), byť vyčerpávající přehled by si zasloužil poměrně obsáhlou monografii.

Jistou nadějí je, že pro lékárníky je mimo jiné k dispozici již několik akademických prací věnovaných tomuto tématu.

Roli při práci lékárníka s těmito informacemi hraje i to, že u řady pacientů vyvolává poměrně nelibou reakci, pokud se jich ptáme na užívané léky a zmiňujeme potencionální interakce ("mluvíme do práce doktorovi"). Diskuze o možném ovlivnění účinku předepsaných léků doplňky stravy, potravou nebo nápojem je zaujme více.

OBLÍBENÉ DOPLŇKY STRAVY

V této části článku bych se rád věnoval některým oblíbeným doplňkům stravy, u kterých nemusí být příliš známo, že mohou ovlivnit účinek předepsaných léků.

Česnek (Allium sativum)

Česnek je nejen oblíbenou potravinou v kuchyni, ale také zdrojem mnoha přírodních látek. Díky obsahu jedné z nich, alicinu, působí proti parazitům. Také mírně rozšiřuje cévy, a tím přispívá ke snížení krevního tlaku. Dále také přispívá ke snížení hladiny cholesterolu v krvi nebo působí antimikrobiálně (lidově, byť nepřesně označován jako "přírodní antibiotikum).

Nesmí se kombinovat s léky ovlivňujícím srážlivost krve (antikoagulanci, antiagregancia, trombolytika, nizkomolekulární hepariny), antidiabetikem chlorpropamidem, myorelaxanciem chlorzoxazonem, inhibitory proteáz (skupina látek inhibujících proteinázu viru HIV a používaných k léčbě AIDS) nebo nesteroidním analgetikem-antiflogistikem indometacinem.

Jinan dvoulaločný (ginkgo biloba)

Velmi oblíbené jsou i doplňky stravy s gingko bilobou (všimněte si jedna z mála přírodních látek, kde je více rozšířený latinský než český název). Extrakt z jeho listů rozšiřuje vlásečnice v krevním řečišti, zlepšuje průtokové vlastnosti krve, a tím zásobování tkání kyslíkem, dále působí jako antioxidans (působí proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí). Díky těmto vlastnostem se užívá při syndromu studených nohou, při závrati a hučení v uších (tinnitus), pro zlepšení paměti a koncentrace (zásobuje mozek kyslíkem), bolesti nohou při chůzi (claudicatio intermittens) nebo také díky posílení prokrvení v pánevní oblasti i jako součást doplňků stravy pro podporu erekce. Vyskytuje se i v několika volně prodejných lécích.

Při prodeji je dobré zjistit, zda pacient již neužívá léky ovlivňující srážlivost krve (antikoagulancia, antiagregancia, nízkomolekulární hepariny), některá psychofarmaka (anxiolytikum buspiron, dnes již víceméně obsolentní inhibitory monoaminoxidázy při léčbě depresí,antidepresivum trazadon, antidepresiva SSRI), léky ovlivňující kardiovaskulární systém (blokátory vápníkových kanálů diltiazem,nifedipin, nicardipin nebo thiazidová diuretika), léky ze skupin inhibitorů protonové pumpy (omeprazol), třezalku tečkovanou, nesteroidní antiflogistika-antirevmatika nebo inzulín.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Kozlík lékařský je tradiční rostlinné sedativum se zklidňujícím a mírně antikonvulzivním účinkem. Je oblíben při neurózách, neklidu, úzkosti nebo nespavosti. Nesmí se obecně kombinovat s léky, které tlumí a zklidňují (barbituráty, hypnotika, benzodiazepiny). Totéž platí u alkoholu. Důležité je, že se nesmí zásadně kombinovat s hepatotoxickými látkami. Dále se nesmí kombinovat s lékem proti průjmu loperamidem (je volně prodejný!), antiepileptiky, opiodními analgetiky nebo disulfiramem (lék proti závislosti na alkoholu).

Koenzym Q10 (ubichinon)

Koenzym Q10 je druh chinonu působícího jako koenzym. Je nezbytný pro přeměnu energie z potravy do chemické energie ATP v buňkách. Nejvíce je obsažen v plících, játrech a srdci. Působí také jako antioxidant. Používá se k prevenci kardiovaskulárních chorob. Nesmí se kombinovat s antikoagulačními léky, kde může snížit jejich účinek. Indikace: antioxidant, prevence kardiovaskulárních chorob.

Glukosamin (glukosamin sulfát)

Tato látka je oblasti tzv. kloubní výživy. Postupně se v těle zabudovává do sloučenin označovaných jako polysacharidy neboli glykosaminglykany. Ty jsou obsaženy v kloubech a vazivu, kde vážou vodu, a tím zvyšují pružnost chrupavky a zlepšují pohyblivost kloubu. Tato látka se nesmí kombinovat s antidiabetiky (může snížit jejich účinek).

