
Dětský očkovací kalendář se mění. Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých". Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku už je ale uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let.
HPV je jednou z nejčastějších sexuálně přenosných infekcí - v průběhu života se s ní setká osm z deseti osob. Pokud se jejich tělo s infekcí nevypořádá, může u nich vypuknout rakovina nebo se například objevit genitální bradavice. Důsledným očkováním proti HPV lze mimo jiné vymýtit rakovinu děložního hrdla, na kterou nyní v Česku zemře každých 29 hodin jedna pacientka.
„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejúčinnější prevencí HPV onemocnění. Viry napadají různá místa na těle žen i mužů a u obou pohlaví mohou vést k rozvoji závažných onkologických onemocnění," popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.
HPV infekce má na svědomí až 98 % případů rakoviny děložního hrdla a 90 % případů genitálních bradavic. Je příčinou i dalších HPV asociovaných rakovin, jako jsou některé nádory řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel.
„Proti HPV by se proto měly nechat naočkovat nejenom dívky, ale i chlapci. Ideálně před zahájením sexuálního života. Ochrání sami sebe a výrazně sníží riziko přenosu viru," zdůrazňuje MUDr. Hülleová.
Rakovinou děložního hrdla, nejčastějším karcinomem způsobeným HPV infekcí, v České republice ročně onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na ni zemře. V tuzemsku se jedná o třetí nejčastější nádorové onemocnění žen v produktivním věku.
„V některých zemích, například v Austrálii nebo severských státech, rakoviny děložního hrdla významně ubývá. Proočkovanost proti HPV se v nich totiž vyšplhala až na 90 %. K takovému číslu chceme směřovat také," vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Podle posledních oficiálních dat z roku 2021 dosáhla v tuzemsku proočkovanost u dívek téměř 70 %, u chlapců to bylo skoro o třicet procentních bodů méně. Na základě předběžných dat za rok 2022 by se měla proočkovanost u dívek pohybovat na podobné úrovni. U chlapců se předpokládá, že vzrostla asi na 48 %. Aktuální rozdíl v proočkovanosti obou pohlaví by tedy měl být zhruba dvacet procentních bodů.
„Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života proti HPV infekci chráněna," dodává lékařka.
HPV infekce se šíří převážně intimním kontaktem
K přenosu nedochází jen při pohlavním styku, ale také při orálním sexu, mazlení nebo přes kontaminované předměty, například ručníky. Podle odborníků se HPV „naivita" - období, v němž ještě u dívek a chlapců nedošlo ke kontaktu s HPV, posunuje do nižších věkových skupin.
........................
Virová infekce lidským papilomavirem (HPV) je celosvětově nejčastější sexuálně přenosnou infekci.
Existuje více než 100 typů HPV virů. Asi 40 z nich může infikovat genitálie.
Nejméně 14 typů HPV, klasifikovaných jako „vysoce rizikové", může způsobit rakovinu děložního čípku u žen. Rakovina děložního čípku je po rakovině prsu nejčastější rakovinou, která postihuje ženy ve věku 15-44 let v Evropě.
„Vysoce rizikové" typy HPV mohou také způsobit rakovinu konečníku a genitálií a hlavy nebo krku u mužů i žen. Faktorů je více, například orální sex spolu s dalšími rizikovými faktory.
https://vaccination-info.europa.eu/
........................
„Rozšíření věkového rozpětí pro hrazené očkování proti HPV je proto velmi rozumným krokem," říká MUDr. Alena Šebková.
ROZŠÍŘENÍ VĚKOVÉ KOHORTY
Vakcíny budou nově hrazeny pro všechny děti od 11 let do dosažení jejich 15. narozenin. Změna vyplývá z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabude účinnosti 1. ledna 2024. Díky rozšíření věkové kohorty pro úhradu očkování budou mít lékaři větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu. Výrazně jim to také usnadní plánovaní očkování „náctiletých" dětí.
„I když rodiče o možnosti očkování proti HPV informujeme s dostatečným předstihem, často se stává, že si na něj vzpomenou až po 14. narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhnou, protože očkování je v současné době zdarma jenom pro třináctileté," přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006 a doposud na celém světě aplikovali stovky milionů dávek. Bezpečnost a účinnost očkování proti HPV opakovaně potvrdila nejenom řada odborných studií, ale především aplikace očkovacích látek a počty naočkovaných dávek vakcín na celém světě. Rodiče se tedy nemusí bát ani nežádoucích účinků po očkování - jsou totiž velmi vzácné. „K očkování proti HPV nabádá i Světová zdravotnická organizace. V současné době je to jediné očkování, které chrání před vznikem onkologického onemocnění," doplňuje MUDr. Cabrnochová.
Zdroj: MaVe PR
Používání kondomů není 100% účinné v prevenci přenosu viru? HPV totiž může infikovat i okolní kůži, která není chráněna kondomem.
Virový genom HPV tvoří dvouvláknová kruhová DNA o délce přibližně 7900 párů bází?
Nejčastěji jsou infikovány ženy ve věku 20-25 let (téměř 50%)?
Většina se HPV nakazí krátce po začátku svého sexuálního života? Ve většině případů je HPV infekce během 12-18 měsíců eliminována imunitním systémem.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.