V posledních letech na Slovensku výrazně stoupl počet psů nakažených tzv. srdeční dirofilariózou - nemocí, kterou způsobuje červ - vlasovec psí - usídlený v plicích nebo v srdci. Ukazuje to studie, která už 15 let mapuje výskyt tohoto nebezpečného parazita u slovenských psů. V roce 2021 už to bylo téměř 5 % testovaných zvířat, což specialisté na parazitární nemoci již považují za vážné zdravotní riziko.
„Dosud jsme se s tímto parazitárním onemocněním setkávali v rámci Evropy spíše v jižních státech. Červ, přesněji hlístice, který ho má na svědomí, nese název Dirofilaria immitis a může dorůstat až délky 30 cm," vysvětluje MVDr. Martina Miterpáková, DrSc., z Parazitologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Košicích, jedna z autorek studie.1
.......................................
Dirofilariózy patří k tzv. nově hrozícím infekcím („emerging infectious diseases").
Jde o infekční onemocnění, jejichž šíření je pozorováno celosvětově a je spojeno s cestováním lidí, přemisťováním zvířat a s globálními klimatickými změnami.
.......................................
Hostitelské druhy zahrnují psy a řadu jiných druhů, například kočku, lišku, vlka nebo medvěda. Nicméně, u těchto zvířat většinou nedojde k rozmnožení parazita a ten zahyne ve stádiu dospělce. Pes je tedy ideálním hostitelem a dirofilariózu obvykle vnímáme jako onemocnění psů, které se stalo běžnou součástí veterinárních diferenciálních diagnóz. Nakažení psi mohou působit unaveně a apaticky, zhorší se jim dýchání a po fyzické námaze se u nich vyskytuje chronický kašel (někdy s krví).
Zákeřného parazita přenášejí komáři a důsledky neléčeného onemocnění bývají fatální: „Pokud z larev, které přenesl na psa komár, dospěje větší množství červů a přesunou se do srdce, brání jejich přítomnost pohybu srdeční chlopně," vysvětluje MVDr. Miterpáková.
Zákeřnost onemocnění spočívá v tom, že rozvoj infekce zabere řadu měsíců. Larvy, jež do krve psů přenese komár, se totiž musejí vyvinout v dospělce. Nemoc se tak u psa může projevit i za více jak půl roku.
Vývojový cyklus Dirofilaria immitis:
Larva migruje přes ústní ústrojí komára do těla psa. Místo po kousnutí asi týden po infekci pelichá. V podkoží se vyvíjí 4. larvální stádium a vede k dalšímu pelichání (asi 2 měsíce po infekci). Během 3. až 4. měsíce po infekci mladí dospělci migrují do cílového orgánu psa (plicní tepny, pravého srdce, duté žíly). Někteří dospělci mohou také migrovat do břicha, CNS, očí, průdušek a dalších orgánů.
Prevence a léčba
Léčba dirofilariózy je komplikovaná a zdlouhavá. Parazit, kterého usmrtí předepsané léky, totiž může způsobit ucpání cévy, tzv. embolii. Kromě léčivých přípravků, které zničí samotného červa, tak majitelé musí svým psům podávat i přípravky na potlačení zánětu a také antibiotika. Léčba trvá i několik měsíců, kdy je třeba zajistit, aby byl pes v klidovém režimu.
Nemoci se přitom dá účinně předcházet, a to preventivními léky, které dokážou larvy v krvi zvířete zahubit ještě dříve, než dospějí. Při cestách do endemických oblastí s výskytem Dirofilaria immitis je prioritou také používání repelentních přípravků, které odpuzují potenciálně nakaženého komára.
Podle odborníků lze v budoucích letech očekávat, že se infekce rozšíří i do Česka, například kvůli cestování psů, které si s sebou jejich majitelé berou na dovolenou.
„Pokud majitel se svým psem navštívil oblast se zvýšeným výskytem těchto parazitů a preventivně psa nijak neošetřil, je vhodné přibližně za 6-10 měsíců navštívit veterináře a požádat ho o krevní test, který odhalí, zda byl pes infikován," radí parazitolog prof. MVDr. David Modrý, Ph.D.
