Online informace pro lékárny
ŽIVOT BEZ LEPKU JE DRAHÝ
Stovky pacientů se už podepsaly pod petici za příspěvek na léčbu celiakie - autoimunitního onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva. Petice upozorňuje na fakt, že ačkoliv jedinou možnou léčbou je přísná celoživotní bezlepková dieta, pojišťovny ji neproplácí. Přitom lidé, kteří musí dietu dodržovat, zaplatí každý měsíc v obchodech s potravinami přibližně o 3 000 Kč více než ti, jimž lepek v jídle nevadí.
Pacienti o tom informují u příležitosti Mezinárodního dne celiakie, který připadá na 16. května. Podpisy budou sbírat i na Fóru celiaků, které se koná o čtyři dny později v Praze.
„Cílem petice je nashromáždit více než 10 000 podpisů a předložit ji petičnímu výboru poslanecké sněmovny. Zároveň je to také způsob, jak na problém chybějících úhrad léčby upozornit veřejnost," vysvětluje pacient s celiakií Jiří-Jakub Zévl, iniciátor petice, kterou organizuje Společnost pro bezlepkovou dietu. Finanční náročnost bezlepkové diety může podle něj často vést k jejímu porušování. To se časem projeví na zdravotním stavu pacienta a v konečném důsledku také na větším finančním zatížení zdravotního systému.
„Pacientům, kteří celiakii neléčí, hrozí celá řada komplikací. Patří mezi ně například osteoporóza, anémie, zhoršení reprodukční schopnosti, nádorová onemocnění nebo vznik dalších autoimunitních chorob," vyjmenovává doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a současně předseda Pracovní skupiny pro celiakii České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Právě tato odborná společnost nyní jedná o úhradě léčby s ministerstvem zdravotnictví.
„Jednou z variant řešení je změna zákonné normy, která podléhá schvalování v obou komorách parlamentu, a to je běh na dlouhou trať. Usilujeme proto o to, aby pojišťovny pacientům přispívaly odpovídající částkou z fondu prevence," shrnuje doc. Kohout.
Pacienti si už nyní mohou u některých pojišťoven o příspěvek na bezlepkovou stravu zažádat individuálně. Jeho výše se pohybuje v rozmezí od 1 000 do 10 000 Kč na rok. Některé pojišťovny však příspěvek poskytují pouze dětem, jiné mají způsob čerpání natolik složitý, že jej pacienti nevyužívají. Například pojištěnci Oborové zdravotní pojišťovny mohou získat až 10 000 Kč prostřednictvím kreditního systému. Průměrně však v roce 2021 čerpali pouze 379 korun na osobu.
„Vysoká cena bezlepkových potravin přitom není jediný problém, se kterým se lidé s celiakií potýkají. Školní jídelny nemají povinnost vařit nemocným dětem speciální stravu. Rodiče tak musí buď zajistit vlastní obědy, nebo se obrátit na takovou školu či školku, která jim vyjde vstříc, což ale většinou znamená delší dojíždění. Bezlepková dieta tak vyžaduje nejen dostatek peněz, ale klade i vyšší nároky na čas," doplňuje Ing. Ivana Lášková, předsedkyně pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu z.s., která pomáhá pacientům s celiakií již od roku 2001.
......................
Svůj podpis pod petici mohou lidé připojit například na webu Portál občana.
Pro zájemce, kteří se chtějí zapojit přímo do sběru podpisů, jsou na stránkách Společnosti pro bezlepkovou dietu připraveny petiční archy ke stažení.
......................
Osobně bude možné petici podepsat na 18. ročníku Fóra celiaků, které se koná 20. května v pražském PVA EXPO v Letňanech. Celý den zde budou přednášet přední odborníci na problematiku celiakie a bezlepkové diety. Mluvit budou například o tom, jak zvládnout bezlepkové stravování mimo domov, jaký je vztah mezi celiakií a nesnášenlivostí laktózy, jak dopadlo testování bezlepkových potravin nebo jaké sociální otázky jsou spojené se životem na bezlepkové dietě. Podrobnosti o akci jsou na webu celiak.cz.
......................
Lidé trpící celiakií slaví 16. května Mezinárodní den celiakie, který vyhlásila Asociace evropských společností celiaků (AOECS).
Celiakie je nevyléčitelná nemoc způsobená nesnášenlivostí lepku (glutenu), tj. směsi bílkovin obsažených v obilných zrnech pšenice, žita a ječmene.
Jediným lékem je celoživotní dodržování přísné bezlepkové diety.
Celiakií trpí podle odborných odhadů 1 % populace.
Celiakie je označována jako nemoc chameleon, protože její projevy jsou velice rozmanité a nemusí vůbec souviset s trávicím ústrojím.
www.celiak.cz
......................
Ne všichni však o své nemocí ví. Její projevy jsou velmi rozmanité, a mnohdy je proto obtížné ji odhalit.
V České republice se s celiakií léčí 25 000 pacientů.
„Přibližně 75 % pacientů s celiakií o svém onemocnění vůbec neví," dodává doc. Kohout.
Zdroj: MaVe PR
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