Chondroitin (chondroitin sulfát)

Jedná se rovněž o látku z oblasti kloubní výživy. Je to polysacharid řazený do již zmíněné skupiny glykosaminoglykanů. Má silný záporný náboj, čímž pomáhá osmoticky zadržovat vodu. Tím se zlepšuje pružnost chrupavky. Kromě chrupavky se vyskytuje i v dalších pojivových tkáních. V doplňcích stravy se často kombinuje s glukosamin sulfátem. Je třeba u něj upozornit pacienty s poruchou srážlivosti krve, aby ho neužívali bez vědomí lékaře, protože zvyšuje INR (protrombinový čas) a potencuje účinek antikoagulačních léků.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Tato léčivá rostlina je známá především jako hepatoprotektivum a stimulant jaterních funkcí. Za jejím působením na jaterní buňky stojí směs 3 přírodních látek označovaná jako silymarin. Silymarin je rovněž antioxidační látkou. Dále snižuje oxidaci tuků a v postižené tkáni tlumí syntézu prostaglandinů, a tak snižuje možnost vzniku nebo rozvoje nespecifického zánětu. Ostropestřec se nesmí kombinovat s chemoterapeutikem metronidazolem.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)

Nejvíce se užívá jako přírodní prostředek vhodný při infekcích močových cest (vyvolaných zejména bakterií Escherichia coli). Má význam i jako prevence, navíc zmírňuje zápach moči. Nesmí se kombinovat s antagonisty H2-receptorů (ranitidin, famotidin), inhibitory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol) a Warfarinem (prodlužuje Quickův čas).

Třapatka nachová (Echinacea purpurea)

Třapatka se užívá k podpoře nespecifické imunity (imunostimulant) a jako adaptogen (látky zvyšující obranyschopnost organismu a jeho odolnost vůči nepříznivým vlivům). Nesmí se kombinovat s imunosupresivy (cyklosporinem, azathioprinem, basiliximabem, mykofenolát mofetilem a vlastně s jakýmkoliv lékem z této skupiny), léčivou látkou daclizumabem (léčba roztroušené sklerózy) a kortikosteroidy.

Palmička dlanitá (Serenoa serrulata, Saw palmetto)

Tato léčivá rostlina pomáhá při benigní hyperplazii prostaty omezovat další zvětšování prostaty, a tím zhoršování obtíží při vyprazdňování močového měchýře. Princip jejího působení spočívá v tom, že podporuje inhibici přeměny hormonu testosteronu na dihydrotestosteron, v důsledku čehož je zamezováno dalšímu zvětšování prostatické tkáně. Nesmí se kombinovat s Warfarinem.

Jaké méně známé interakce s léky mohou mít další léčivé rostliny či potraviny nebo oblíbené nápoje?

Na to se podíváme s PharmDr. Tomášem Arndtem v srpnovém vydání Magazínu.

Zdroje:

1. ARNDT, Tomáš. Červená fermentovaná rýže. Celostní medicína [online]. 1.9.2018 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/cervena-fermentovana-ryze.htm

2. PIŤHA, Jan. Interakce léků a potravin. In: Fórum zdravé výživy [online]. 2018, 17.10. 2018 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/wp-content/uploads/2018/04/prezentace-doc.Pi%C5%A5ha.pdf

3. ŠIMANDL, Ondřej. Aby bylinky nevyvolávaly lékové nežádoucí účinky: aneb Pozor na interakce mezi bylinami a léky. Lékárnické kapky [online]. 18.7.2016 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://www.lekarnickekapky.cz/leky/lekove-interakce/aby-bylinky-nevyvolavaly-lekove-nezadouci-ucinky-aneb-pozor-na-i.html

4. KAVKOVÁ, Kateřina. Interakce mezi léky, léčivými rostlinami a látkami přírodního původu. Hradec Králové, 2011. Rigorózní práce. Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy.

5. BLAHUTA, Zdeněk. Lékové interakce. Www.psp.cz [online]. 2019 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=103876

6. BAUMANN, Michal. Doplňky stravy. Brno, 2009. Bakalářská práce. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.

7. PRUŠA, Tomáš. Doplňky stravy. Masaryk Univerzity [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1411/jaro2013/MNAF101p/um/08_Doplnky_stravy.pdf?lang=cs

8. CHOVANCOVÁ, Petra. PRŮZKUM PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE POUŽÍVÁNÍ DOPLŇKŮ STRAVY U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ I. Hradec Králové, 2012. Diplomová práce. Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy.

Úvodní foto: Designed by Nensuria / Freepik