Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



TICHÁ HROZBA



V posledních měsících a možná i v několika minulých letech se o této nemoci prakticky nepsalo; zdálo se, jako by se u nás už neexistovala, anebo jen okrajově. Ale opak je pravdou.

HIV/AIDS ze světa ani z našich krajů nezmizela. V roce 2022 (údaje z bližších let zatím nejsou k dispozici) se virem nakazilo 1,3 milionu osob a 630 tisíc na komplikace související s nemocí zemřelo. Čerstvý údaj z loňského roku říká, že u nás v České republice přibylo 212 nových případů onemocnění.

Sice patříme v celosvětovém měřítku v oblasti léčení této nemoci ke špičce a pacienti nešíří nákazu, ale problémem stále je včasný záchyt nových případů. I situace v prevenci a vzdělávání veřejnosti stále není dobrá.

Koncem dubna svolal Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny jednání u kulatého stolu, v němž odborníci upozorňovali na přetrvávající šíření nemoci a vyzvali ke hledání účinného řešení. 

O snižujícím se povědomí o šíření choroby hovořil např. PharmDr. Petr Fifka, poslanec a místopředseda zmíněného výboru: „Před dvaceti, třiceti lety jsme se nemoci báli, a to jsme si ještě ani zdaleka nezvykli na možnosti, ale i rizika, které přinesly otevřené hranice. Česká společnost již téměř zapomněla na šíření HIV a často o něm má mylné informace." 

 

„Deset milionů korun je na financování celorepublikových kampaní - vzdělávací a preventivní programy i aktivity neziskových organizací - dnes opravdu málo. Odborníci říkají, že až 13 procent osob s HIV o svém stavu neví. Součástí prevence je i anonymní testování, které je jedním z nejefektivnějších způsobů, které brání šíření nákazy," dodává dr. Fifka.

 

Nemocní šíří nákazu

Nediagnostikované onemocnění je odpovědné za šíření infekce. Roste počet nakažených mezi heterosexuály, naopak mezi homosexuály jich díky osvětě a prevenci nepřibývá.

Vir HIV se nejčastěji přenáší sexuálním stykem nebo krví z matky na dítě. Virus postupně oslabuje imunitní systém nakaženého a ten je pak stále víc náchylnější k dalším onemocněním, například k onkologickým. Soubor infekcí způsobených virem HIV se označuje jako AIDS. Pokud je nákaza odhalena včas a začne se s léčením, pacient žije plnohodnotný život.

Celoživotní moderní léčba dokáže potlačit virovou nálož pod hladinu zjistitelnosti a ochraňuje okolí před nákazou. 

Program OSN

Česká republika se přidala k programu OSN, který si dal za cíl ukončit epidemii HIV/AIDS do roku 2030. Mezi hlavní cíle patří výrazně snížit výskyt nových případů infekce a také zajistit, aby téměř sto procent osob, žijících s HIV, o své nemoci vědělo.

Jak toho dosáhnout?

  • posílením testování rizikových skupin (sebetestování nebo anonymní testování)
  • preventivními metodami (preventivní preexpoziční profylaxe) v rizikových skupinách
  • větší informovaností o rizicích přenosu HIV, především ve školách a ve sdělovacích prostředcích

Odborníci tvrdí, že pokud nezměníme přístup k této nemoci, do roku 2030 u nás přibude na 1200 nakažených osob.

Kde najdeme informace

Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS je tím místem, kde se provádí diagnostika infekce a kontroluje úspěšnost celoživotní léčby. Informace najdou zájemci prostřednictvím desetijazyčného webu www.tadyted.com. Jsou tu mimo jiné informace o deseti HIV centrech u nás, o testovacích místech, o možnostech bezplatného anonymního vyšetření, o využití preexpoziční profylaxe (prevence šíření HIV užíváním antivirotik).

Mgr. Jana Ulíková

V rámci loňského Evropského týdne testování na HIV a žloutenky (18. -25. 11. 2024) bylo na 90 testovacích místech v ČR otestováno 2220 osob?

56 procent tvořili muži, největší zájem o testování měla věková skupina 30 - 39 let.

Odhaleny byly 4 pozitivní vzorky na HIV.

 

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME