
S psychikou je to podle předního českého psychologa a psychoterapeuta, prof. PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D., MBA, jako s imunitním systémem - musí se trénovat. A stejně jako imunitu „otrkává" očkování, dávkováním mírných stresových situací posilujeme psychickou odolnost jedince. Konkrétně měl na mysli děti, protože moderní rodiče aktuálně spíše razí cestu „ochranářskou". Podle profesora Ptáčka, který se stal mj. v roce 2018 prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí ISPCAN, je tento výchovný přístup jedním z několika faktorů, díky kterým narůstá ve společnosti počet děti a dospívajících s psychickými poruchami.
Současný nápor na psychiatrické a psychologické služby je zcela mimořádný a celý systém zažívá krizi. Péče o duševně nemocné děti a dospívající vyžaduje další navýšení kapacit v rámci psychiatrické péče a zapojení moderních přístupů v léčbě.
„Duševní zdraví dětí se bezpochyby zhoršuje v důsledku řady faktorů. Mezi ně patří řada problematických sociopolitických jevů, jako byl covid, ekonomická krize, migrace a další. Jako velmi podstatný faktor je nutné zmínit i rozvoj multimediálních technologií a sociálních sítí," zdůrazňuje prof. Radek Ptáček, působící jako klinický psycholog 1. LF UK a VFN.
Potřebný stacionář pro křehké dospívající
Díky realizaci projektu Edukačně terapeutického centra VFN na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN lze dětem od 14 do 19 let s psychickými problémy nabídnout kvalitnější ambulantní péči i lepší edukaci jejich rodičů v motivujícím prostředí denního stacionáře a dvou unikátních terapeutických zahrad. Projekt pro adolescenty za více než 14,5 milionu korun je financován z Fondů EHP 2014-2021.
Denní stacionář pro adolescenty poskytuje služby klientům s cílem naplňovat hodnoty vycházející z Evidence Based přístupů. Důraz je kladen na řádnou docházku do stacionáře, dodržování pravidelného režimu - jídelního, spánkového, volnočasového. Součástí programu je i příprava na návrat do školy, za účelem kontinuity ve vzdělávání. Prioritou je spolupráce rodičů v terapeutickém procesu a jejich účast na systematické rodinné terapii. Standardní délka programu je 6 až 8 týdnů a závisí na zdravotním stavu klienta. Pobyt je pak možné opakovat znovu po roce.
Do programu denního stacionáře bylo po dobu trvání projektu (od roku 2021 až do března 2024) zapojeno 200 pacientů. Kromě podpory a rozvoje multidisciplinární péče u duševně nemocných dětí a dospívajících vznikla také edice edukačních materiálů pro zdravotnické pracovníky pečující o děti s duševními poruchami, nezdravotnické odborníky, neformální pečovatele, pedagogy i rodinné příslušníky, které dosud v nabídce chyběly. Tematicky se edukační materiály vztahují k osmi diagnostickým okruhům: afektivní poruchy, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, poruchy autistického spektra, ADHD, poruchy spánku, psychotické poruchy a návykové nemoci.
„Projekt Edukačně terapeutického centra VFN na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN je skutečně mimořádným pro svoji komplexnost. Práce začíná edukací rodičů a zúčastněných osob, proto byly pro ně vytvořeny v prvním kroku chybějící edukační materiály", říká jejich spoluautor, prof. Radek Ptáček.
Zatím se jedná o ojedinělé zařízení v ČR pro diagnostiku a léčbu psychických poruch dospívajících. Ambulantní část centra zajištuje propuštěným pacientům ambulantní psychiatrickou a terapeutickou péči. Multioborový tým odborníků složený nejen z psychiatrů a psychologů, ale i sociálních pracovníků, pedagogů, adiktologů, všeobecné psychiatrické sestry, nutričních terapeutů, ergoterapeutů a dalších se zde věnuje léčbě poruch v období dospívání, jako jsou poruchy emoční, adaptační, psychosomatické, neurotické, poruchy příjmu potravy a postcovidové následky. Do Denního stacionáře pro adolescenty nelze přijmout dospívající, kteří aktivně užívají návykové látky nebo jsou ohroženi vysokým rizikem sebevraždy.
„Díky rozšířenému týmu zdravotníků a multidisciplinárnímu přístupu jsme získali možnost přizpůsobit program individuálním potřebám dospívajících a naplnili cíle nabízených aktivizačních programů, jako jsou obnovení, udržení a zlepšení sociálních vztahů, zlepšení výkonnosti, zvýšení sebedůvěry a zlepšení psychického stavu klientů," vyzdvihuje úspěchy terapie MUDr. Eva Kitzlerová, Ph.D., primářka Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN s tím, že v průběhu realizace projektu došlo k rozšíření programu denního stacionáře a otevření skupiny pro adolescenty s poruchou příjmu potravy. Terapie jsou možné za přítomnosti rodičů a dalších pečujících. Mezi aktivity patří lekce jógy, pohybové aktivity s fyzioterapeutem, probíhá zde canisterapie, nácvik stolování a další specificky zaměřené terapie.
„Pokud má pacient zájem účastnit se psychoterapeutického programu Denního stacionáře pro adolescenty, pak je nutné, aby jeho zákonný zástupce v případě nezletilého pacienta zaslal zprávu s popisem obtíží potomka a přiložil zprávu od ambulantního psychiatra, propouštěcí zprávu z hospitalizace či zprávu z psychologického vyšetření," upřesňuje pravidla přijetí Mgr. Podávková, psycholožka a koordinátorka Denního stacionáře pro adolescenty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.
Terapeutické zahrady
V rámci zdokonalení stávajících terapeutických a sociálně rehabilitačních metod přistoupila VFN ke kompletní rekonstrukci, obnově a vybavení dvou zahrad v areálu Psychiatrické kliniky - sportovně terapeuticko relaxační zahrady a zahrady s implementací venkovní učebny.
„Ve sportovně terapeuticko relaxační zahradě nacvičujeme praktické dovednosti v reálném prostředí. Procvičujeme sociální návyky, klienti se věnují zahradnickým pracím, zalévání, hrabání, poznávání rostlin a stromů. Součástí zahrady je i ohniště používané při terapeutických aktivitách a nácviku stolování v přírodě. Dále bylo pořízeno vybavení pro relaxační, herní a pohybové aktivity," popisuje využití zahrad primářka Eva Kitzlerová.
Chramst
Zdroj: Tisková konference TERAPIE HROU A MULTIDISCIPLINÁRNÍ PÉČE: ÚSPĚCHY V LÉČBĚ NOVÉHO TERAPEUTICKÉHO CENTRA; Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, 26. 3. 2024
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.