Menopauzu hned nemusíme (a také z pohledu aktivity a vizáže dnešních padesátnic ji ani nechceme) považovat striktně za důkaz stárnutí ženy. Spíš se hodí definice, že jde o období přechodu z reproduktivní do nereproduktivní fáze jejího života. Dělí se na premenopauzu, perimenopauzu a postmenopauzu s konečně trvalým vyhasnutím reprodukční schopnosti. S nástupem menopauzy vaječníky postupně snižují produkci ženských pohlavních hormonů. To vede k hormonálním výkyvům a nižší frekvenci ovulací. Po poslední ovulaci nastává menopauza, menstruace ustává a žádná vajíčka již nemohou dozrávat.
Na nízké hladině hormonů
V ženském těle se několikrát za život významně mění hladina hormonů. Kolem 40. roku věku začíná funkce vaječníků klesat a produkují méně ženských pohlavních hormonů, progesteronu i estrogenů. Tři hlavní druhy estrogenů jsou estradiol, estriol a estron. Díky nízkým hladinám progesteronu většina menopauzálních žen přibírá na váze. S menopauzou se mění i produkce hormonů v mozku. Jak vaječníky produkují během klimakteria čím dál méně estrogenu, mozek vylučuje větší množství hormonů ze skupiny gonadotropinů. Škála menopauzálních potíží je široká, a to jak v symptomech, tak v jejich intenzitě, trvání i následcích. Příznaky klimakterického syndromu, v němž dominují potíže vazomotorického, somatického a psychického rázu, se vyskytují až u 75 - 85 % žen. Většinou ustupují do 5 let, ale u některých žen mohou přetrvávat až do stáří.
Objevit se mohou typické klimakterické obtíže: návaly, noční pocení, nespavost, bušení srdce a poruchy nálady, podrážděnost, nebo zhoršená schopnost soustředění. Na sliznici a kůži je vidět ztráta elasticity. Vaječníky přestávají s koncem plodného období produkovat i androgeny, což snižuje životní energii a libido. Jedná se tedy v komplexu o potíže z nedostatku hormonů. A ano, lze tedy připustit, že se po menopauze zrychluje biologické stárnutí. Jde ale o proces značně individuální. I když jsme za viníka označili hormony, hormonální léčba (HRT) není vždy univerzálním řešením. K rozhodnutí o zahájení hormonální terapie je třeba odborného posouzení gynekologa. Fytoestrogeny se mohou využívat jako alternativa při léčbě klimakterického syndromu u žen, které nemohou nebo nechtějí HRT užívat.
Hledat řešení již od začátku příchodu prvních symptomů
Potíže klimakterického syndromu obecně neohrožují bezprostředně život ženy, ale zhoršují kvalitu jejího života a signalizují možné riziko vážnějších poruch v pozdějším věku. Proto je nelze přehlížet!
Osteoporóza - S poklesem hladiny hormonů ubývá kostní hmota, což zvyšuje riziko zlomenin. Tomuto křehnutí kostí lze do jisté míry předcházet cíleným cvičením, stravou bohatou na vápník a v případě potřeby i užíváním doplňků stravy s obsahem vápníku, vitaminu D a hořčíku. Hořčík je důležitý pro správné vstřebávání vápníku a kostní metabolismus, aktivuje osteoblasty, zvyšuje hustotu kostního minerálu, aktivuje vitamin D a ovlivňuje schopnost svalů se stahovat. Vitamín D podporuje vstřebávání vápníku ve střevech, což umožňuje následně fyziologickou mineralizaci kostí. Také fytoestrogeny mají potenciálně osteoprotektivní účinek.
Kardiovaskulární onemocněn - U žen v klimakteriu jsou patrné i sklony k nadváze, zadržování vody v těle, vysokému krevnímu tlaku a vyšší hladině cholesterolu. V souvislosti s tím stoupá i riziko onemocnění srdce a cév. Držet si váhu pod kontrolou, zdravě se stravovat a hýbat, dobře se vyspat a nabrat energii - to jsou preventivní kroky, které ale riziko prokazatelně sníží.
Forfemina ženám rozumí
Osvědčená řada doplňků stravy Forfemina a Forfemina slim přináší novinku: Forfemina Menopauzální komfort, která cílí na potřeby žen v období menopauzy efektivním systémem dvou tablet (na den a na noc) s výtažky z bylin, s vitamíny a minerály.
Forfemina menopauzální komfort 2x 28 kapslí
Doplněk stravy vhodný pro ženy v období menopauzy
Více na: Forfemina | DR. THEISS (drtheiss.cz)
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
Reference:
https://www.nzip.cz/
https://www.gynmedico.cz/
http://www.meno-andro.cz/cz/
ZADRŽOVÁNÍ VODY V TĚLE A PŘIBÍRÁNÍ NA VÁZE
Ministr zdravotnictví jmenoval k 11. prosinci do funkce ředitele Hygienické stanice hl. města Prahy Vladimíra Možíška. Potvrdil tak doporučení výběrové komise. Nový ředitel již dočasně vedl úřad od rezignace bývalé ředitelky Zdeňky Shumové. Na různých pozicích v rámci hygienické služby působí posledních sedm let. Možíšek vedl Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje.
Podle pravidelného monitoringu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se akutní respirační infekce (ARI) v naší populaci drží na úrovni obvyklé pro toto roční období. Ve 49. týdnu se celková nemocnost ARI zvýšila o 5,5 % a dosahuje hodnoty 1544 nemocných na 100 000 obyvatel. V kategorii chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost proti minulému týdnu dokonce snížila o 9,1 %. Vzhledem k tomu, že se ale výskyt chřipkových onemocnění začíná zvyšovat v řadě okolních evropských zemí, lékaři doporučují očkování proti chřipce. Podle SZÚ se od začátku září nechalo očkovat proti Covidu -19 více než 296 tisíc osob a proti chřipce pak ve stejném období 683 tisíc osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024. ČLnK akci ohodnotila 11 body.