Na Slovensku podle studie hrozí zvýšené riziko nákazy především v oblastech Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížiny, které již parazitologové považují za tzv. endemické, tedy s trvale vysokým výskytem onemocnění.
„Nemyslím si, že by se do Česka v budoucnu nemoc dostala prostřednictvím infikovaných komárů, kteří přeletí hranice. Mnohem pravděpodobnější je, že se tu objeví pes, kterého si někdo dovezl z útulku ze zahraničí, nebo pes, který vycestoval se svým majitelem a parazita si pak přivezl domů. Červi, kteří se u nich postupně vyvinou, v jejich těle produkují nové larvy, které kolují v krvi infikovaného psa. Takové zvíře je zdrojem infekce pro místní komáry - nakazí jich stovky. Jejich prostřednictvím se pak larvy přenesou na další psy v nejbližším okolí," myslí si prof. Modrý.
Rizika pro člověka
Srdeční červ se může usídlit i v těle člověka, podle lékařů jsou však takové případy zoonózy velmi výjimečné. Místo po bodnutí komárem bývá bolestivé, teplé a oteklé. Kožní noduly (ohraničené okrouhlé útvary, hrbolky) se mohou objevit až za 12 měsíců po bodnutí a začátku infekce. K dalším příznakům u člověka patří horečka a otok mízních uzlin.
Častěji lidi napadá rodový příbuzný Dirofilaria repens, který je ve střední Evropě obecně rozšířenější. Je to menší červ, který se usídluje v podkoží v oblasti hlavy, krku a příležitostně proniká do očí - může se vyskytovat přímo ve spojivkovém vaku či pod víčky. Stejně jako u srdečního červa se však lidé nemohou nakazit přímým kontaktem s nemocným psem. Přenašečem larev Dirofilaria repens je vždy pouze komár. V letech 2010-2020 bylo popsáno celkem 6 případů dirofilariózy u lidí v ČR, z toho 4 osoby se prokazatelně nakazily v oblasti jižní Moravy.
Odborníci proto vyzývají majitele psů, aby je během cest a pobytu v oblastech, kde je riziko tohoto onemocnění, preventivně chránili přípravky proti vnitřním parazitům. Předejdou tak u svých mazlíčků vážným zdravotním komplikacím.
.......................................
Téma rozebírá prof. Modrý také v podcastu Dogtoři, jenž se věnuje veterinární problematice.
.......................................
Zdroj: Tisková zpráva: Psí parazit se může šířit ze Slovenska do Čech, MaVe PR
Literatura:
1. MITERPÁKOVÁ, M., VALENTOVÁ, D. Dirofilaria immitis a Dirofilaria repens v teritoriálním boji. Veterinářství. Praha: Profipress. 2023. 73(3): 128-132. ISSN 0506-8231.
Ministr zdravotnictví jmenoval k 11. prosinci do funkce ředitele Hygienické stanice hl. města Prahy Vladimíra Možíška. Potvrdil tak doporučení výběrové komise. Nový ředitel již dočasně vedl úřad od rezignace bývalé ředitelky Zdeňky Shumové. Na různých pozicích v rámci hygienické služby působí posledních sedm let. Možíšek vedl Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje.
Podle pravidelného monitoringu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se akutní respirační infekce (ARI) v naší populaci drží na úrovni obvyklé pro toto roční období. Ve 49. týdnu se celková nemocnost ARI zvýšila o 5,5 % a dosahuje hodnoty 1544 nemocných na 100 000 obyvatel. V kategorii chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost proti minulému týdnu dokonce snížila o 9,1 %. Vzhledem k tomu, že se ale výskyt chřipkových onemocnění začíná zvyšovat v řadě okolních evropských zemí, lékaři doporučují očkování proti chřipce. Podle SZÚ se od začátku září nechalo očkovat proti Covidu -19 více než 296 tisíc osob a proti chřipce pak ve stejném období 683 tisíc osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024. ČLnK akci ohodnotila 11 body.