Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VÝCHODOEVROPANÉ JSOU NEJHORLIVĚJŠÍ ZASTÁNCI DOPLŇKŮ STRAVY



Nastala část roku, kdy s ochlazením a kratšími dny čelíme nemocím z nachlazení, které se nejčastěji projevují rýmou a kašlem. Lékárny se plní pacienty, kteří požadují přípravky pro samoléčbu symptomů.

Podle zprávy STADA Health Report 2022, reprezentativního výzkumu, kterého se zúčastnilo přibližně 30 000 respondentů z 15 vybraných evropských zemí, se zejména po dvou letech Covidu mnoho Evropanů necítí komfortně při představě, že by se při nachlazení měli pohybovat na veřejnosti.

43 procent z nich uvádí, že se obává, aby se na ně ostatní nedívali poněkud divně, když by kýchali nebo kašlali. Tato obava je obzvláště výrazná mezi Rakušany (55 %), Portugalci (53 %) a Srby (52 %). V České republice tento názor sdílí 39 % respondentů, stejně jako v Německu. Na druhé straně Španělé (30 %) nepřikládají výraznou váhu k tomu, co si o jejich kašlání a kýchání myslí ostatní.

Celkově se téměř každý třetí respondent u vybraných evropských zemí, včetně Čechů (26 %), cítí nepříjemně při odchodu z domova při probíhající infekci, nicméně pouze 16 % Čechů uvádí, že oproti minulým rokům jsou více ochotni kvůli rýmě nebo kašli v práci nahlásit nemoc. 

Samozřejmě, že ideální je, vůbec se nenakazit. A koronavirová pandemie naučila obyvatele Evropy, jak se preventivně chránit. 46 procent z nich si plánuje i nadále důkladněji mýt ruce, aby se vyhnuli šíření virů. Nejvíce se s tímto postupem ztotožňují obyvatelé Rumunska (56 %) a Itálie (52 %), Češi v o něco menším měřítku, a to ve 35 %.

Dalších 44 procent evropských respondentů chce také pokračovat v pravidelném používání dezinfekce rukou. V ČR se to týká asi každé třetí osoby (35 %), podobně jako v Nizozemsku a Srbsku (po 36 %).

A kdo je evropským premiantem? Ze všech zemí, které se zúčastnily průzkumu, jsou Portugalci nejvíce oddáni oběma strategiím vyhýbání se virům. 

Vitamínové a minerální doplňky jsou nejoblíbenější ve východní Evropě

Při pravidelném užívání a doporučeném dávkování mohou být doplňky stravy vhodným způsobem podpory imunitního systému. To je také nejčastějším důvodem (49 %), proč dotazovaní Evropané užívají vitamínové a minerální doplňky. V České republice jsou vitamínové a minerální doplňky na podporu imunity užívány ještě ve větší míře, a to v 66 % případů, zároveň se jimi 49 % Čechů zásobí více než dřív. Dalším důvodem je snaha o zvýšení celkové hladiny energie a vitality (40 %) a podpora dobrého spánku (30 %). Každý čtvrtý Evropan spoléhá na doplňky stravy kvůli udržení „krásy, zdravých vlasů a pleti" a také „zdravých kostí a zubů". Doplňky stravy na podporu imunitního systému volí častěji ženy (54 %). Necelá pětina (18 %) dospělých Evropanů neužívá žádný typ doplňků stravy, v České republice je to 13 %. 

Východoevropské země jsou nejhorlivějšími zastánci doplňků stravy, zejména pro podporu imunity: v Srbsku (69 %), České republice (66 %), Rumunsku (64 %) a Polsku (59 %) sahá po doplňcích stravy pravidelně většina obyvatel. V Německu a Francii (po 26 %), Nizozemsku (24 %), Belgii a Velké Británii (po 23 %) a Rakousku (22 %) se na ně lidé pro podporu imunitního systému obracejí méně často.

Respirátory a roušky jsou stále žádané pro 1 ze 3 osob

Pokud jde o prevenci nachlazení, přibližně každý třetí (30 %) dospělý dotazovaný Evropan užívá doplňky stravy právě za tímto účelem. Spolu s pokračujícím nošením obličejových masek tj. respirátorů nebo roušek, i když na většině míst již nejsou povinné, u 30 % Evropanů z výzkumu patří k preferovaným strategiím snižování rizika nákazy. Španělsko (52 %), Portugalsko (44 %) a Itálie (41 %) patří k zemím, kde většina lidí plánuje i nadále nosit obličejové masky v naději, že tak předejde nachlazení, oproti tomu v České republice je to pouze 18 % obyvatel.

Na přírodní prostředky a bylinky se při prevenci infekce spoléhá jen o něco více než čtvrtina evropských respondentů (26 %), v České republice je tento postoj silnější, a to 35 %. Zajímavé je, že nejhorlivější uživatele přírodních prostředků najdeme v Rumunsku (45 %) a Srbsku (41 %), a to i přes jejich nadšení pro vitamínové a minerální doplňky stravy. 

Mezinárodní studie STADA Health Report 2022 rovněž mapovala mezi Evropany například důvěru ve zdravotní systém, rozkrývala názory na telemedicínu a zabývala se i tématem duševního zdraví populace v jednotlivých zemích po koronavirové pandemii.

Z výsledků vyplývá, že evropská důvěra v konvenční zdravotní péči klesá. Spokojenost se zdravotnickými systémy meziročně klesla ze 71 na 64 procent. Praktičtí lékaři jsou stále považováni za nejdůvěryhodnější zdravotnické pracovníky a lékárna budoucnosti musí spojit individuální péči s komfortem digitalizace. Pokles důvěry ve zdravotický systém o sedm procentních bodů ve srovnání s rokem 2021 lze částečně připsat nízkému skóre v Kazachstánu (25 %) a Rumunsku (31 %), kteří nebyli zapojeni do průzkumu v roce 2021. Přesto jsou dlouholetí účastníci Srbsko (31 %) a Polsko (36 %) také na konci stupnice spokojenosti. V České republice poklesla důvěra o 9 % oproti roku 2021.

Telemedicína v Evropě

Nejsilnějším argumentem proti léčbě na dálku je nedostatek osobní interakce s lékařem. Pro 20 procent Evropanů je to dostatečný důvod k tomu, aby tuto myšlenku zcela odmítli. Tento postoj je nejsilněji pociťován v Belgii, kde více než tři z deseti dospělých (31 %) souhlasí s důležitostí osobní interakce se svým lékařem. Totéž platí pro více než jednoho ze čtyř dospělých v České republice, Německu a Nizozemsku (27 %).

Zdroje: Best Communications, Zpráva o zdraví STADA 2022 | STADA

..................................................

Věděli jste, že...

Mezinárodní studie STADA Health Report byla původně koncipovaná jako německá studie pro zkoumání „zdravotní gramotnosti" země? Postupně se vyvinula v jednu z nejkomplexnějších zdravotnických studií v Evropě. Od vypuknutí koronavirové pandemie začátkem roku 2020 je Health Report spolehlivým barometrem nálad evropské populace týkajících se otázek zdraví.

Letošní průzkum prováděla společnost InSites Consulting prostřednictvím online dotazníku od poloviny března do poloviny dubna 2022 v následujících 15 zemích: Rakousko, Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Itálie, Kazachstán, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko a Spojené království. Letos se poprvé přidaly Kazachstán a Rumunsko.

Panel s přibližně 2 000 respondenty v každé zemi zahrnoval celkem 29 637 lidí ve věku 18 až 99 let. Dotazník obsahoval více než 30 otázek ze sedmi různých kategorií. 

Zpět

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME